Středa, 3. března, 2021

V lednu má začít odložené předběžné projednání obžaloby v kauze Bereta

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Okresní soud Praha-východ by měl počátkem ledna zahájit předběžné projednání obžaloby v kauze Bereta. V případu čelí obžalobě z údajného vynášení informací pražská žalobkyně, detektiv protikorupční policie, celník a dva někdejší policisté. Obžalovaná státní zástupkyně Dagmar Máchová tvrdí, že od začátku přípravného řízení v roce 2013 docházelo ze strany dozorující státní zástupkyně Lenky Bradáčové k účelové manipulaci s příslušností soudů. Bradáčová ji podle jejích slov nechala sledovat a odposlouchávat tři roky. A připomněla i prohlídku na letišti kvůli drogám.

Okresní soud Praha-východ by měl 8. ledna zahájit předběžné projednání obžaloby ve známé kauze Bereta. V případu čelí obžalobě z údajného vynášení informací pražská žalobkyně Dagmar Máchová, detektiv protikorupční policie Radek Holub, bývalý celník Pavel Šíma a někdejší policisté Igor Gáborík a Vladimír Zmrhal. Soud měl „předběžko“, které iniciovali Máchová a Holub, projednat už 15. října, ale soudce Michal Matouš se dostal do karantény.

Žalobkyně Dagmar Máchová delší dobu namítá místní nepříslušnost soudu, dozorující státní zástupkyně Lenka Bradáčová si totiž, přestože se měla údajná trestná činnost odehrávat v Praze a okolí, nechala odposlechy povolovat u soud v Chebu. Máchová je v kauze obžalována pro trestné činy zneužití pravomoci úřední osoby, neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací a přijetí úplatku. Máchová se kvůli tomu obrátila na Vrchní soud v Praze.

Podle Máchové není Okresní soud Praha-východ místně příslušný ani k projednání obžaloby. A pokud by případně místně příslušný byl, existují podle Máchové důvody pro odnětí věci a přikázání věci soudu jinému. Máchová míní, že věcně i místně příslušný je jen některý z obvodních soudů v obvodu Městského soudu v Praze. Společným nadřízeným soudem, rozhodujícím spory o příslušnosti Okresního soudu Praha-východ a pražskými obvodními soudy při odnětí a přikázání věci, je Vrchní soud v Praze. „Z obsahu spisového materiálu spisu vyplývá, že již od samého počátku přípravného řízení v roce 2013 docházelo ze strany dozorující státní zástupkyně k účelové manipulaci s příslušností soudů,“ namítá Dagmar Máchová. Chebský soud povoloval úkony až do půlky roku 2016. Jak Česká justice zjistila, Máchová svůj návrh na předběžné projednání u soudu ještě rozšířila.

Podjatá Bradáčová

Máchová namítá především podjatost dozorové žalobkyně – Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenky Bradáčové. „Při prostudování spisu jsem zjistila, že Bradáčová prováděla výkon dozoru nad prověřováním mé osoby již od roku 2013. Úkony trestního řízení byly sice zahájeny v červenci roku 2013, ale první návrh na odposlech mé telefonní stanice podala již v lednu roku 2013. Od nástupu Bradáčové do funkce vrchní státní zástupkyně v Praze v roce 2012 docházelo z její strany k procesním, v rámci výkonu dohledu, i neprocesním, osobním a mediálním výpadům vůči Máchové. V roce 2014, kdy již byla Bradáčová činná v trestním řízení proti Máchové, se o ní negativně vyjadřovala v tisku,“ tvrdí Máchová a upozorňuje také na osobní konflikty mezi oběma ženami.

Máchová dále tvrdí, že Bradáčová ve stejné době, kdy prováděla výkon dozoru nad trestním řízením zaměřeným vůči ní, rovněž sama nebo prostřednictvím svých podřízených státních zástupců prováděla dohled nad trestními věcmi, které Máchová dozorovala. „Výkon dohledu byl jednak mimořádně frekventovaný, například v trestní věci Vladimíra Sitty (známá kauza papíren Neograph – pozn. red.) bylo provedeno ze strany VSZ cca 22 dohledů. Běžné jsou přitom jeden až dva dohledy. Výkon dohledu byla také nedůvodně kritický – 100 procent negativních závěrů ve všech kontrolovaných věcech. Kritika práce Máchové ze strany VSZ přitom neodpovídala výsledkům její práce a byla i v rozporu s některými rozhodnutími soudů,“ konstatuje pražská žalobkyně.

Podle Máchové tyto nestandardní postupy jednoznačně svědčily o „nepřátelském osobním vztahu Lenky Bradáčové“ k její osobě. „Nejednalo se o mé subjektivní pocity, tato šikana byla známá i vedení Městského státního zastupitelství v Praze, které v období let 2013-2016 muselo řešit nezvykle často výhrady VSZ v Praze vůči Máchové. Z obsahu trestního spisu v roce 2019 jsem zjistila, že Bradáčová mě nechávala 3 roky nepřetržitě sledovat a odposlouchávat a výstupy z těchto úkonů trestního řízení využívala pro výkon své funkce vrchní státní zástupkyně a obráceně,“ upozorňuje Máchová.

Máchová dále upozorňuje, že v trestním spise kauzy Bereta se nacházejí i informace, které nemají s trestním řízením žádnou souvislost. Jako například odposlech jejího rozhovoru s její nadřízenou, ve kterém probírají vyjma služebních věcí i názory na Bradáčovou, ačkoliv se hovor netýkal předmětu šetření. „Ve spise jsou založeny i přepisy odposlechů mých služebních komunikací s policejními orgány, se soudem apod., které se netýkají předmětu šetření, ale ze kterých měla dozorová státní zástupkyně podklady pro svou další činnost nebo k výkonu dohledu, ke kterým by se ani v rámci svých oprávnění nikdy nedostala,“ tvrdí Máchová.

Bradáčová podle ní také zneužívala informace z výkonu dohledů prováděných na Vrchním státním zastupitelství v Praze jako podklady pro účely trestního řízení. Máchová podle svých slov z obsahu spisového materiálu také zjistila údajné další důvody pro svůj závěr o podjatosti dozorové státní zástupkyně. „Jako například nepravdivé návrhy předkládané Okresnímu soudu v Chebu a další, které budou předmětem mé obhajoby. Z těchto postupů vyplývá, že výkon dozoru v této trestné věci neprováděla státní zástupkyně nestranně,“ uzavřela kapitolu „Bradáčová“ Máchová.

Podjatý ÚOOZ a úkrok k Čapímu hnízdu

Dagmar Máchová soudu také sdělila, že považuje za podjatý někdejší Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, který kauzu Bereta realizoval. Argumentuje tím, že detektivové, „kteří na ní pracovali“, udržovali přátelské styky s Vladimírem Sittou z kauzy Neograph, kterou dozorovala. „Úkony trestního řízení proti obviněné Máchové prováděli od samého počátku od roku 2012 policisté tohoto útvaru, kteří byli v přátelských vztazích se Sittou, jehož trestní stíhání Máchová vedla a mohli mu tak její diskreditací pomáhat v jeho trestním stíhání. V průběhu mého prověřování mezi rokem 2012-2013, v rámci některých trestních řízení, ve kterých jsem vykonávala dozor jako státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze, v rámci vedení obhajoby někteří obvinění projevovali znalost o tom, že jsem předmětem šetření policejních orgánů, včetně tehdy obviněného Sitty. Ten byl znalcem na padělky a s policisty tohoto útvaru přicházel do kontaktu. Přátelský vztah s policistou ÚOOZ plukovníkem Plecitým vyplývá například ze vzájemné emailové komunikace ze služebního počítače společnosti Neograph,“ napsala soudu Máchová.

Policista David Plecitý prováděl úkony trestní řízení od roku 2012 a jeho jméno figuruje na všech zásadních dokumentech: záznamech o vyhodnocení trestního řízení, podnětech a návrzích státní zástupkyni. O větší míře angažovanosti Plecitého v tomto trestním řízení a o jeho možné podjatosti i vůči dalšímu z obžalovaných policistovi Radku Holubovi svědčí i další skutečnosti. „Jeho záznamy, které vyhotovoval o svých schůzkách a rozhovorech s Holubem. Plecitý a Holub byli v dané době blízcí přátelé. Z obsahu záznamů vyplývá, že Plecitý mohl být i jedním z agentů dle § 158e trestního řádu. Byl tedy současně policejním orgánem, agentem a blízkým přítelem obviněného Holuba. Důvody pro své vyloučení však neshledal,“ upozornila dále obžalovaná státní zástupkyně.

Závěr Máchové o tom, že detektiv mohl být motivován k vedení trestního řízení snahou pomoci Vladimíru Sittovi, prý podporuje i její zjištění, že v této věci byl odposloucháván a sledován rovněž pražský detektiv Pavel Nevtípil, který vyšetřuje kauzu českého premiéra Andreje Babiše. A také jeho nadřízený Pavel Klučka. „Nevtípil vedl trestní řízení proti Sittovi. Ze všech těchto skutečností dovozuji, že Sitta se tak za pomoci policistů z ÚOOZ mohl dostat k bližším informacím o svém trestním stíhání, například z porad policie k jeho případu, záměrech policistů.

Drogy a anální prohlídka

Máchová dále tvrdí, že o zaujatém chování ÚOOZ svědčí i skutečnost, že se ji bývalý šéf ÚOOZ Robert Šlachta „snažil dokonce spojit drogami“. „Když nařídil celnímu úřadu na letišti Václava Havla v Praze v roce 2014 provést její a jejího šestašedesátiletého druha kontrolu na drogy. Doklady o této šikanózní prohlídce na letišti jsem založila do spisu při jeho prostudování,“ tvrdí Máchová. Máchová a její přítel byli prohlédnuti kvůli údajnému udání maďarské policie, že se u nich mohou nalézat drogy, a došlo při ní i na prohlídku konečníku.

„O podjatosti policejního orgánu – útvaru, který vedl trestní stíhání Máchové, nebylo dosud rozhodnuto procesním způsobem. Pokud se s tímto vypořádala pouze státní zástupkyně, jak uvádí Nejvyšší státní zastupitelství, nestalo se tak způsobem dle § 31 trestního řádu. O podjatosti dozorové státní zástupkyně a policejního orgánu a o pochybnostech o jejich nestrannosti v kontextu s uvedenými skutečnostmi svědčí i nezvykle dlouhá doba prověřování Máchové trvající 8 let. Masívní a nepřiměřené sledování, odposlouchávání, neodůvodněné prostorové odposlechy v bytě obviněné a jejího druha na nejdelší možnou dobu, domovní prohlídky i v bytě syna a přítele.

Všechny tyto skutečnosti vedou obviněnou k závěru, že celé přípravné řízení bylo provedeno podjatými orgány a důkazy, které byly z tohoto řízení získány těmito orgány, nemohou být podkladem pro rozhodnutí o její vině,“ uzavřela svou své podání k soudu Dagmar Máchová.

Vysoce konspirativní způsob

Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová vidí příbě zcela odlišně. Dagmar Máchovou obžalovala, protože měla podle jejího přesvědčení svému známému, bývalému pražskému detektivovi Igorovi Gáboríkovi, poskytnout informace z vyšetřování společnosti Knauf, za což měl Gáborík vyinkasovat finanční odměnu. Máchová měla podle Bradáčové Gáboríkovi dále poskytnout informace z dalších tří trestních řízení.

„Jednak v postavení úřední osoby, v úmyslu opatřit jinému neoprávněný prospěch, vykonala svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu. Jednak sama v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu pro sebe přijala úplatek, přičemž takový čin spáchala jako úřední osoba. Jednak získala přístup k počítačovému systému a neoprávněně užila data uložená v počítačovém systému v úmyslu získat jinému neoprávněný prospěch,“ napsala Lenka Bradáčová do více jak dvousetstránkové obžaloby.

Přestože byl na Máchovou už od ledna 2013 povolen odposlech, trestní řízení bylo zahájeno až na konci července, v září pak do kauzy přibyl detektiv Igor Gáborík. „Souhrnně nejméně v době od 27.3.2013 do 11.5.2016, v okrese Praha-východ a dále na různých místech v Praze a v jejím okolí, obviněný Igor Gáborík jako poskytovatel detektivních a poradenských služeb v postavení společníka společnosti GSM H požadoval od obviněných Šímy, Holuba a Máchové za účelem dalšího zobchodování, tedy nikoliv výlučně pro svou vlastní potřebu, opakovaně a k různým pro něho tzv. zájmovým osobám neveřejné informace, s nimiž se podle zvláštních právních předpisů mohou seznamovat a dále je využívat pro výkon svých pracovních nebo služebních povinností pouze k tomu určené a oprávněné osoby ve služebním nebo pracovním poměru a způsobem a rozsahem stanoveným zvláštními právními předpisy, jimiž obvinění Šíma, Holub a Máchová byli, načež k žádosti obviněného Gáboríka s takovým postupem souhlasili, takové informace pod uvedením skryté legendy, aby zastřeli pravý důvod opatření takových informací a ztížili možnosti vlastního odhalení, neboť si byli vlastního protiprávního jednání vědomi, ve veřejně nedostupných informačních systémech tyto vyhledávali a opatřovali, a to v přímém rozporu se svými služebními nebo pracovními povinnosti za využití své funkce, tedy v postavení úředních osob,“ stojí v odůvodnění obžaloby, jež sepsala Bradáčová.

Takto získané informace měli podle Bradáčové obvinění Šíma, Holub a Máchová osobně v listinné podobě nebo elektronicky předávali obviněnému Gáboríkovi. „A to vysoce konspirativním způsobem za použití zabezpečovacího zařízení, neboť si byli vědomi vlastního protiprávního jednání. Získané informace obviněný Gáborík v několika případech předal obviněnému Zmrhalovi, který se s informacemi seznámil a dále je využil. Za předané informace obviněný Gáborík poskytoval přímo obviněným Šímovi a Máchové neoprávněné peněžní i nepeněžní výhody, které tito přijímali,“ tvrdí Bradáčová. Takto měl obviněný Igor Gáborík jednat, aniž by o součinnosti dalších obviněných Šíma, Holub a Máchová vzájemně věděli. „Neboť Gáborík se s nimi stýkal samostatně a bližší informace o svých dalších aktivitách jim neposkytoval, neboť si byl vědom toho, že páchá protiprávní jednání, tedy jednal způsobem ztěžujícím vlastní odhalení,“ napsala Lenka Bradáčová do více jak dvousetstránkové obžaloby v kauze Bereta.

Jan Hrbáček

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY