Čtvrtek, 28. října, 2021

„Zachránce“ Čunka a jeho kolega. Pohled do zákulisí projektu nové nemocnice ve Zlíně

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Přestože antimonopolní úřad nenalezl žádné nezákonnosti při výběru projektanta na novou krajskou nemocnici ve Zlíně, pochybnosti o této dnes už pozastavené obří investiční akci zůstávají. A navíc tři hlavní aktéry – bývalého hejtmana Jiřího Čunka, šéfa krajského zdravotnictví Radomíra Maráčka a projektanta Martina Šamaje – pojí historické události. Česká justice historii těchto vztahů zmapovala.

S jistou mírou nadsázky by se dalo říct, že projekt výstavby nové krajské nemocnice ve Zlíně byl připravován velmi pečlivě. Ovšem lidmi, kteří k sobě mají historické vazby. Bývalý hejtman Jiří Čunek na velmi drahé investici trval, přestože věděl, jak silné kontroverze projekt budí. Jak se ukázalo, téma nového zařízení se skutečně stalo tím nejsilnějším uplynulých krajských voleb. A jinak politický velmi silný a úspěšný politický matador Jiří Čunek na něm pohořel.

Řadu otázek vyvolává i soutěž na projektanta nové nemocnice za cenu téměř 425 milionů korun. A to přesto, že průběh její realizace legitimizoval Úřad pro kontrolu hospodářské soutěže a v druhém kole i jeho předseda Petr Rafaj. Ten se s Čunkem navíc ve Zlíně několikrát sešel a stěží mohou oba aktéři vyloučit, že o tématu nové nemocnice v Malenovicích nepadlo ni slovo.

Klíčovými představiteli tohoto příběhu jsou už zmíněný Jiří Čunek, dnes už bývalý hejtman Zlínského kraje, který i přes silnou kritiku tehdejší opozice neústupně výstavbu nové nemocnice prosazoval. Dále pak Radomír Maráček, předseda představenstva krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně a zároveň předseda představenstva dalších tří okresních nemocnic v kraji. A v neposlední řadě osoba z privátu. Martin Šamaj, vedoucí přípravného týmu nové nemocnice v Malenovicích, jehož firma smart healtcare solutions jako jeden ze čtyř účastníků sdružení pro výstavbu nemocnice v krajem vyhlášené soutěži na projekt nové nemocnice zvítězila. Všechny tři muže pojí vztahy z minulosti a nelze říci, že by se na malenovickém projektu potkali poprvé.

Lékař Radomír Maráček skončil v roce 2007 v čele Vítkovické nemocnice Ostrava a ministr zdravotnictví ho jmenoval ředitelem Fakultní nemocnice Olomouc. V říjnu téhož roku se ve vedení nemocnice po jeho boku objevuje Martin Šamaj. Ten ve Fakultní nemocnici Olomouc působil od roku 2005 nejprve jako vrchní sestra urgentního příjmu, posléze manažer ošetřovatelské péče a od října 2007 se stal náměstkem pro nelékařské obory.

Radomír Maráček působil jako ředitel olomoucké fakultní nemocnice do roku 2011. Martin Šamaj pak byl jedním z jeho nejbližších lidí po takřka celou dobu jeho působení v hanáckém fakultním zařízení.

Radomír Maráček: Repro: nem-km.cz

Posudek pro Čunka

Ale vraťme se o trochu zpátky. Na konci listopadu 2006 bylo Okresním státním zastupitelstvím v Olomouci zahájeno trestní stíhání Jiřího Čunka pro podezření z trestného činu přijímání úplatku a uplácení. Usnesením Nejvyššího státního zastupitelství bylo odejmuto Okresnímu státnímu zastupitelství v Přerově a předáno Okresnímu státnímu zastupitelství do Jihlavy. Hlavním svědkem proti Čunkovi byla jeho bývalá sekretářka Marcela Urbanová. Ta politika obvinila mimo jiné i ze sexuálního obtěžování. Velmi důležitou součástí vyšetřování v této věci byl i znalecký posudek soudní znalkyně – psycholožky – Dobrily Hrůzové. Ta jej vypracovala právě na bývalou Čunkovu sekretářku.

Stíhání Jiřího Čunka jihlavský státní zástupce Arif Salichov později zastavil. Částečnou roli v kauze Čunek, sehrálo, že se při svém rozhodnutí opíral mimo jiné o „odborné vyjádření“ Fakultní nemocnice v Olomouci z roku 2007, které zpochybnilo psychologický znalecký posudek Dobrily Hrůzové. Přestože nešlo o tzv. revizní znalecký posudek, ale jen jakési amorfní odborné vyjádření, k zastavení stíhání Jiřího Čunka zřejmě přispělo. Ono „odborné vyjádření“ podepsal, ač anesteziolog a specialista na resuscitaci, ředitel Fakultní nemocnice v Olomouci Radomír Maráček.

V listopadu 2008 kvůli tomu Marcela Urbanová prostřednictvím své právní zástupkyně Kláry Veselé-Samkové podala trestní oznámení. Vyjma Arifa Salichova bylo namířeno i na Radomíra Maráčka a zpracovatele „odborného vyjádření“ kvůli podezření z křivého znaleckého posudku.

„Pod ´odborným vyjádřením´ je podepsán coby zástupce ´znaleckého ústavu – Fakultní nemocnice v Olomouci´ ředitel této nemocnice, MUDr. Radomír Maráček. Jak vyplývá z materiálů, uveřejněných na webové stránce Všeobecné fakultní nemocnice Olomouc, samotný ředitel nemocnice je lékař s dvojí atestací, a to v oboru anesteziologie a resuscitace. Sám tedy po odborné stránce není naprosto schopen podat ani odborné stanovisko k věci vypracování posudku PhDr. Dobrilou Hrůzovou, k profilu Marcely Urbanové ani k metodologii vypracování znaleckého posudku,“ napsala v trestním oznámení Klára Veselá-Samková.

Kromě odborné způsobilosti Veselá-Samková zpochybnila i politickou nezávislost ředitele olomoucké nemocnice, protože byl jmenován za vlády, v níž figurovala Čunkova KDU-ČSL. „Radim Maráček byl jmenován ke dni 2. 7. 2007, tedy pět měsíců před tím, než se podepsal pod ´odborné vyjádření´. Tyto skutečnosti dávají oznamovatelce spolu s dalšími indiciemi smysl v tom směru, že ředitel nemocnice je mocensky spjat se současnou vládní garniturou, která samozřejmě nemohla mít pražádný zájem na tom, aby právě oznamovatelka byla shledána důvěryhodnou a bezúhonnou. Při takovém postupu by se totiž mohla začít jevit rozporuplnou důvěryhodnost právě místopředsedy vlády, dříve obviněného Jiřího Čunka,“ stojí v trestním oznámení, které zveřejnil server Aktuálně.cz. Veselá-Samková tím mířila na skutečnost, že v té době byla KDU-ČSL ve vládě s ODS a Zelenými.

Faksimile z trestního oznámení Kláry Veselé-Samkové. Repro: Aktuálně.cz„Tím, že JUDr. Arif Salichov požádal o odborné vyjádření osobu, která nemá vůbec žádnou odbornou erudici, osobní zkušenosti a znalosti k takové činnosti, a jejíž osobní profil výrazně zpochybňuje její politickou nezávislost, jednal zcela v rozporu s příkazem nejvyšší státní zástupkyně, která žádala odbornost a nestrannost. Na tomto místě je třeba upozornit na nemožnost souměřitelnosti znalostí znalkyně PhDr. Dobrily Hrůzové a neznámých zpracovatelů odborného vyjádření. PhDr. Dobrila Hrůzová je soudní znalkyní od roku 1971, celý život pracuje jako klinický psycholog. Znalecký úkon – znalecký posudek na M. Urbanovou je v jejím znaleckém deníku zapsán pod položkou 1302. Je tedy zřejmé, že znalkyně PhDr. Dobrila Hrůzová za svůj život vypracovala před vypracováním tohoto znaleckého posudku nejméně 1301 znalecký posudek, z toho – dle jejího vyjádření – převažující část právě pro orgány činné v trestním řízení a velkou částí i posouzení věrohodnosti svědka. Za této situace je vskutku zpochybnitelné, zda i zpracovatelé odborného vyjádření mají takovouto erudici a takovéto zkušenosti ve znalectví, jako samotná znalkyně,“ podrobila tvrdé kritice rozhodnutí státního zástupce Salichova advokátka Marcela Urbanové.

Stíhání někdejšího šéfa lidovců a vicepremiéra Topolánkovy vlády zastavil v srpnu 2007 Arif Salichov nejprve s odůvodněním, že se trestný čin nestal. Do tohoto rozhodnutí vydala Nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká usnesení, kterým Salichovův verdikt zrušila z důvodu nezákonnosti. Nezákonnost byla spatřována v předčasnosti vydání usnesení. Čunkovo stíhání pak definitivně zastavila v listopadu 2007 už zmiňovaná Nejvyšší státní zástupkyně.

Klára Veselá-Samková v této souvislosti v trestním oznámení upozornila, že Vesecká žádala, aby byl doplňující znalecký posudek na Urbanovou vypracován znaleckým ústavem. „Měla bezpochyby na mysli ust. § 110 trestního řádu. Odborné vyjádření však není znaleckým posudkem znaleckého ústavu, neboť nesplňuje podmínky činnosti znaleckého ústavu tak, jak jej požaduje zákon o soudních znalcích a tlumočnících. Není možno identifikovat, kdo odborné vyjádření (tak zvaně znaleckého ústavu) ve skutečnosti vypracoval, neobsahuje znaleckou doložku a není zapsána pod svým číslem znaleckého deníku,“ napsala v trestním oznámení Veselá-Samková.

„Výsledkem „přezkoumávání“ znaleckého posudku Dobrily Hrůzové je tedy přezkoumávání anonymním neznalcem. Došlo tedy k situaci, kdy práce osoby s odbornou kvalifikací je přezkoumávána osobami (z užívaného plurálu lze usoudit, že snad zkoumatelů bylo více) s neznámou kvalifikací (pokud odborné stanovisko vypracoval někdo jiný než ředitel nemocnice) nebo osoba přímo bez kvalifikace, tedy ředitel nemocnice sám. Takový postup ovšem nemůže být posuzován jinak než jako porušení rovnosti důkazních prostředků a ve svém důsledku jako porušení práva na spravedlivý proces,“ uzavřela advokátka korunní svědkyně proti Jiřímu Čunkovi důvody podání trestního oznámení. Informace o tom, jak Vrchní státní zastupitelství v Olomouci s trestním oznámením Marcela Urbanové naložilo, nejsou blíže známy. Nejvíce pravděpodobné je ovšem jeho odložení.

Sešli se ve Zlíně

Ale vraťme se ke klíčovým osobám přípravy výstavby zlínské nemocnice Radomíru Maráčkovi a Martinu Šamajovi. Maráček odešel z vedení Fakultní nemocnice Olomouc v roce 2011, protože v té době čelil obžalobě kvůli veřejným zakázkám. Mimo jiné byl obviněn z toho, že připravil nemocnici o 6,8 milionu korun, když najal externí auditory na personální kontroly a nevyužil k tomu auditora zaměstnávaného nemocnicí. V březnu 2012 Maráčka soud obžaloby zprostil. Po odchodu z Olomouce Maráček cca pět let vedl lázně v Karlově Studánce. V únoru 2017 se pak stal šéfem představenstva Baťovy nemocnice ve Zlíně. Později dostal na starosti všechny nemocnice Zlínského kraje.

Martin Šamaj ve Fakultní nemocnici v Olomouci pobyl déle. Až do roku 2016 na pozici náměstka pro nelékařské obory. Z této funkce pak odešel do slovenské společnosti Svět zdraví, patřící investiční skupině Penta, kde se stal manažerem nemocničních procesů.

Skupina Penta čelí mimochodem na Slovensku delší dobu korupčnímu skandálu. Na záznamech v takzvané kauze Gorila se hovořilo o úplatcích pro politiky, kteří měli rozhodovat v zájmu Penty. Jedním ze zachycených návštěvníků byl i předseda strany Směr a někdejší premiér Robert Fico. Navíc se ukazuje, že Penta byla úzce spjatá i s aktéry posledních politických skandálů na Slovensku.

Po dvou letech pod křídly Penty, v roce 2018, se Martin Šamaj přihlásil do výběrového řízení na ředitele Fakultní nemocnice Ostrava. Neuspěl, skončil na třetím místě. V tomto témže roce Šamaj Pentu opouští. V létě téhož roku přitom Penta uzavírá smlouvu s Krajskou nemocnicí T. Bati ve Zlíně o postoupení know–how v oblasti výstavby nových nemocnic, jak Česká justice podrobně informovala. Tuto spolupráci dojednával hejtman Jiří Čunek a smlouvu za nemocnici podepisoval nově jmenovaný předseda představenstva nemocnice Radomír Maráček.

Martin Šamaj. Repro: smart-health.cz

V září 2018 si Martin Šamaj kupuje do té doby neaktivní společnost smart healthcare solutions, s.r.o. se základním jměním 200 tisíc korun, a stává se jednatelem a společníkem. Do roku 2018 tato společnost neměla žádný obrat, v roce 2018 pak 371 tisíc a hospodářský výsledek 49 tisíc korun. Šamajova společnost smart healthcare solutions následně uzavírá se Zlínským krajem smlouvu na předprojektovou přípravu nové nemocnice. Ale i další smlouvy s nemocnicemi v Kroměříži, Uherském Hradišti a Vsetíně. Mimochodem tatáž firma získala později podobně modelovanou zakázku i v ostravské městské nemocnici.

Popisovaný příběh se uzavírá letos 28. srpna. Rada Zlínského kraje svém zasedání schválila dodavatele projektové dokumentace na Novou krajskou nemocnici ve Zlíně. Vítězem se stalo sdružení „Nová nemocnice – Zlín“ za nabídkovou cenu 351 milionů korun bez DPH. Jeho členem je i firma smart healthcare solutions. Tedy společnost člověka, který velmi obsáhle nahlédl do situace ve zdravotnictví ve Zlínském kraji a měl dokonalé informace o tom, jak jsou nastaveny parametry pro výstavbu nové nemocnice.

Vyhráli dobře informovaní

Jiří Slánský z královéhradeckého projekčně–architektonického ateliéru JIKA–CZ, který dal kvůli soutěži na projekt nemocnice podnět k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, tvrdí, že v tendru vyhrál ten, kdo měl připravit zadávací podmínky pro tuto velkou soutěž. „Zadavatel (Zlínský kraj) nebyl ochoten prokázat, jak přišel na stanovení ceny poptávaného díla,“ upozornil v České justici Slánský. Na rozhodnutí antimonopolního úřadu, který podnět JIKA–CZ shodil se stolu, připravuje žalobu k soudu. „Z rozhodování ÚOHS jsem rozpačitý a připravuji žalobu ohledně jeho rozhodování. Jde o precedens, který není možné ponechat bez reakce. Úřad rozhodoval, aniž by se ověřoval fakta a vše přebíral plně od kraje,“ sdělil České justici jednatel společnosti JIKA–CZ.

„Měli jsme zájem účastnit se tendru. Kraj ale neposkytl všechny informace. Nemáme tedy zajištěnu rovnost při účasti ve veřejném tendru. Vždy bychom byly ti, co mají jen část informací. S tímto jsme se obrátili na ÚOHS. Podat nabídku v situaci, kdy si zadavatel s účastníky, vyjma vybraných, hraje nerovnou hru, je nerozum, který se proti vám v budoucnu obrátí. Samotné hodnocení nabídek nám potvrzuje naše domněnky: Tendru se účastnily jen firmy, které byly oslovovány v rámci minitendrů před tímto velkým tendrem. Výběrové řízení vyhrál ten, kdo připravoval podklady, včetně zadávacích podkladů pro tento velký tendr, a také včetně podkladů, které nebyly krajem zveřejněny. Stále věřím v selský rozum, že vše dobře dopadne,“ uzavřel svůj pohled na soutěž na projektanta nové nemocnice ve Zlíně jednatel společnosti JIKA–CZ Jiří Slánský.

Česká justice položila sady otázek Jiřímu Čunkovi, Radomíru Maráčkovi i Martinu Šamajovi. I přes urgenci oslovených ale zůstaly nezodpovězeny. „S ohledem na váš minulý článek obsahující nepravdivá a lživá tvrzení připravují právníci žádost o opravu a předžalobní výzvu. Do ukončení tohoto procesu s vámi nemohu komunikovat,“ zareagoval již dříve Čunek na článek České justice.

Jan Hrbáček

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY