Žurnalista Gheorghe-Florin Popescu napsal v roce 2011 na blogu pět příspěvků kritických vůči kolegovi Foto: Pixabay

Evropský soud: Rumunsko porušilo právo novináře na svobodu slova

Rumunsko podle rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) porušilo právo na svobodný projev novináře, kterého rumunské soudy shledaly vinným z toho, že svými články poškodil dobré jméno jiného novináře. O případu, který má verdiktem vrcholného evropského justičního orgánu a jeho zdůvodněním širší než jen lokální význam, informoval server Balkan Insight.

Kuaza se odehrála v župě Bacau na severovýchodě Rumunska. Žurnalista Gheorghe-Florin Popescu napsal v roce 2011 na blogu pět příspěvků kritických vůči kolegovi, označenému ve zprávě jen iniciálami L.B., který byl šéfredaktorem místních novin a producentem místního televizního kanálu.

Soud v Bacau, správním středisku stejnojmenné župy, dospěl k závěru, že autor ve dvou příspěvcích bez podložení fakty obvinil L.B. z toho, že nese morální zodpovědnost za sebevraždu. Navíc vulgárními a urážlivými výrazy poškodil čest a pověst L.B., konstatoval soud. Popescu byl odsouzen k zaplacení kompenzace poškozenému ve výši odpovídající 1100 eur (téměř 29.000 korun).

Popescu v roce 2013 neuspěl s odvoláním u soudu vyšší instance, který žádost o přehodnocení rozsudku shledal nepodloženou. Proto se odsouzený novinář obrátil na Evropský soud pro lidská práva, který toto úterý konstatoval, že Rumunsko porušilo článek 10 Evropské úmluvy o lidských právech, který zajišťuje svobodu projevu.

Rumunské soudy podle ESLP při zkoumání Popescuovy kritiky L.B. „nerozlišovaly mezi fakty a hodnotovými úsudky“. Navíc ignorovaly „skutečnost, že stěžovatel byl novinář a že svoboda tisku plní základní funkci v demokratické společnosti“. Kromě toho nechaly bez povšimnutí skutečnost, že L.B. byl před sporem s Popescuem veřejně známou osobností.

Rumunské soudy rozhodly, že část obsahu dotyčných článků byla urážlivá, ale ESLP dospěl k závěru, že „se s dostatečnou důsledností nezabývaly tím, zda šlo, či nešlo o formu zveličování nebo zkreslení reality přirozeně směřující k provokaci“. Podle závěru štrasburského soudu „byl styl součástí formy vyjádření a jako takový byl chráněn podle článku 10, stejně jako obsah prohlášení“.

(čtk)