Nejvyšší soud zaznamenal v roce 2020, pravděpodobně i v důsledku koronavirové krize, snížený nápad nových věcí. Soudcům se podařilo téměř ve všech agendách vyřídit více spisů, než kolik jich v daném roce soud nově zaevidoval. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí soudu Petr Tomíček.
Zatímco se například v agendě civilních dovolání z roku 2019 do roku 2020 přesouvalo 1970 nevyřízených věcí, nyní to bylo na přelomu roku jen 1663 věcí, tedy přibližně o 16 % méně. „Je pochopitelné, že tyto počty nelze snížit až k nule, neboť soudní agenda je „živý organismus“, denně se na podatelně soudu objevují nové spisy, stovky z nich přicházely na Nejvyšší soud i tentokrát až před koncem kalendářního roku. Aktuální výsledek je pozitivní například v porovnání s nelichotivým stavem před jedenácti lety, kdy se takto z roku 2009 do roku 2010 přesouval rekordní počet 5595 neskončených civilních dovolání, o rok později to bylo 5 066 věcí,“ uvedl Tomíček.
Celkem 71 soudců Nejvyššího soudu, s přispěním soudců stážistů, vyřídilo napříč všemi agendami v roce 2020 celkem 7001 věcí (trestní kolegium 1667, občanskoprávní a obchodní kolegium 5334), podatelna přitom nově evidovala 6613 věcí (1620 věcí trestní kolegium, 4993 občanskoprávní a obchodní kolegium). Pro srovnání, v roce 2019 byl celkový nápad věcí 7380 (2012 trestní kolegium, 5368 občanskoprávní a obchodní kolegium), soudci jich vyřídili 7872 (2022 trestní kolegium, 5850 občanskoprávní a obchodní kolegium).
Historicky nejvíce podání evidoval Nejvyšší soud v roce 2016, kdy to bylo 9153 věcí. V mezidobí však, právě v reakci na zahlcení Nejvyššího soudu, především jeho občanskoprávního a obchodního kolegia, byl přijat zákon č. 296/2017 Sb., který s účinností od 30. 9. 2017 jednak omezil ve vybraných případech možnosti dovolání v civilních věcech, vítaným posunem z hlediska Nejvyššího soudu bylo také zrušení zákonného osvobození od soudního poplatku ve věcech náhrady škody nebo jiné újmy způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. „I zákonodárci tehdy usoudili, že absence soudního poplatku dříve vedla v těchto řízeních účastníky k „lehkovážnému podávání dovolání“, což Nejvyšší soud extrémně zatížilo,“ říká mluvčí.
Koronavirus zpomalil soudy
Na nižším počtu nově přijímaných podání podatelnou Nejvyššího soudu se loni zcela jistě projevila koronavirová krize, která na soudech nižších stupňů v mnoha případech zpomalila soudní řízení. Mnohá řízení proto ještě neskončila pravomocnými rozsudky, přestože by se tak za běžných okolností už stalo. „Předpokládáme, že až krize odezní a soudy prvního a druhého stupně budou moci znovu naplno pracovat, opět počet dovolání k Nejvyššímu soudu naroste. Odhaduji ten nárůst řádově ve stovkách řízení, hlavně u civilních dovolání“, konstatuje předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy.
Pokud se zaměříme na dlouhodobější trendy, pak se v průběhu let výrazně nemění počty vyřizovaných (podaných) trestních dovolání, daleko větší rozptyl představují počty podaných dovolání na civilní kolegium. U stížností pro porušení zákona, které je oprávněn v trestních věcech podat ministr spravedlnosti, se ve statistikách výrazně odráží přístup každého aktuálně úřadujícího ministra k této formě mimořádného opravného prostředku. Zatímco v roce 2019 zaevidoval Nejvyšší soud 104 stížnosti pro porušení zákona podané ministryní Marií Benešovou a jejím předchůdcem Janem Kněžínkem, v roce 2020 to bylo 49 stížností podaných Marií Benešovou.
Dvouletky
Ať už kolísá nápad věcí na Nejvyšší soud jakkoli, v posledních deseti letech to má jen minimální vliv na změny průměrných délek dovolacího řízení. Dovolání v trestních věcech zdejší senáty vyřizují průměrně za 45 dnů, u civilních dovolání, tedy v případě poněkud více zatíženého občanskoprávního a obchodního kolegia, je průměrná doba pro vyřízení asi 190 dnů. Je třeba si však uvědomit, že tato průměrná délka řízení je počítána z velkého rozptylu délek řízení v jednotlivých konkrétních věcech. U obou kolegií se vyskytují věci, které jsou schopny senáty rozhodnout v horizontu několika málo týdnů, na civilním kolegiu Nejvyššího soudu se bohužel nachází i několik málo věcí, které čekají na rozhodnutí až dva roky (aktuálně jich bylo k 31. 12. 2020 celkem 8).
Statistika Nejvyššího soudu za rok 2020
|
Agenda
|
Nevyřízeno z minulého období (2019)
|
Nově napadlo
|
Vyřízeno
|
Nevyřízeno k 31. 12.2020
|
| Cdo |
1 970
|
3 927
|
4 234
|
1 663
|
| Cul |
1
|
7
|
8
|
0
|
| ICdo (ICm) |
181
|
157
|
175
|
163
|
| Ncu |
47
|
151
|
160
|
38
|
| Nd |
53
|
621
|
614
|
60
|
| NSČR (INS) |
109
|
130
|
143
|
96
|
| Pzo |
4
|
10
|
11
|
3
|
| Tcu |
7
|
54
|
59
|
2
|
| Td |
6
|
66
|
67
|
5
|
| Tdo |
183
|
1 410
|
1 443
|
150
|
| Tul |
0
|
2
|
2
|
0
|
| Tvo |
2
|
29
|
30
|
1
|
| Tz |
14
|
49
|
55
|
8
|
| Zp |
0
|
0
|
0
|
0
|
Byť k tomu vedou objektivní příčiny, např. se čeká na zodpovězení předběžné otázky v dané věci soudci Soudního dvora EU, Nejvyšší soud neustále pracuje na tom, aby tzv. „dvouletky“ nefigurovaly v jeho statistikách, resp. statistikách občanskoprávního a obchodního kolegia, vůbec. Ostatně další snižování průměrné délky řízení je i jednou z priorit současného předsedy Nejvyššího soudu Petra Angyalossyho. Hovořil o tom už v prvních dnech po svém nástupu do funkce v květnu loňského roku v rozhovoru pro Českou justici.
(NS, red)
