Středa, 21. dubna, 2021

Obhájci o obnově řízení: Podporujeme návrh Válkové na vyloučení soudce

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Realita, kdy o obnově řízení a následném řízení rozhoduje stejný soudce jako v původním řízení je neudržitelná, upozorňuje Unie obhájců. Změna trestního řádu je však v nedohlednu, a tak podporuje návrh Heleny Válkové na vyloučení soudce a přísedícího z rozhodování o obnově, i když je přesvědčena, že o věci by měl rozhodovat jiný soud. Stojí to i v principech nového trestního řádu, který vzala vláda na vědomí a Unie proto vyzývá k jednoduché změně.

Vyplývá to z posledního stanoviska Unie obhájců z prosince 2020 v souvislosti s návrhem novely trestního řádu. Novela byla zařazena na jednání sněmovny 1. prosince 2020. „Podstatou obnovy řízení je odstranit nedostatky ve skutkových zjištěních, na kterých je původní rozhodnutí založeno v případech, kdy příčiny nedostatků vyšly najevo až po právní moci rozhodnutí…Domníváme se, že aby tento mimořádný opravný prostředek mohl efektivně naplňovat svůj smysl a účel, je nutné zajistit, aby na nově zjištěné skutečnosti bylo nahlíženo nejen zcela nestranným a nezávislým pohledem, ale i pohledem nezatíženým dřívějšími skutkovými zjištěními. Toho lze dosáhnout jen za situace, kdy o obnově řízení bude rozhodovat soudce (přísedící) případu neznalý, resp. ten, který se neúčastnil rozhodování v původním řízení,“ uvádí svoje stanovisko Unie obhájců ČR.

Úplné stanovisko Unie obhájců je zde.

Podle Unie obhájců však současná úprava trestního řádu však nevylučuje, aby v obou fázích řízení o obnově rozhodoval opět stejný soudce (přísedící), který rozhodoval v původním řízení. To by se mohlo změnit v rámci novely trestního řádu, do které pozměňovací návrh předložila poslankyně a někdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO11).

Návrh na půli cesty

Z důvodů praktických i odborných Unie obhájců pozměňovací návrh Heleny Válkové podporuje: „Z těchto důvodů Unie obhájců podporuje jako minimum nutného návrh poslankyně prof. JUDr. Heleny Válkové, CSc. (viz písemný pozměňovací návrh č. 6589 ze dne 24. 10. 2020 k tisku č. 624), aby v řízení o obnově řízení a v řízení po povolení obnovy byl vyloučen soudce (přísedící), který ve věci rozhodoval v původním řízení,“ uvádí Unie obhájců.

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková Foto: Radek Čepelák

Jenže pozměňovací návrh v poslední verzi tisku, jak byla rozeslána poslancům 9. prosince 2020, vypadá takto:

D.3. SD 6971 1. V části první se za novelizační bod 3 vkládá nový novelizační bod 4, který zní: „4. V § 30 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Z rozhodování o návrhu na povolení obnovy řízení je vyloučen soudce nebo přísedící, který ve věci rozhodoval v původním řízení.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.“. Následující novelizační body se přečíslují.

Rozhodovat má vyšší soud nebo se má změnit příslušnost

Současně Unie obhájců upozorňuje že vláda už vzala na vědomí zcela jiný princip pro obnovu řízení, kterým se ale nyní neřídí: „Unie obhájců je zároveň přesvědčena, že optimálním řešením je, aby v obou fázích rozhodoval soud odlišný od soudu, který ve věci rozhodoval v původním řízení, čímž se do značné míry eliminuje existence kolegiálních vazeb mezi soudci téhož soud, což je markantní zejména u soudů s nízkým počtem trestních soudců. To poskytne obviněnému maximální záruku toho, že jeho věc bude posouzena spravedlivě a v souladu se zásadou materiální pravdy zakotvené v ustanovení § 2 odst. 5 trestního řádu,“ uvádí k tomu Unie.

„Realizovat dané řešení je možné výběrem z několika variant: V řízení bude rozhodovat vyšší článek soudu než ten, který ve věci rozhodoval v původním řízení, případně svěřit agendu řízení o obnově do kompetencí Nejvyššího soudu nebo dojde ke změně místní příslušnosti, kdy bude v řízení rozhodovat věcně příslušný soud, ale rozhodnutí bude na soud nacházejícím se v jiném okrese či kraji. Výše zmíněné možnosti byly současně obsahem Východisek a principů nového trestního řádu, které vláda vzala na vědomí, a ve kterých se uvádělo, že by příslušným k rozhodnutí o návrhu na povolení obnovy měl být tzv. odvolací soud, tedy soud, který ve věci samé rozhodoval ve druhém stupni,“ stojí v posledním stanovisku Unie obhájců.

Výzva ministryni a poslancům

Unie obhájců se rovněž vypořádává s námitkami proti zcela novému principu rozhodování jiným soudcem: „Mnohé námitky zaznívají v tom směru, že seznámení se spisem bude pro nového soudce (přísedícího) časově náročnější. Je nutné si položit zásadní otázku, zda pouhé urychlení řízení ve věci, kde již existuje pravomocné rozhodnutí, má převážit nad posouzením věci jiným soudcem (přísedícím), který není zatížen svým předchozím vnitřním přesvědčením,“ argumentuje Unie obhájců.

„Unie obhájců tak závěrem shrnuje, že současná situace, kdy o věci může rozhodovat stejný soudce (přísedící), je s ohledem na uvedené skutečnosti již dále neakceptovatelná a změna současné úpravy trestního řádu je v tomto ohledu nezbytná. Vyčkávat se změnou na mnoho let slibovaný nový trestní řád nelze,“ uvádí se dále ve stanovisku.

V závěru stanoviska pak zaznívá výzva ministryni spravedlnosti a zákonodárcům: „Zároveň proto (Unie obhájců) vyzývá ministryni spravedlnosti a členy zákonodárného sboru, aby jednoduchou změnou právní úpravy v trestním řádu bylo dosaženo, že o návrhu na obnovu řízení a v obnoveném řízení samotném rozhodoval jiný soud než v původním řízení. V případě, že návrh nezíská dostatečnou podporu, je třeba trvat alespoň na tom, aby nerozhodovali stejní soudci (přísedící) jako v původním řízení.“

Irena Válová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY