Podnikatel Dědic upozornil Benešovou na průtahy žalobce ve svých kauzách. Ta jeho apel na kárné řízení nevyslyšela

Stíhaný ostravský podnikatel Martin Dědic tvrdí, že žalobce v jeho kauzách činí průtahy. Za naprosto absurdní navíc považuje, že soudní řízení, které běží už od června 2016, nebylo dosud prvoinstančně ukončeno. Foto. ČJ

Ostravský podnikatel Martin Dědic dal ministryni spravedlnosti Marii Benešové podnět na kárné řízení se státním zástupcem Vítem Koupilem, který dozoruje případy, v nichž je obviněn. Ve svém podnětu si stěžoval na průtahy ve vyřizování stížností. Benešová tvrdí, že se žalobce olomouckého Vrchního státního zastupitelství žádného kárného provinění nedopustil. Dědic tvrdí, že Benešová zamítla jeho podnět také po neobvykle dlouhé době, po 8 měsících.

Ostravský podnikatel Martin Dědic, člověk s letitým vlivem do jedné ze silných částí tamní ČSSD, čelí stíhání kvůli ovlivňování veřejných zakázek a přijímání úplatků už 6 a půl let. Před soudem pak poprvé stanul v červnu roku 2016, kauza není dodnes skončena. Dědice policie vloni nově obvinila z legalizace výnosů z trestné činnosti a maření spravedlnosti. Podnikatel v dopise ministryni spravedlnosti Marii Benešové tvrdí, že žalobce Vít Koupil, jenž dozoruje jeho kauzy, pochybil ve vyřizování stížností proti zahájení stíhání nejen v tomto případě, ale už i dříve.

Ministryni spravedlnosti Marii Benešové dal proto Dědic kvůli žalobci ostravské pobočky Vrchního státního zastupitelství v Olomouci podnět k zahájení kárného řízení. Ve svém apelu poukázal na průtahy ve vyřizování stížností v celkem čtyřech případech.

„Úvodem si dovoluji připomenout, že ministerstvo spravedlnosti nevykonává dohled nad soustavou státního zastupitelství. Proto jsem si k věci vyžádala vyjádření vrchního státního zástupce v Olomouci JUDr. Ivo Ištvana,“ napsala Dědicovi zkraje reakce Benešová.

První případ, v němž mělo podle Martina Dědice dojít k průtahům, je z roku 2017. Marie Benešová ale Dědicovo tvrzení odmítá. „Stížnosti byly policejním orgánem předloženy Mgr. Koupilovi 17. května 2017 a bylo o nich tak rozhodnuto ve lhůtě dvou měsíců. S ohledem na rozsah a složitost věci a nutnost přezkoumat správnost výpočtů provedených policejním orgánem nepovažuji takovou lhůtu za průtah odůvodňující vyvození kárné odpovědnosti,“ sdělila Dědicovi Benešová. A doplnila, že podání kárného návrhu by bylo beztak bezpředmětné s ohledem na uplynutí dvouleté objektivní lhůty vyplývající ze zákona o státním zastupitelství.

Ve druhém případu, na nějž Dědic upozornil, byly stížnosti sedmi obviněných policií žalobci podle Benešové předloženy 6. srpna 2018. „Takže státní zástupce o nich rozhodl ve lhůtě jednoho měsíce. Vzhledem k rozsahu a složitosti věci tuto dobu neshledávám nepřiměřenou,“ odpověděla Benešová Dědicovi. Stejně zareagovala na třetí podnět. „Konstatuji, že policejní orgán předložil stížnost Mgr. Koupilovi až dne 11. prosince 2018 a ten o ní rozhodl 2. ledna 2019, přičemž v usnesení reagoval na stížnosti celkem pěti osob. S přihlédnutím k okolnostem a rozsahu věci takovéto časové rozmezí není nepřiměřené,“ tvrdí Benešová.

Pokud jde o čtvrtý případ, z roku 2019, žalobci Koupilovi byly prý stížnosti policií předloženy dne 15. 7. 2019. Obvinění bratři Martin a Radim Dědicové si dali stížnost proti zahájení stíhání hned den po jeho vydání, tedy 13. června. Blanketní stížnost pak Radim Dědic odůvodnil 24. června a Martin Dědic 27. června. Usnesení dozorujícího státního zástupce ze 23. září jim byla doručena den po vydání. Tedy téměř tři měsíce po zahájení trestního stíhání kvůli legalizaci výnosů z trestné činnosti a maření spravedlnosti Národní centrálou proti organizovanému zločinu.

„Protože obsahem stížnostních námitek byla i námitka podjatosti, Mgr. Koupil nejprve rozhodl o tom, že není vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení a poté vyčkal na usnesení Nejvyššího státního zastupitelství, které jeho rozhodnutí přezkoumalo a jako správné potvrdilo. Usnesení bylo Mgr. Koupilovi doručeno dne 9. září 2019. Poté rozhodl o zamítnutí obou stížností proti usnesení o zahájení trestního stíhání dne 23. září 2019, tedy ve lhůtě 14 dnů. Postup státního zástupce ani lhůtu 14 dnů k vypracování usnesení s ohledem na okolnosti věci nepovažuji za nepřiměřené a nedomnívám se tak, že došlo k průtahu,“ zareagovala na poslední podnět Benešová.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová Foto: vláda

„S ohledem na výše uvedené si dovoluji uzavřít, že jsem dospěla k závěru, že se Mgr. Vít Koupil ve vztahu k vámi namítaným okolnostem nedopustil kárného provinění. Kárný návrh proti jeho osobě proto na základě vašeho podnětu nepodám,“ uzavřela ministryně spravedlnosti reakci na podnět ostravského podnikatele, jehož kauza se táhne několik let, a přibývají v ní další sdělená obvinění. V případě Martina Dědice bylo to poslední, loňské, už páté.

Martina Dědice reakce ministryně spravedlnosti rozezlila. Tvrdí, že i sama Benešová zareagovala na jeho podnět po příliš dlouhé době. „Vážená paní ministryně, jsem si vědom odborné i časové náročnosti spojené s výkonem vaší funkce… …Je pro mě, pro občana České republiky po více jak 30ti letech po revoluci zcela nepřijatelné a neakceptovatelné v době ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu k podanému podnětu, který se zcela pregnantně k dané problematice vymezil, zjištění, že k zamítnutí podnětu dojde po více jak 8 měsících. A navíc za situace, kdy vrcholný představitel našeho demokratického státu nezná, či zcela ignoruje ustálenou judikaturu Nejvyššího správního soudu k této problematice,“ zareagoval na odpověď ministryně spravedlnosti na konci listopadu.

„Rád bych připomenul, pokud bych chtěl žádat o dohled nad daným státním zastupitelstvím, zcela jistě bych využil institutu – Podnět k výkonu dohledu nad činností státního zástupce, který by procesně směřoval k Nejvyššímu státnímu zastupitelství,“ odpovídá Benešové dále Dědic.

Dědic Benešové v závěru své reakce připomněl komentář k rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího správního soudu, který byl na portálu Česká justice publikován letos 19. června. „Pochybení, která nejsou shledána kárným proviněním, mají tedy negativní dopad na veřejné finance. Ještě podstatnější je však dopad pochybení soudců či státních zástupců do života občanů, který může být naprosto zásadní. Budu se proto i nadále důsledně snažit, aby si soudci a státní zástupci tuto svou jedinečnou odpovědnost při výkonu svých funkcí uvědomovali,“ připomněl Dědic Benešové její komentář.

Martin Dědic pak České justici v souvislosti se svým apelem na ministryni spravedlnosti sdělil, že považuje za absurdní, že soudní řízení, které běží už od června 2016, nebylo dosud prvoinstančně ukončeno. Další hlavní líčení v jeho věci je podle informací České justice nařízeno na počátek ledna.

Jan Hrbáček