Víza dostalo v Česku přes 233.000 lidí zasažených invazí Foto: Pixabay

Prodavači na Ukrajině nemají mluvit rusky, stanovil zákon

Na Ukrajině začal platit 30. článek takzvaného jazykového zákona, který všem poskytovatelům služeb ukládá povinnost mluvit s klienty pouze v ukrajinštině, pokud zákazník nepožádá o komunikaci v jiném jazyce. Informoval o tom sever Ukrajinska pravda.

Výrobci, prodavači či číšníci mají od nynějška povinnost podat zákazníkovi informace o produktech nebo službách v úředním jazyce, tedy v ukrajinštině. Když o to zákazník ale požádá, prodavač ho smí obsloužit v jiném jazyce, který je pro obě strany přijatelný. Při systematickém nedodržování hrozí porušovateli pokuta ve výši 5100 až 6800 ukrajinských hřiven (3920-5230 korun).

Zmocněnec pro otázku státního jazyka Taras Kremyň sice připustil, že tato částka není příliš výrazná, ale upozornil, že pokuta se podepíše nejen na finanční kondici podniku, ale také na jeho pověsti.

Zákon „O zajištění fungování ukrajinštiny jako státního jazyka“ schválil ukrajinský parlament v dubnu 2019. Podle zákona musejí ukrajinštinu plynně ovládat úřední osoby, například poslanci, diplomaté, soudci, učitelé nebo lékaři státních zdravotnických zařízení. Povinné je užívání ukrajinštiny v armádě, policii a soudech, stejně jako na školách všech stupňů.

Projednávání jednotlivých paragrafů vyvolalo v parlamentu bouřlivé diskuse, proti právní normě se vymezily ruskojazyčné ukrajinské spolky, které ji označily za diskriminační. Rusko si stěžovalo u evropských organizací, protesty Moskva zaslala dokonce i do sídla Evropské unie a NATO. Spor se rozhořel i mezi Kyjevem a Budapeští – poškozena zákonem se cítila maďarská menšina, k níž se v Zakarpatí hlásí zhruba 150.000 lidí. Podle některých komentářů v médiích je zákon odrazem rusko-ukrajinského konfliktu na východě země, ale i napjatých vztahů mezi ukrajinskými úřady a maďarskou menšinou v Zakarpatské oblasti.

Mnoho Ukrajinců vedle ukrajinštiny používá i ruštinu. I když většina Ukrajinců podle průzkumu společnosti Kantar považuje ukrajinštinu za svůj mateřský jazyk a podporuje jeho status výlučného státního jazyka, 35 procent respondentů označilo za mateřštinu ruštinu. Přibližně polovina (49 procent respondentů) pak uvedla, že ukrajinštinu používá doma, stejné procento používá ke komunikaci s rodinou ruštinu. Ukrajinština převládá při formálním styku, tedy například v práci či ve školách. Mírně přes polovinu lidí ale uvedlo, že při komunikaci s přáteli či na internetu používá ruštinu.

(čtk)