Pondělí, 17. května, 2021

ESLP: Z ČR si historicky nikdo na porušení práva na svobodné volby nestěžoval

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Tajné stranické fondy z ciziny v Moldávii nebo volební řeč jako terorismus v Turecku. Takové jsou případy porušení práva na svobodné volby u Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Přesto je toto právo u ESLP málo porušovaným. Loni vydal ESLP jen tři odsuzující rozsudky k porušení tohoto práva, které je součástí ústavního pořádku států. Právo na svobodné volby porušily loni Belgie, Moldávie a Turecko. Jediný český případ z roku 2006 se týká registrace Liberální strany.

Právo na svobodné volby je zakotveno v Článku 3 Protokolu 1 Úmluvy o lidských právech a základních svobodách. Je proto součástí ústavních pořádků členských zemí Rady Evropy a Vysokých smluvních stran Evropského soudu pro lidská práva, včetně ústavního pořádku České republiky.

Belgický případ se týká povolební situace, kdy stěžovatel napadl nedostatek přezkumu, nesprávné přepočítávání a neurčité arbitrární rozhodování ve stížnosti na průběh voleb. Stěžovatel pan Mugemangango jako předseda Strany práce kandidoval v belgickém regionu Valonsko a žádal přepočítat hlasy kvůli údajným volebním podvodům. U Evropského soudu pro lidská práva si stěžoval na povolební proceduru, kdy stížnost není vyřízena nezávisle a nestranně, tedy v rozporu s Úmluvou (Mugemangando v. Belgie).

Tajné fondy v Moldávii, kampaň jako terorismus v Turecku

V Moldávii naopak politická napadla stažení z volebního seznamu kandidujících stran tři dny před volbami na základě volebního zákona, podle kterého strana používala nedeklarované fondy ze zahraničí (Politická strana Patria v. Republika Moldávie).

O tureckém případu Selahattim Demirtas v. Turecko Česká justice už dříve informovala. Jde o tureckého poslance, který byl uvězněn za terorismus kvůli polittickým projevům v rámci volební kampaně za kurdskou stranu a od roku 2016 je bez soudu ve vazbě. Velký senát kromě dalšího rozhodl loni v prosinci, že došlo k porušení Článku 3 odst. Dodatkového protokolu. Následně byl spáchán hackerský útok na webovou stránku a databázi Evropského soudu pro lidská práva, přičemž Štrasburk v tiskové zprávě naznačil přímou souvislost s rozsudkem

Jediný český případ je stížnost na registraci strany

Foto: Tiskový odbor Evropského soudu pro lidská práva

Foto: Tiskový odbor Evropského soudu pro lidská práva

Z České republiky si na porušení práva na svobodné volby a na způsobenou újmu v žádné fázi voleb nikdo nestěžoval, vyplývá z databáze judikatury ESLP. Za celou existenci soudu neshledal Soud ze strany České republiky žádné porušení Úmluvy, co se týče práva na svobodné volby.

Historicky jediná stížnost v souvislosti s článkem 3 Protokolu 1, byla do databázi zanesena v roce 2006. Netýká se však volebního zákona ani přezkumu, nýbrž odmítnuté registrace politické strany.

Stěžovatel pan Václav Linkov z Brna předložil v roce 2000 jako člen přípravného výboru Liberální strany ministerstvu vnitra stanovy s přílohami. Vnitrostátní orgány odmítly politickou stranu registrovat a stěžovatel byl zbaven práva na politické sdružování jakožto i řádné nápravy, stojí v popisu stížnosti v databázi judikatury ESLP. Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že došlo k porušení Článku 11 a konstatoval, že není třeba samostatně stížnost zkoumat podle dalších článku včetně článku 3 Protokolu 1 (Linkov v. Česká republika).

O volbách rozhodují politici, v ČR Ústavní soud

Dodatkový protokol č. 1 nazývaný jen Dodatkovým protokolem byl sjednán v roce 1952 a Česká republika ho podepsala v roce 1991 a vstoupil v platnost v roce 1992. Od té doby je stejně jako celá Úmluva součástí ústavního pořádku ČR.

Předmětný článek 3 zní doslova takto: „Právo na svobodné volby: Vysoké smluvní strany se zavazují konat v rozumných intervalech svobodné volby s tajným hlasováním za podmínek, které zajistí svobodné vyjádření názorů lidu při volbě zákonodárného sboru.“

O tureckém případu, kdy Evropský soud pro lidská práva konstatoval, že je věcí politiků, jak nastaví volební systém, volební zákony a přepočty, pokud se volby konají, jsou svobodné a tajné, Česká justice už informovala. V předmětném judikátu se Evropský soud pro lidská práva rovněž vyjádřil k otázce spravedlivého volebního systému: Různé volební systémy sledují různé cíle a upřednostnění stability při sestavení vlády nad reprezentací je legitimní politické rozhodnutí, uvedl mimo jiné Soud.

V ČR naopak o volebním systému minulý týden rozhodl Ústavní soud, když části volebního zákona a některé jeho principy zrušil.

Méně odsouzených je jen u práva na sňatek a zákazu otroctví

Evropské volební systémy nemají výrazné problémy. Všechny včetně českého standardně splňují principy Úmluvy, zjistila už analýza Benátské komise z roku 2006.  Soudem přijaté stížnosti se v drtivé většině týkají  vyloučení nějaké skupiny z práva volit nebo kandidovat (například právo volit vězňů) a přezkumu (právo na spravedlivý proces).

Méně odsuzujících rozsudků, než u práva na svobodné volby zaznamenala statistika ESLP v roce 2020 už jen u zákazu otrockých a nucených prací, ke kterému došlo jednou (porušení tohoto práva se dopustilo Chorvatsko). Dvě práva zakotvená v Úmluvě mají ve statistice nulu a neporušil je loni žádný z členských států. Jde o právo na sňatek a právo na vzdělání.

Za celou dobu, po které je vedena statistika Evropského soudu pro lidská práva od roku 1959 až do roku 2020 bylo právo na svobodné volby porušeno celkem 102x. Zemí, která měla opakovaně problém s výkonem práva na svobodné volby, je Ázerbájdžán, který byl odsouzen 25x. Na touto zemí následuje Turecko s dvanácti porušeními a Velká Británie s osmi porušeními práva na svobodné volby.

Celkem ESLP vede v databázi judikatury 680 záznamů o stížnostech, které se týkají článku 3 Protokolu 1. Jde o stížnosti, které byly zamítnuty, odmítnuty nebo bylo rozhodnuto o porušení práva na svobodné volby. K porušení práva na svobodné volby došlo celkem 214x. Celkem 112x Soud rozhodl, že právo na svobodné volby nebylo porušeno. Nikdy se tak nestalo v České republice. Zbytek případů do počtu 680 jsou různé varianty ne/porušení ve spojitosti s ostatními články Úmluvy.

Irena Válová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY