Městský soud v Praze nařídil České televizi informovat, kolikrát byli Bradáčová, Zeman a Ištvan hosty Moravce

Budova České televize Foto: Ondřej Žváček

Městský soud v Praze dnes rozhodl, že Česká televize má Unii obhájců poskytnout informaci, kolikrát byli hosty pořadu Otázky Václava Moravce vrchní státní zástupci Lenka Bradáčová a Ivo Istvan a nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. ČT má rovněž informovat, kolikrát se pořadu zúčastnil zástupce advokátů nebo advokát spolu se soudcem či státním zástupcem. Informace nelze vydávat za nové, protože jsou známé a lze je mechanicky vyhledat, uvedl soud.

Městský soud v Praze tím dnes vyhověl žalobě Unie obhájců proti Úřadu pro ochranu osobních údajů. Účastníkem řízení byla rovněž Česká televize, která dříve odmítla předmětné informace Unii obhájců poskytnout. Unie obhájců informace požadovala podle tzv. zákona 106. České televize však využila ustanovení tohoto zákona a odmítnutí zdůvodnila tím, že Unie obhájců od ní žádá vytvoření zcela nových informací.

Kdo chodí do Moravcova pořadu?

Unie obhájců mimo jiné žádala informaci, v kolika případech byl advokát v pořadu přítomný společně se a) státním zástupcem, b) soudcem, c) státním zástupcem a soudcem. Dále spolek zastupující obhájce zajímalo, kolik pořadů bylo publikováno k tématům justice, státní zastupitelství, advokacie, trestní řízení a trestní kauzy; jaká byla účast hostů k výše uvedeným tématům z hlediska jejich odborného zařazení (státní zástupce, soudce, advokát, příslušník Policie ČR a další.

Unie obhájců rovněž chtěla znát počet účastí Bradáčové, Ištvana a Zemana a také předsedy České advokátní komory nebo zástupce jiného profesního sdružení v Moravcově pořadu.

Městský soud v Praze už jednou odmítavé rozhodnutí generálního ředitele České televize zrušil, ale Česká televize podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, který však rozhodnutí MS v Praze potvrdil.

ČT neví, ale může to mechanicky zjistit

Městský soud v Praze nyní zdůrazňuje, že je vázán rozhodnutím NSS: „Městský soud předesílá, že je v pokračujícím řízení v souladu s § 110 odst. 4 s. ř. s. vázán právním názorem vysloveným v kasačním rozsudku Nejvyššího správního soudu. Jelikož Nejvyšší správní soud v kasačním rozsudku nezpochybnil nijak meritorní závěry učiněné městským soudem v předcházejícím řízení, nemá soud důvod se od nich odchýlit.“

U Nejvyššího správního soudu do řízení namísto České televize vstoupil Úřad pro ochranu osobních údajů.

K žádosti o informaci, kolikrát byl do Moravcova pořadu pozván advokát, státní zástupce a soudce, „Česká televize v napadeném rozhodnutí ani v rozhodnutí prvního stupně neuvedla, zda má tyto informace vůbec v ucelené podobě k dispozici“. „Neučinila žádné skutkové závěry ohledně toho, jak zvaní hostů do pořadu probíhá, kdo jej má na starosti, a především zda jsou vedeny ucelené záznamy o tom, kdo byl do pořadu pozván. Pokud však tyto skutkové závěry učiněny nebyly, nelze posoudit, zda byla Česká televize povinna požadované informace poskytnout,“ uvádí se v nynějším rozsudku.

„Dále soud posoudil důvody pro odmítnutí druhé a čtvrté požadované informace, tedy kolikrát ve sledovaném období v pořadu Otázky Václava Moravce vystoupil advokát spolu se soudcem, státním zástupcem, popřípadě zároveň se soudcem a státním zástupcem, a dále kolikrát v pořadu vystoupily konkrétní osoby, a to vrchní státní zástupci v Praze a Olomouci Lenka Bradáčová a Ivo Ištvan, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, a předseda České advokátní komory či její jiný reprezentant,“ stojí v dnešním rozhodnutí Městkého soudu v Praze.

Soud dospěl k závěru, že tyto informace může ČT mechanicky vyhledat a Unii obhájců je poskytnout. „Na výše uvedeném nemůže nic změnit ani skutečnost, že zdrojové informace, tedy složení hostů v jednotlivých dílech pořadu Otázky Václava Moravce, jsou veřejně dostupné,“ uvádí Městský soud v Praze.

ČT musí poskytnout informace do 15 dní

„Tím spíše tedy platí, že se žadatel může domáhat poskytnutí informací, které by si ze zveřejněných zdrojových dat mohl teoreticky dohledat i sám. Jak bylo vyloženo výše, náklady případného mimořádně rozsáhlého vyhledávání může Česká televize přenést na žalobce prostřednictvím stanovení úhrady podle § 17 odst. 1 informačního zákona,“ upozorňuje Městský soud v Praze, který uzavírá, že nejde o nově vytvářené informace, jak uvádí ČT.

Totéž se týká žádosti o informaci, kolikrát se Moravcův pořad týkal trestního řízení nebo justice a jaká byla profesní příslušnost hostů, kteří se k tématu vyjadřovali. „Soud konstatuje, že ani poskytnutí třetí informace by pro Českou televizí neznamenalo nic jiného než mechanické vyhledávání témat jednotlivých dílů pořadu, a následnou identifikaci hostů vystupujících k těmto tématům, respektive jejich profesního zařazení,“ stojí v dnešním rozsudku.

Městský soud proto České televizi dnešním rozsudkem nařídil, aby do 15 dnů Unii obhájců požadované informace poskytla, když před tím zrušil zamítavé rozhodnutí generálního ředitele ČT.

Městský soud v Praze dnes rozhodl takto: „České televizi se nařizuje, aby ve lhůtě patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku poskytla žalobci následující informace: 1. kolikrát byli hosty pořadu Otázky Václava Moravce v období od 1. 1. 2012 do 22. 6. 2017 a) vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová, b) vrchní státní zástupce v Olomouci Ivo Ištvan, c) nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, d) předseda České advokátní komory nebo jiný reprezentant této stavovské organizace; 2. v kolika případech byl advokát v pořadu Otázky Václava Moravce v období od 1. 1. 2012 do 22. 6. 2017 přítomný společně se státním zástupcem, soudcem, státním zástupcem a soudcem.“

Irena Válová

Sdílejte
Předchozí článekRychetský i soudce Filip vylučují další funkční období u Ústavního soudu
Další článekŘSD vybírá právníky za 25 milionů
Irena Válová
Irena Válová je novinářka, editorka, zástupkyně šéfredaktora i publicistka v tištěných médiích, ale i v rozhlasech a televizích. Mimo jiné referovala o politických událostech z krizových oblastí: přechod k demokracii v JAR, referendum o Saddámu Husajnovi v Iráku či rušení amerických základen na Filipínách. Šest let byla zpravodajkou ze Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Na základě publikovaných rozhovorů s americkými právníky o konfliktu zájmů v politice obdržela stipendium od velvyslanectví USA v Praze, v roce 1994 pak v Chicagu certifikát USIA tištěná žurnalistika v USA. V 90. letech též absolvovala několik stáží na téma demokracie ve Švýcarsku. V roce 1998 byla zvolena předsedkyní Syndikátu novinářů ČR, o rok později se stala členkou Řídícího výboru Evropské federace novinářů se sídlem v Bruselu. Tři roky vedla sdružení pro svobodný tisk Media Observatory ČR. Od roku 2001 je na volné noze jako autorka, editorka i mluvčí. Spolu s advokátem a nyní zvoleným soudcem Evropského soudu pro lidská práva za ČR ve Štrasburku JUDr. Alešem Pejchalem je autorkou knihy Základní slova: rozpravy o svobodě, společnosti, procesu, politice a právu.