Neděle, 16. května, 2021

Nejvyšší pandemický soud? Justice řeší pandemický zákon

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Tzv. pandemický zákon, který ve čtvrtek minulý týden schválila Poslanecká sněmovna, vyvolal debaty také uvnitř justice. Až na základě požadavků opozičních stran, bez řádného připomínkového řízení a konzultací, se do něj totiž dostala ustanovení, která budou mít bezprostřední dopad na justici.

Jde především o „dvoukolejný“ přezkum mimořádných opatření podle tohoto zákona ve správním soudnictví. Dále o ustanovení, která řeší otázku odškodňování. A pak také o § 14 zákona, který má řešit otázku vyšších trestních sazeb za trestné činy spáchané v době tzv. pandemické pohotovosti.

Již doslovný název tzv. pandemického zákona „o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů“ vylučuje nejasnosti, které na jaře provázely aplikaci zákona o ochraně veřejného zdraví. Tedy jaký charakter vůbec mají nařízení a rozhodnutí ministerstva zdravotnictví a krajských hygienických stanic a zda podléhají přezkumu ve správním soudnictví.

Dnem nabytí účinnosti pandemického zákona (den následující po dni jeho vyhlášení) je vyhlášen stav tzv. pandemické pohotovosti, který skončí buď uplynutím platnosti zákona (18.2. 2022), anebo usnesením Poslanecké sněmovny.

Zákon svěřuje pravomoc vydávat opatření Ministerstvu zdravotnictví v případě, že mají celostátní působnost, anebo dopadají-li na více krajů. Krajským hygienickým stanicím pak opatření s působností pro jejich správní obvod.

A zde nastává pro justici první problém: zatímco totiž ministerská opatření má přezkoumávat pouze Nejvyšší správní soud (NSS) bez možnosti dalšího přezkumu, opatření jednotlivých hygienických stanic budou podléhat standardnímu režimu, kdy příslušné pro žaloby budou krajské soudy a kasační přezkum bude mít NSS.

Soudy navíc zákon dostává pod tlak, kdy stanovuje, že návrhy na přezkum pandemických opatření se projednají přednostně. Časově omezen je i návrh na zrušení takového opatření, kdy jej lze podat do 1 měsíce od nabytí účinnosti.

Extrémní časový tlak

Zvláště pro „akademické pracoviště“, jakým je NSS, může být tento „vazební režim“ vcelku nepříjemnou okolností.

Lze to přirovnat k situacím, v nichž se NSS jednou za čas ocitá, rozhoduje-li o stížnostech na volby. Minimálně v případě prvních, pilotních žalob bude NSS pod extrémním časovým tlakem. Vedle vystresované společnosti budou soudci čelit i tomu, že zrušení opatření pro nezákonnost bude mít dopad na výši možného nároku na odškodnění. Komplikací pro soudní praxi pak může být i vcelku sympatické ustanovení § 3, konkrétně odstavce 1 a 2. Ty totiž stanovují kritéria přiměřenosti takových opatření s ohledem na konkrétní stav epidemiologické situace. V tomto případě budou totiž muset soudy zvolit nejen způsob, jakým budou zjišťovat „konkrétní míru rizika“, ale i určit autority, od…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Petr Dimun

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit