Neděle, 18. dubna, 2021

Právníci: Nové vyhlášení nouzového stavu je nyní protiústavní

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Nové vyhlášení nouzového stavu na základě žádosti hejtmanů na 14 dní v celé ČR je protiústavní. Shodli se na tom ústavní právníci Jan Kysela, Václav Pavlíček, Marek Antoš nebo už dříve Jan Wintr. Fakticky jde podle Wintra stále o pokračování dosavadního nouzového stavu, které Sněmovna tento týden odmítla. To, že o nouzový stav nyní požádali hejtmani a že ho vláda vyhlásila na 14 dnů, podle Wintra na situaci nic nemění. Za protiústavní považuje krok vlády i odborník na zdravotnické právo Ondřej Dostál. Podle politologa Josefa Mlejnka z Univerzity Karlovy jde ovšem o nejméně špatné řešení ze všech špatných, která jsou k dispozici.

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) je přesvědčen o tom, že nouzový stav kvůli covidu-19 vláda vyhlásila v neděli v souladu s ústavou. V současné debatě o ústavnosti kroku kabinetu podle něj zaniká fakt, že Sněmovna má právo jakýkoliv nouzový stav vyhlášený vládou zrušit, ale také má možnost vyhlásit nedůvěru kabinetu. Hamáček dnes novinářům řekl, že z tohoto důvodu nemůže být řeč o tom, že by si kabinet uzurpoval kompetence vůči poslancům.

Vláda o vyhlášení nového nouzového stavu rozhodla v neděli, potrvá do 28. února. Premiér Andrej Babiš (ANO) zároveň avizoval, že se bude snažit přesvědčit Sněmovnu o nutnosti prodloužení stavu nouze i po 14 dnech. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) dodala, že kabinet vychází z názorů právníků ministerstev vnitra, zdravotnictví a financí. Rozhodnutí o nouzovém stavu od pondělí se podle ní opírá o žádost hejtmanů, tedy jinou skutkovou situaci než dosavadní nouzový stav.

Wintr ale trvá na tom, že dnes vyhlášený nouzový stav je fakticky jen pokračováním stavu nouze, které Sněmovna ve čtvrtek odmítla. „Myslím si, že je to evidentně protiústavní,“ řekl. Podle ústavního zákona o bezpečnosti může vláda vyhlásit nouzový stav na 30 dnů a pak ho prodloužit se souhlasem Sněmovny. Tím, že vláda vyhlásila nový nouzový stav v návaznosti na dosavadní, podle Wintra odstranila pojistku, kterou v tom Sněmovna představuje, řekl.

Postup vlády podle něj ignoruje ústavní zákon i v tom, že se hovoří o 14 dnech. „Kdyby vláda trvala na tom, že vláda vyhlašuje nouzový stav nový, tak platí, že ho může vyhlásit maximálně na 30 dnů a na prodloužení nad 30 dnů potřebuje souhlas Poslanecké sněmovny, čili chodit po 14 dnech do Sněmovny pro nějaký souhlas nemá žádnou oporu v ústavním zákonu o bezpečnosti,“ vysvětlil. Dodal, že nouzový stav může kdykoli ukončit vláda nebo Sněmovna svým hlasováním.

Žádnou zásadní roli v ústavním zákonu podle Wintra nehrají ani hejtmani. „Sice zákon říká, že pokud hejtman dojde k závěru, že nezvládá situaci stavem nebezpečí, tak může požádat o prodloužení nouzového stavu, ale mrzí mě, že se tu podařilo některým politikům vyvolat ve veřejnosti mylný dojem, že je možné nouzový stav opírat o souhlas hejtmanů,“ řekl. Zdůraznil, že nouzový stav je vztahem jen mezi vládou a Sněmovnou.

Rozhodne Ústavní soud?

„Protiústavní je, protože pod pláštíkem nového vyhlášení jde o trvání téhož nouzového stavu, který však měl na základě vůle Poslanecké sněmovny skončit. Žádost hejtmanů na tom v tuto chvíli nic nemění,“ uvedl Kysela. „Všichni se s tím můžeme smířit, Sněmovna jej muže zrušit, vyhlášení může být napadeno před Ústavním soudem,“ poznamenal k možnostem dalšího postupu. Dolní komora může podle zákona o ústavní bezpečnosti vyhlášení zrušit.

Také podle Antoše byl nouzový stav vyhlášen ze stejného důvodu jako předchozí, proto ve skutečnosti nejde o nový stav nouze, ale o pokračování předchozího. „Žádost hejtmanů na tom nic nemění a nemůže nijak prolomit ústavní zákon o bezpečnosti. Jde proto o porušení ústavního pořádku,“ napsal.

„Podle mého názoru i při analogických případech, kde je ten tok času omezen, by měla být nějaká lhůta a nějaká mezera, kdy by měla být možnost znovu mimořádný stav vyhlásit,“ řekl Pavlíček. Je podle něj věcí ústavní praxe, jaká lhůta by měla mezi koncem předchozího a novým nouzovým stavem být. „Kdyby o tom rozhodli o den později, tak asi by ten problém nemusel být,“ uvedl.

Jako diskutabilní vidí vyhlášení dalšího nouzového stavu také ústavní právník a prorektor Univerzity Karlovy Aleš Gerloch. Podle něj má Poslanecká sněmovna v okamžiku, kdy by vláda svévolně prodlužovala nouzový stav proti vůli poslanců, k dispozici krajní prostředek: vyjádření nedůvěry. „Samozřejmě je otázkou, jestli je teď vhodná doba pro takové postupy,“ uvedl ve vysílání ČT24 Gerloch.

Nové vyhlášení

Eventuální protiústavnost rozhodnutí vlády podle Gerlocha závisí na tom, zda se bude posuzovat jako nové vyhlášení nebo pokračování nouzového stavu podle jednotlivých paragrafů zákona o bezpečnosti. „Pokračování vyžaduje souhlas Poslanecké sněmovny, což se nestalo. Vláda využila krizový zákon, kdy hejtmani nechtějí rozdílný režim podle krajů, takzvaný stav nebezpečí, a požádali, za určitých podmínek, o vyhlášení nouzového stavu na 14 dní,“ uvedl. Nyní je podle něj na tahu Sněmovna, zda stav nouze zruší. „Až do tohoto rozhodnutí o jeho zrušení platí nouzový stav,“ doplnil Gerloch.

Za protiústavní označil opětovné vyhlášení stavu nouze hned po nesouhlasu Sněmovny i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

(čtk, epa)

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY