Neděle, 19. září, 2021

Soud: Poslední vyhlášení nouzového stavu bylo protiústavní, neplatí krizová opatření

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Rozsudek Městského soudu v Praze (MS), kterým nařídil pražskému gymnáziu Na Zatlance obnovit prezenční výuku, označil nouzový stav vyhlášený vládou 14. února za protiústavní. A vzhledem k tomu, že krizové opatření nařizující distanční výuku na školách se opírá o takto vyhlášený nouzový stav, je samo zatíženo nezákonností. „Bez nouzového stavu není krizových opatření,“ konstatuje se v rozsudku.

Soud opřel své rozhodnutí o čl. 95, odst. 1 Ústavy, podle něhož je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu a je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem. Podle soudců příslušného senátu MS tak podle principu a minore ad maius též s ústavním zákonem. „Soud se v souladu s právě citovanou ústavní instrukcí zaměřil na posouzení citovaného krizového opatření se zákonem, popřípadě ústavním zákonem,“ uvedl k tomu soud.

Vzhledem k tomu, že příslušné krizové opatření vlády, které řešilo distanční výuku na školách, bylo „opřeno“ o nouzový stav, soud musel tedy posoudit „zákonnost, respektive ústavnost tohoto krizového opatření“. Tedy zda byl nouzový stav řádně vyhlášen, a tedy zda bylo možné na jeho základě zmíněné opatření vůbec možné vydat.

Soudci porovnali odůvodnění vyhlášení předchozích nouzových stavů s aktuálním rozhodnutím vlády, kterým byl vyhlášen nouzový stav od 15. února a došli k závěru, že se nejedná o nový nouzový stav, ale „o faktické pokračování nouzového stavu vyhlášeného usnesením vlády č. 125, a to proti vůli Poslanecké sněmovny, která s pokračováním tohoto nouzového stavu nevyslovila souhlas“.

Podle soudců se nemohly změnit ani důvody pro vyhlášení nouzového stavu, které byly známy i při projednávání žádosti o jeho prodloužení v Poslanecké sněmovně 11. února. Pokračování nouzového stavu od 15. února tak podle soudců odporuje ústavnímu pořádku.

Podle soudců novou skutečností nejsou ani žádosti hejtmanů a pražského primátora. Neplatí ani argument, že by v případě ukončení nouzového stavu přešla značná část odpovědnosti za řešení pandemie právě na krajské samosprávy: podle soudců totiž „čelní úlohu v řešení pandemické situace mohou hrát toliko orgány ochrany veřejného zdraví“ podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

Soudci nepřihlédli ani k argumentu, že by Poslanecká sněmovna mohla nově vyhlášený nouzový stav opět zrušit. „Ad absurdum si totiž lze představit dokonalé zacyklení, kdy by Poslanecká sněmovna vyhlášené nouzové stavy neustále rušila (či neprodlužovala), přičemž vláda by je neustále obnovovala s tím, že se přece nic neděje, neboť Poslanecká sněmovna vyhlášený nouzový stav může znovu zrušit,“ popisují soudci v rozsudku s tím, že se jedná o učebnicový příklad obcházení ústavního pořádku.

Relativní je taktéž argument, že se vláda svým postupem snaží dostát své povinnosti chránit životy a zdraví občanů, neboť je postaven na nesprávné premise, že tak nelze činit bez nouzového stavu. „I kdyby se však o jedinou autoritu jednalo, je třeba trvat na tom, že účel (byť legitimní a ušlechtilý) nesvětí prostředky; opačný přístup snad může platit v autoritářském či totalitním státu, avšak v tuzemsku existuje čl. 1 odst. 1 Ústavy, dle něhož Česká republika je demokratický právní stát,“ konstatují soudci.

Unesení Poslanecké sněmovny z 18. února, kterým ruší nouzový stav nejpozději k 27. únoru na věci podle soudců nic nemění. „Toto usnesení jednak žádným způsobem neratihabuje protiústavní trvání nouzového stavu, jednak nic nemění na tom, že ke dni vyhlášení tohoto rozsudku tento nouzový stav trvá,“ uvažují soudci.

Rozsudek pak uzavírají shrnutím, které je postavené na teorii plodů otráveného stromu: „Vzhledem k tomu, že krizové opatření č. 63/2021 Sb. povstalo z protiústavně vyhlášeného nouzového stavu, samo je zatíženo nezákonností, resp. protiústavností (plod otráveného stromu); bez nouzového stavu není krizových opatření“.

Petr Dimun

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY