Pátek, 18. června, 2021

Ústavní soud zrušil část volebního zákona pro porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících stran

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Ústavní soud (ÚS) kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů zrušil část volebního zákona. Nechal v platnosti pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny, zrušil ale přidanou klauzuli, jež pro koalice stanovila hranici deseti, 15, respektive 20 procent, podle počtu subjektů. Soud škrtal i v paragrafech upravujících určování počtu poslanců v jednotlivých volebních krajích a průběh skrutinia, tedy rozdělování mandátů za použití d´Hondtovy metody. Nález zveřejněný dnes nemá časový odklad. Vstoupí v platnost dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů, dopadne tedy už na podzimní sněmovní volby.

Volební kraje mohou podle ÚS dál kopírovat hranice krajů jako vyšších územně-samosprávných celků. K dosažení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů postačí jiné změny, a to právě v rozdělování mandátů stranám v jednotlivých krajích. Politici by měli změny stihnout do voleb.

„Je třeba, aby každá volební strana získala odpovídající podíl na mandátech v Poslanecké sněmovně podle svého podílu na celkovém počtu odevzdaných platných hlasů a současně aby tento volební zisk byl promítnut do přidělování mandátů v rámci jednotlivých krajských kandidátek takové volební strany,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Jana Filipa.

Z nálezu plyne, že i v nové úpravě lze částečně využít d´Hondtovu metodu, v úvahu připadá i návrat k více skrutiniím, případně i jiné řešení. Přesné instrukce politikům ÚS dávat nechce. „Je úkolem zákonodárce najít cestu,“ napsali soudci v posledním odstavci nálezu. Podle Filipa je časový prostor na změnu dostatečný.

Organizace nadcházejících voleb, které prezident vyhlásil na 8. a 9. října, se dnešní nález podle ÚS nedotkne. Rizika spojená se změnou volebních pravidel „v průběhu hry“ by prý nastala až po uplynutí lhůty pro podávání kandidátních listin, tedy v srpnu 2021. „Naše rozhodnutí nikomu nezkřivilo vlásek na hlavě ani nepřeložilo stéblo přes cestu,“ řekl Filip.

Odklad vykonatelnosti nálezu na období po volbách by podle ÚS snížil legitimitu nově ustavené Sněmovny, vyvolal nedůvěru ve zvolenou politickou reprezentaci a mohl by vést k riziku zpětného zneplatnění hlasování správním soudem. Podle předsedy ÚS Pavla Rychetského nebyl k odkladu důvod. Zajistit rovné volební právo je podle Rychetského nezpochybnitelný ústavní příkaz.

V části nálezu, který se týká zvýšeného prahu koalic pro vstup do Sněmovny, se ÚS odchýlil od 20 let starého nálezu. Tehdy úpravu nechal v platnosti. Nyní dospěl k závěru, že umělá regulace koalic z časů opoziční smlouvy ODS a ČSSD může zkreslovat legitimitu volebního výsledku. Filip v obecné rovině kritizoval snahu vložit do poměrného systému sněmovních voleb většinové prvky, což se dělo právě v době opoziční smlouvy. Podle Filipa jde o kvadraturu kruhu, tedy problém, který prakticky nemá ústavní řešení.

ÚS nebyl při rozhodování o volebním zákonu jednotný. Čtyři soudci z 15 mají odlišné stanovisko. Dosavadní systém podle nich možná nebyl ideální, ale zachovával ústavní zásady poměrného zastoupení. „Jistě lze mít za to, že těmto zásadám bude lépe odpovídat volební model jiný. Takový výběr ale dle našeho názoru již není věcí rozhodování ÚS a jeho momentální plenární většiny, ale záležitostí politické úvahy demokratického zákonodárce,“ stojí v odlišném stanovisku soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy a Radovana Suchánka.

ÚS kvůli covidové situaci vyhlašoval nález na svých webových stránkách, které ovšem ve stanovený čas kvůli náporu zkolabovaly. Zveřejnění nálezu se tak odložilo asi o deset minut.

Prezident Miloš Zeman už před dnešním nálezem vyjádřil obavu, že případné škrty ve volebním zákoně by mohly způsobit neřešitelnou krizi. Neobvykle časným vyhlášením voleb se ale ještě bude zabývat ÚS na základě podnětu Spojených demokratů – Sdružení nezávislých, případně dalších jednotlivců nebo stran. Návrh skupiny senátorů na zrušení prezidentova rozhodnutí sice ÚS v úterý odmítl, připustil ale možnost přezkoumat vyhlášení voleb na základě individuálních stížností.

(čtk, epa)

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY