Sobota, 15. května, 2021

V „Poště pro tebe“ našel matku, nevlastní rodiče neuspěli se zrušením osvojení

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Pořad České televize „Pošta pro tebe“ může spojit léta zpřetrhané vztahy. Někdy ale může způsobit přesný opak. Stalo se tak v případě, který nedávno posuzoval Nejvyšší soud (NS), k němuž se dovolali manželé, žádající zrušení osvojení dítěte z roku 1987.

Syna přes „Poštu pro tebe“ kontaktovala v roce 2007, po dvaceti letech od osvojení, jeho biologická matka. Osvojenec se měl od té doby začít stýkat se svojí biologickou rodinou, následně přerušil kontakty s osvojiteli a údajně začal rozmařile nakládat s finančními prostředky, které od nich dostával. Když se osvojitelům ozve, tak jen proto, aby si od nich vzal další peníze, které potřebuje pro hru na automatech. Z tohoto důvodu také sepsali prohlášení o jeho vydědění.

Návrh na zrušení osvojení však zamítl v roce 2017 Obvodní soud pro Prahu 5. Přestože se v roce 1987 jednalo o osvojení zrušitelné, přijetím nového občanského zákoníku (OZ) bylo upuštěno od dělení osvojení na zrušitelné a nezrušitelné. Ustanovení § 840 OZ pak omezilo možnost zrušení osvojení z důležitých důvodů na dobu tří let od rozhodnutí o osvojení.

K osvojení došlo v roce 1987 a není tedy podle soudu již možné jej zrušit. Argumentu osvojitelů, že zde dochází k pravé retroaktivitě soud nepřisvědčil, neboť se jedná pouze o retroaktivitu nepravou, na jejímž principu je postaveno pro věc rozhodné přechodné ustanovení § 3028 odst. 2 OZ.

Rozhodnutí posléze potvrdil Městský soud v Praze, který zamítl odvolání osvojitelů.

Ti podali dovolání k NS, v němž argumentovali protiústavní mezerou v zákoně, kdy podle nich není zřejmé, zda se automatická konverze zrušitelného osvojení na nezrušitelné vztahuje i na osvojení vzniklá před 1. lednem 2014. Zákon to nijak neupravuje a odpověď nelze dovodit ani adekvátním výkladem. Podle dovolatelů tak došlo k zásahu do jejich právní jistoty. V tomto případě se totiž jedná o pravou retroaktivitu, případně jedná-li se o retroaktivitu nepravou, má tříletá doba, během které je osvojení možné z vážných důvodů zrušit, plynout až od 1. ledna 2014.

NS dovolání zamítl, neboť konstatoval, že nelze vnímat ustanovení § 840 odst. 2 OZ bez spojitosti s přechodnými ustanoveními. Ustanovení § 3028 odst. 2 OZ podle NS jednoznačně stanovuje, že se právní poměry, týkající práv rodinných, řídí ustanoveními tohoto zákona. „Ačkoli tak není výslovně stanoveno speciální přechodné ustanovení pro případy osvojení uzavřených před 1. 1. 2014, je z uvedeného patrné, že ustanovení § 840 odst. 2 OZ dopadá i na ta osvojení, která vznikla před 1. 1. 2014. Nelze tudíž přijmout závěr předestíraný dovolateli, že se v projednávaném případě jedná o tzv. nepravou mezeru v zákoně,“ uvádí se v lednovém rozhodnutí NS.

Podle soudců nelze totiž předpokládat, že opustil-li zákonodárce v nynější právní úpravě režim dvou typů osvojení a stanovil možnost zrušení osvojení pouze do tří let od rozhodnutí od osvojení, nezamýšlel tak učinit jen pro nově vzniklá osvojení od 1. ledna 2014, ale že prostřednictvím přechodných ustanovení zamýšlel sjednotit i režim osvojení vzniklých před tímto datem.

Podle NS nejde ani o pravou retroaktivitu, neboť dovolatelé se mohli domáhat zrušení osvojení do 31. prosince 2013, kdy nebyli limitováni tříletou dobou od rozhodnutí o osvojení. „V projednávaném případě nadto nelze pominout, že se dovolatelé mohli domáhat zrušení osvojení již podstatně dříve (dle jejich tvrzení došlo ke zhoršení vztahů v roce 2008), a proto by tak nemělo žádné opodstatnění, aby byla dovolatelům poskytována ještě dodatečná doba pro podání návrhu v trvání tří let od nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Takovýmto prodlužováním doby, po níž je možné se domáhat zrušení osvojení, by pouze vznikaly neopodstatněně nerovné podmínky pro účastníky vztahů osvojení vzniklých před a po 1. 1. 2014,“ uzavírá v rozhodnutí NS.

Petr Dimun

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY