Vlády mluví o zavedení covid pasů kvůli prodělanému očkování Foto: Pixabay

O očkování lidí neschopných vyhodnotit informace o Covidu-19 musí rozhodnout soud

Pacienti nebo klienti domovů důchodců a ústavů, kteří nejsou schopni vyhodnotit informace a dát kvalifikovaný souhlas s očkováním, se rozhodují spolu s opatrovníkem nebo podporou. Když má na očkování každý jiný názor, rozhodne soud. Opatrovník nesmí očkování bránit, nově nejedná za, ale v souladu s vůlí klienta. Zrovna tak nemůže pacient očkování vymáhat proti názoru zdravotnického zařízení. Návrh k soudu může podat klient, opatrovník i zařízení.

Nesmírně složitou matérii udělování kvalifikovaného souhlasu ze strany lidí bezmocných, závislých a se ztrátou schopnosti chápat a vyhodnocovat informace o očkování proti Covid-19 z důvodů nemoci nebo postižení zpracovala do manuálu zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková. Materiál má charakter doporučení.

Neinformovat lez jen ty, kteří vůbec nevnímají

Zdravotnické nebo sociální zařízení musí především podat svému pacientovi nebo klientovi a jeho blízkým srozumitelnou formou informace. Také osoby v zařízení pro vážně nemocné a umírající lidi jako jsou například hospice nebo lidé v domovech důchodců a v ústavech pro nemocné Alzheimerovou demencí mají právo být informovány, a to bez ohledu na rozsah postižení, nemoci nebo dokonce omezení svéprávnosti. I tyto osoby by měly dávat kvalifikovaný souhlas s očkováním, vyplývá z materiálu.

Dále by měla zařízení umožnit přítomnost osob blízkých nebo opatrovníků přímo u očkování. Takové právo mají výslovně nezletilí a osoby nesvéprávné.

„Výjimku z povinnosti informovat pacienta představuje pouze situace, kdy tento není schopen informace žádným způsobem (tedy ani s potřebnou podporou) vnímat,“ stojí v rukojeti pro ústavy, domovy a nemocnice. „Pokud klient nemá žádného zástupce, ale fakticky není schopen porozumět informacím a udělit souhlas, musí být informovány osoby, které za něj budou rozhodovat. Takovou osobou může být i jeho podpůrce.“

Podpůrce je podle definice v úvodu materiálu „Osoba, poskytující podporu člověku na základě soudem schválené smlouvy o nápomoci, ve smyslu § 45 a násl. občanského zákoníku“. Podpůrce člověka nezastupuje při právním jednání.

„Každý pacient má také právo požádat, aby mu bylo vysvětlení podáno písemně. S ohledem na zranitelnost klientů ústavních sociálních a zdravotních služeb a na množství rozporuplných informací, které se objevují ve veřejném prostoru, doporučujeme, aby byli poskytovatelé očkování připraveni na tuto variantu,“ doporučuje zástupkyně ombudsmana.

Mnoho lidí v ústavech bude nesvéprávných

Písemnou formu samotného souhlasu s očkováním proti Covid-19 zákon neukládá: „Písemnou formu souhlasu vyžaduje zákon pouze u hospitalizace a některých závažných zásahů, mezi něž očkování nespadá,“ stojí v materiálu.

Jenže podle materiálu je to u očkování osob neschopných vlastní úvahy, jiné: „V případě poskytování očkování u klientů, jejichž schopnost porozumět informacím a vyhodnotit je, případně vyjádřit svůj názor na očkování, může být narušena, doporučujeme, aby poskytovatel zdravotních služeb požadoval právě písemnou formu,“ stojí doslova v doporučení institucím. Poskytovatel si také musí zajistit, že souhlas dává správná osoba.

Za mnoho lidí pak podle rukojeti bude muset o očkování rozhodnout jejich opatrovník: „Je pravděpodobné, že mnoho klientů ústavních zařízení bude omezeno ve svéprávnosti v oblasti poskytování zdravotních služeb. I když některé zdravotní služby mohou spadat do oblasti .běžných záležitostí každodenního života´ (například preventivní prohlídky), máme za to, že očkování takovou běžnou záležitostí není. Zpravidla by měl tedy v této oblasti za klienty rozhodovat opatrovník,“ vysvětluje se v návodu.

I částečně nesvéprávný může souhlasit s očkováním

V tomto okamžiku se projeví změna právní úpravy a nová koncepce opatrovnictví. Nově je lidem bez ohledu na jejich stav ponechávána autonomie. Opatrovník nově nerozhoduje za opatrovance, nýbrž spolu s ním. „Opatrovník již nerozhoduje sám dle nejlepšího zájmu klienta, ale spolu s ním, resp. v souladu s jeho vůlí,“ upozorňuje na nový zákonný přístup k nesvéprávným zástupkyně ombudsmana.

„Za druhé, i klient s omezenou svéprávností může udělit platný souhlas bez přítomnosti opatrovníka, a to v případě, kdy je zřejmé, že plně porozuměl podané informaci a že si uvědomuje následek svého rozhodnutí,“ uvádí se doslova v návodu s tím, že „bezpečnější“ je pro provozovatele zařízení získat souhlas obou. „Nakonec, ačkoliv může být v době očkování klient neschopen vyjádřit svůj souhlas nebo nesouhlas, poskytovatel by měl také zkoumat, zda v tomto smyslu neučinil dříve vyslovené přání a případně dle něj postupovat,“ dodává zástupkyně ombudsmana.

Ombudsman Stanislav Křeček se svou zástupkyní Monikou Šimůnkovou Foto: Veřejný ochránce práv

Kdy rozhoduje soud

Pokud se názor na očkování mezi opatrovníkem a opatrovanou osobou rozchází, rozhodne soud. „V případě, že klient s očkováním souhlasí, avšak nesouhlasí jeho opatrovník, bude muset rozhodnout soud,“ stojí v rukojeti s tím, že soud rozhodne i v případě, kdy klient souhlasí, ale ústav nebo domov není přesvědčen o tom, že souhlas je kvalifikovaný a opatrovník je současně nečinný.

„Návrh na zahájení řízení může podat sám klient, jeho opatrovník, ale také poskytovatel zdravotních či sociálních služeb. Pokud opatrovník bezdůvodně brání provedení očkování, soud může také zvážit, zda neporušuje svou povinnost dbát o zdraví opatrovance a chránit jeho práva, a případně rozhodnout o jeho změně,“ stojí v materiálu.

Těm, co se neumí rozhodnout, stanoví soud opatrovníka

Existuje ještě další varianta, totiž že klient domova důchodců nebo pacient léčebny je svéprávný, ale zjevně se neodkáže rozhodnout. „Pokud je klient svéprávný a nemá zástupce v oblasti zdravotních služeb, avšak je zřejmé, že není schopen vyhodnotit informace o očkování a poskytnout informovaný souhlas, měl by poskytovatel pobytových sociálních služeb či dlouhodobé zdravotní péče informovat blízké osoby klienta,“ uvádí se v návodu.

„V případě, že klient nemá žádnou blízkou osobu, měl by klient s podporou poskytovatele, případně poskytovatel sám, podat návrh soudu na ustanovení opatrovníka pro poskytnutí souhlasu s očkováním,“ vysvětluje postup příručka pro ústavy a léčebny.

Nátlak, sankce a vyloučení jsou nepřípustné

„S ohledem na povinnost chránit práva klientů musí poskytovatel pobytové sociální služby nebo dlouhodobé zdravotní péče také respektovat informované rozhodnutí klienta očkování se nepodrobit. Není přípustné, aby poskytovatel na něj jakkoliv naléhal, uplatňoval vůči němu sankce nebo by dokonce rozhodl o vyloučení ze služby z důvodu odmítání očkování,“ varuje zástupkyně ombudsmana v doporučení.

Rozsáhlá rukojeť byla zpracována na základě podnětů osob blízkých, opatrovníků i samotných poskytovatelů sociálních a zdravotních služeb v souvislosti s očkováním proti Covid-19: „V souvislosti s první vlnou očkování klientů pobytových sociálních služeb jsem dostala několik dotazů a podnětů ze strany poskytovatelů sociálních služeb, veřejných opatrovníků či blízkých osob klientů týkající se jejich povinností vůči klientům nebo možností postupu v situaci, kdy klienti nejsou sami schopni dát souhlas, ale nemají opatrovníka či jiného zástupce,“ vysvětluje v úvodu materiálu Monika Šimůnková

Irena Válová