Pondělí, 19. dubna, 2021

Stát i obce musí vymáhat škody, které vzniknout uzavřením zakázaných dohod při veřejné soutěži

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Pokud při soutěži o veřejnou zakázku dojde k zakázané dohodě tzv.bid riggingu, jsou obecní samosprávy povinny po subjektech vymáhat škodu. Upozornil na to předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna v dopise obcím. Úřad na tuto povinnost podle informací České justice upozornil i další významné veřejné zadavatele z řad státních institucí a samospráv. Nekalé dohody mezi účastníky zadávacích řízení zpravidla vedou k prodražení zakázky, tedy zvýšení nákladů na straně zadavatelů. Česká justice má dopis Mlsny k dispozici. Zadavatel zakázky se pak v případě nevymáhání škody může vystavit riziku, že se nechová s péčí řádného hospodáře, upozorňuje partnerka advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný Marcela Káňová.

Role náhrady škody jako jednoho z pilířů prosazování soutěžního práva je velmi důležitá. Škoda vzniklá v důsledku uzavření kartelové dohody může totiž mnohanásobně přesahovat výši pokuty uložené ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže či Evropské komise. Proto má vymáhání těchto nároků velký potenciál působit odrazujícím efektem. Odhalování dohod typu bid riggingu je obtížné. „Pokud se to podaří, dotčení zadavatelé tím, že vůči dodavateli účastnícího se kartelové dohody nárok na náhradu škody uplatní, mohou jednak přispět k odrazení dalších dodavatelů, kteří by zamýšleli jednat protisoutěžně, a jednak mohou získat zpět to, oč se jim realizace veřejné zakázky prodražila,“ uvádí partnerka advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný Marcela Káňová.

Krycí nebo také „doplňkové“, „zdvořilostní“ nebo „symbolické“ podávání nabídek je vůbec nejčastějším způsobem, jak je bid rigging používán. V praxi může mít podávání krycích nabídek např. podobu, že uchazeč souhlasí s podáním nabídky, která je vyšší než nabídka předem určeného vítěze. Jindy soutěžitel podá nabídku, o které dopředu ví, že je příliš vysoká, aby mohla být akceptována, nebo podá nabídku obsahující speciální podmínky, o kterých se ví, že jsou pro zadavatele neakceptovatelné. Krycí nabídky jsou tak použity k vytvoření zdání nefalšované soutěže.

Tento způsob může být kombinován i s odstupováním vítěze soutěže, který například uvede, že z kapacitních nebo jiných důvodů na plnění zakázky nestačí, zakázku pak dostane druhý v pořadí, a to za cenu vysoce převyšující odhad zadavatele i reálnou cenu předmětného plnění.

Předseda ÚOHS Petr Mlsna Foto: Jiří Reichl

Další formou bid riggingu je dohoda o účasti jen omezeného počtu uchazečů v soutěži. Další možní uchazeči své nabídky nepřihlásí, nebo je ještě před koncem výběrového řízení stáhnou (tzv. utlumení nabídek). Na jiném území nebo vůči jiným zadavatelům pak zase spolu „soutěží“ další skupina podniků – aby si všichni zúčastnění uchazeči přišli na své a aby získali zakázky za co možná nejvyšší cenu.

Mlsna obce upozorňuje na pravomocné rozhodnutí týkající se přestupku obcí, ze kterého povinnost škodu vymáhat vyplývá. Právo domáhat se náhrady škody způsobené porušením práva hospodářské soutěže před soudy podle něj bylo již několikrát potvrzeno Soudním dvorem Evropské unie. K soukromoprávnímu vymáhání náhrady škody způsobené protisoutěžním jednáním dochází i v ČR. Zmiňuje například rozhodnutí Krajského soudu v Brně, kterým byla přiznána náhrada škody za predátorské praktiky na autobusové lince Praha – Brno ve výši 12 milionů korun. Šéf ÚOHS také v dopise upozorňuje, že je úřad připraven obc ím poskytnout součinnost při vymáhání škod.

V situaci, kdy je ÚOHS pravomocně rozhodnuto, že došlo k uzavření zakázané dohody, která potenciálně ovlivnila zadávací řízení vyhlášené zadavatelem, by podle ní teoreticky mohlo být shledáno jako rozporné s péčí řádného hospodáře jednání zadavatele, který by nárok na náhradu škody neuplatnil. A to zvláště s ohledem na specifická pravidla stanovená v právních předpisech upravujících hospodaření organizačních složek státu, státních podniků a územních samospráv.

Zákon č. 262/2017 Sb., o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže, značně posiluje postavení poškozeného, který v případě pravomocného rozhodnutí o existenci zakázané dohody nemusí prokazovat, že škoda vznikla, ani příčinnou souvislost mezi škodou a zakázanou dohodou, ale pouze výši škody. Rovněž jsou prodlouženy promlčecí lhůty a poškozený má možnost ještě před zahájením řízení požádat o zpřístupnění důkazních prostředků, ke kterým by se za jiných okolností neměl šanci dostat. Postavení poškozeného je tak podstatně výhodnější než v běžných řízeních o náhradu škody. „Samotná skutečnost, že v některých oblastech může být vyčíslení vzniklé škody poměrně problematické (zpravidla půjde o rozdíl mezi cenou, za kterou byla zakázka vysoutěžena, a cenou, která by byla vysoutěžena, kdyby zadávací řízení nebylo ovlivněno zakázanou dohodou), by poškozené nemělo odradit od uplatnění škodního nároku,“ dodává Marcela Káňová.

Eva Paseková

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY