Sobota, 15. května, 2021

NS vyhověl dovolání Bartáka v podivném případu nahrávky z věznice

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Nejvyšší soud (NS) vyhověl dovolání Jaroslava Bartáka a zrušil rozsudky Vrchního soudu v Praze (VS) a liberecké pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem (KS). Podle nich byl Barták vinným z trestných činů přípravy vraždy a přípravy vydírání, přičemž mu byl uložen trest šesti let odnětí svobody. Podle NS však soudy pochybily, pokud dostatečně neobjasnily okolnosti vzniku jediného důkazu, který Bartáka usvědčuje.

O tom, že NS vyhověl dovolání lékaře Bartáka, informoval jako první web Aktuálně.cz. Česká justice nyní získala odůvodnění rozhodnutí již druhého zásahu NS do případu.

Poprvé rozhodl o vině Bartáka v této věci prvoinstanční soud v roce 2014. Tento rozsudek však VS v Praze zrušil a napodruhé KS rozhodl opětovně o vině v roce 2016, kdy uložil Bartákovi souhrnný trest 15ti let odnětí svobody. VS v Praze pak tento trest snížil na 8 let. NS ovšem v roce 2017 vyhověl dovolání a vrátil případ KS s tím, že musí objasnit, jak vznikl jediný důkaz, který Bartáka usvědčuje, tedy tajná nahrávka jeho rozhovoru, kde se svěřuje se svými plány na vraždy a útěk z vězení za pomoci vrtulníku.

Nahrávku měl ve vězení pořídit Bartákův spoluvězeň, a to za pomoci hodinek s nahrávacím zařízením. Právě to, jak se hodinky dostaly do věznice a nahrávka z věznice dodnes není jasné, a soudům se to podle aktuálního rozhodnutí NS ani napodruhé objasnit nepodařilo.

Soud prvního stupně sice částečně vyhověl pokynům NS v tom, že při novém hlavním líčení v únoru 2019 vyslechl bývalého šéfa pražské „mordparty“ Josefa Mareše. Toho měl totiž Bartákův spoluvězeň kontaktovat, aby jej informoval o Bartákových záměrech. NS jeho výslech uložil za účelem objasnění a upřesnění, kteří policisté se měli s Marešem ve věznici nacházet, jak dlouho se spoluvězněm jednali, co bylo předmětem a důvodem vzájemného seznamování, zda o tomto úkonu existuje zápis, zda je tato návštěva zanesena v knize návštěv ve věznici, jak dlouho trvala, zda ve věci vedl nějaký spis, jaké měl Mareš pověření pro návštěvu tohoto spoluvězně ve věznici atd.

Z výslechu Mareše a z konfrontace dalších aktérů, především nevlastní dcery Bartákova spoluvězně a bývalé vězeňské kaplanky, však vyplynuly další nejasnosti a pochybnosti. Ty však soudy opět nevedly k jiným závěrům než o Bartákově vině.

Výpověď hlavního aktéra

Jak však připomněl NS v aktuálním rozhodnutí, „pokud by skutková zjištění byla založena na usvědčujícím důkazu, jehož obsah nebyl získán procesně přípustným způsobem, a jako takový neměl být vůbec pojat do hodnotících úvah soudů, pak by šlo o porušení práva obviněného na spravedlivý proces“.

NS poukázal především na to, že soudy netrvaly na výpovědi hlavního aktéra případu. Tedy onoho spoluvězně, který měl kontaktovat pražského policistu Mareše a pořídit tajnou nahrávku, aniž by ovšem u soudu vypověděl, jak k hodinkám s nahrávacím zařízením ve věznici přišel. Ten výpověď odmítl s odůvodněním, že by tím údajně přivodil trestní stíhání osoby blízké, v tomto případě své nevlastní dcery. Ta měla hodinky podle své výpovědi opatřit a předat vězeňské kaplance, která je měla do věznice pronést. Kaplanka ovšem tuto verzi u soudu popřela.

Podle NS se v tomto případě nejedná o relevantní důvod pro odepření výpovědi a jde o potenciální trestný čin pohrdání soudem. Mužově nevlastní dceři totiž žádné trestní stíhání nehrozí, potenciální přestupek je již promlčen, a navíc o okolnostech svého zapojení do věci již před soudem vypovídala. „Je třeba, aby svědek L. vypovídal o tom, kde (od koho) získal zmíněné nahrávací zařízení, kdo toto zařízení předal svědkyni T. T., jakým způsobem se zařízení dostalo do a z věznice, kdo záznam přehrál a předal svědkovi M. Tato zjištění jsou nezbytná pro posouzení legálnosti tohoto důkazu a možnosti jej použít jako důkaz v soudním řízení,“ uvádí se v rozhodnutí NS.

Odepření výpovědi

Soudy by tak nyní měly podle NS zvážit, jak prosadit svoji autoritu a zvrátit údajné neodůvodněné odepření výpovědi. „Trestní řád tedy dává soudu přiměřené nástroje k prosazení a udržení autority (např. výše uvedený postup podle § 66 tr. ř.) a je na soudu, aby v případě potřeby tyto prostředky použil. Dále je možné připomenout, že opakované bezdůvodné odepření výpovědi může podle okolností naplňovat znaky trestného činu pohrdání soudem podle § 336 písm. b), popř. § 336 písm. c) tr. zákoníku (viz rozh. č. 54/1994 Sb. rozh. tr.). Při eventuálním uložení pořádkové pokuty svědkovi, který je ve výkonu trestu je pak třeba pečlivě uvážit, zda případná pokuta odpovídá současným majetkovým poměrům svědka a zda by nebylo vhodnější jej podle § 66 odst. 2 tr. ř. přenechat řediteli věznice k uložení pořádkového opatření nebo ke kázeňskému potrestání,“ dává NS ke zvážení možný postup.

Mužova výpověď je podle NS důležitá i z toho důvodu, jak vyplynulo ze svědeckých výpovědí, že kriminalistovi Marešovi měl vězeň již předat nikoliv nahrávací hodinky, ale stažený záznam na datovém nosiči. „Podle Nejvyššího soudu je třeba blíže objasnit okolnosti stažení záznamu z hodinek s nahrávacím zařízením na flash disk, jakým způsobem došlo k přenosu záznamu na flash disk, příp. zda při přenosu nedošlo např. k nějaké manipulaci s tímto záznamem. Svědecká výpověď svědka L. vztahující se k tomu, kdo a jak přehrál záznam z hodinek s nahrávacím zařízením na flash disk je v této věci zásadní a tato skutečnost může mít nepochybně vliv na zákonnost tohoto důkazu a jeho použitelnost v dalším řízení,“ uvádí se v rozhodnutí.

Vraždy a vydírání Barták podle obžaloby plánoval při odpykávání trestu za obtěžování žen, který vykonával ve věznici v Liberci. Vraždy tří lidí měl podle obžaloby osnovat ze msty právě za předchozí odsouzení. Vydíráním k tomu chtěl získat přes 80 milionů korun, jež hodlal využít k útěku z vězení za pomoci vrtulníku. Zajistit to měl jeho tehdejší spoluvězeň, který ale místo toho vše oznámil a svá tvrzení doložil pořízenými nahrávkami. Obhajoba důvěryhodnost spoluvězně zpochybňuje a naznačuje, že za vznikem nahrávek stojí policejní provokace ve snaze zkompromitovat Bartáka. Ten už dříve také uvedl, že za obviněním vidí komplot jiných vězňů s cílem vymámit z něj peníze a zbavit se ho. Barták nebyl ve věznici oblíbený. Barták odmítá, že by plánoval nějakou trestnou činnost. Podle něj šlo o běžné vězeňské debaty, které nemyslel vážně.

Petr Dimun

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY