Pondělí, 29. listopadu, 2021

Za osmidenní překročení vazby přišel státní zástupce o desetinu platu na dva měsíce

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Četnost a složitost jednotlivých vládních a resortních opatření proti šíření Covidu-19 postihuje prakticky každého. Své o tom ví i státní zástupce Okresního státního zastupitelství Plzeň-město Michal Klíma. Kvůli chybnému vyhodnocení platnosti nouzového stavu totiž u jednoho obviněného překročil o několik dní vazební lhůtu. Pochybení přiznal a vyvodil z něj změny ve své práci. Kárný senát ve středu schválil dohodu o vině a kárném opatření – snížení platu o 10 procent na dobu dvou měsíců.

Třiačtyřicetiletý státní zástupce dostal v létě loňského roku k dozorování spis pachatele obviněného z několika přečinů – například poškozování cizí věci, výtržnictví a zejména pokračujícího přečinu krádeže. Okresní soud Plzeň-město poslal dotyčného 1.8.2020 do vazby. Státní zástupce měl tedy 4 měsíce na to, aby během přípravného řízení vazbu ukončil, podal obžalobu, či jinak rozhodl.

Do 30. listopadu se však nestalo ani jedno, přestože policie týden před uplynutím této lhůty předložila Klímovi spis s návrhem na obžalobu. Závažné pochybení zjistila okresní státní zástupkyně 8.12.2020. Obviněný muž byl téhož dne propuštěn na svobodu, osm dní tedy pobýval za mřížemi v rozporu se zákonem. Po projednání věci s chybujícím žalobcem mu vedení soudu navrhlo uzavření dohody, což ochotně akceptoval. Její znění z 24. 3. letošního roku tedy dostal Nejvyšší správní soud k posouzení a případnému schválení.

Klíma ani při jednání před kárným senátem, které probíhalo opět distančně, svoje pochybení nepopřel a nesnažil se je jakkoliv omluvit. Šlo prý o jednoznačnou nepozornost a nedůslednost. Přestože bezprostředně po přidělení případu dobře věděl, že krádež byla spáchána poměrně dlouho po skončení prvního nouzového stavu, v době, kdy tato lhůta dobíhala, už ale platil téměř dva měsíce nouzový stav nový. Omylem tedy případ zařadil právě do režimu nouzového stavu, ve kterém je možné i poměrně drobnou krádež kvalifikovat jako zločin s dvojnásobnou zákonnou délkou vazby v přípravném řízení.

Videokonference na NSS Foto: Ivan Holas

Oprášil formulář

Na dotaz předsedy kárného senátu Petra Mikeše Michal Klíma upřesnil, že na základě této chyby nyní věnuje vazebním lhůtám ještě větší pozornost: „oprášil“ formulář, který mu před mnoha léty poskytl jeho tehdejší školitel, ten si přišívá přímo na desky spisu a zapisuje do něj všechny rozhodné lhůty. Ve stručném závěrečném slově  už jen konstatoval, že své provinění si plně uvědomuje a v „podstatě není co řešit“.
Bere to jako ponaučení do další praxe, že ani po mnoha letech výkonu své funkce nesmí zapomenout na základní principy profese a podlehnout rutině. Také náměstkyně OSZ Plzeň-město Ivana Hostašová jako kárná navrhovatelka zopakovala, že navržená dohoda, především druh a výše kárného opatření odpovídá jak závažnosti jednání, tak ustálené praxi kárných senátů.

To ostatně kárný senát po několikaminutové poradě potvrdil. Mikeš připomněl, že pokud se jak před samotným projednávám, tak v jeho průběhu potvrdí základní podmínky – tedy, že  daný skutek se opravdu stal, má intenzitu kárného provinění a spáchal jej kárně obviněný, může soud dohodu mezi oběma stranami neschválit v podstatě jen tehdy, pokud druh a výše kárného opatření jsou zjevně nepřiměřené závažnosti kárného provinění.
Daný návrh se však nijak nevymykal dosavadní rozhodovací praxi kárných senátů, které ve srovnatelných případech  ukládají obdobná opatření jak v klasickém řízení, tak v případě návrhu na dohodu.

Pokud jde o vlastní skutek, ve stručném odůvodnění nechybělo tradiční upozornění, že vazba jako forma omezení osobní svobody občanů podléhá velmi striktním zákonným podmínkám a kontrola jejich dodržení patří k nejdůležitějším úkolům státních zástupců. Trestní řád jasně stanovuje povinnost státního zástupce vydat příkaz k propuštění z vazby okamžitě, pokud zákonné podmínky pominuly, opomenutí je standardně považováno za kárné provinění.

Ivan Holas

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY