Sobota, 15. května, 2021

Zprošťující rozsudek Pavla Severy v kauze směnek: Podpisy na úpisech byly pravé, trestný čin se nestal

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Někdejší lidovecký poslanec a později sekretář TOP 09 Pavel Severa byl zproštěn obžaloby v kauze směnek za víc jak 10 milionů korun, které mu měl podepsat dnes již zemřelý přítel. Vyplývá to z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích. Soudní znalci vyvrátili tezi, že podpisy podnikatele Zdeňka Švece, trpícího silnou závislostí na alkoholu, na směnkách nemusejí být pravé. Soud Severu zprostil obžaloby proto, že nebylo „bez důvodných pochybností prokázáno, že by Švec směnky Severovi podepsal v době, kdy nebyl schopen dohlédnout důsledků svého jednání“.

Někdejší lidovecký poslanec, a později sekretář TOP 09, Pavel Severa byl skoro šest let stíhaný pro skutek, který měl spočívat v tom, že měl v roce 2013 zneužít závislosti na alkoholu svého dlouholetého známého – podnikatele Zdeňka Švece z Litomyšle (dnes již zemřelého pozn. red.). Podle policie měl Severa Švece přimět ve stavu, kdy se z důvodu intoxikace alkoholem neovládal, vystavit podepsat čtyři směnky znějící celkem na 10 milionů 870 tisíc korun.

Případ iniciovala vdova po zemřelém Zdeňku Švecovi – lékařka Dagmar Švecová. Švecová tvrdí, že byl její zesnulý manžel konstantně v podnapilém a nepříčetném stavu, a tedy nemohl žádné směnky vážně podepsat, a že on i jeho společnosti byly v dobré ekonomické kondici, a tedy si neměl potřebu peníze půjčovat. Švecová svoje tvrzení dokládala znaleckým posudkem vypracovaným znalcem Petrem Ročkem, který měl její závěry o neuspokojivém zdravotním stavu manžela podpořit a s příběhem se obrátila na policii.

Severa ale naopak tvrdí, že Švecová si ve snaze vyhnout se placení směnek vymyslela nepravdivou historku o tom, že směnky jsou falešné. A že k dosažení svých cílů zneužila policii.

V rámci sporů o validitu směnek jsou posudky tohoto typu poměrně běžně využívány. Soudní spory o pravost směnek bývají velmi obtížné a zdlouhavé. Dlužníci přitom u soudů často argumentují tím, že věřitel je podvodník a zločinec.

Kauza Pavla Severu přinutila k tomu, aby odešel z postu sekretáře TOP 09, který zastával od roku 2010. Žalobce Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové Jiří Viesner podal obžalobu v loni květnu.

Vdova po podnikateli Zdeňku Švecovi Dagmar Švecová se se svou verzí příběhu svěřila v roce 2015 Reportérům ČT. „Když bylo zahájeno dědické řízení, přišel za mnou právník a upozornil mě, že se objevily tři směnky, které se mu nezdají, a ať se na ně jdu podívat… …Na mém účtu, na účtech mých dětí, a doma, se žádné peníze také neobjevily… …Věděl, že můj muž má nějaké majetky a že je v takovém stavu, že se v podstatě nemůže bránit… …Nechal ho podepsat prázdné papíry a pak je doplnil,“ tvrdila v reportáži vdova po Zdeňku Švecovi Dagmar Švecová.

V reportáži ČT také zaznělo, že v době, kdy měl Severa podnikateli půjčovat miliony korun, byl sám zadlužený. Z majetkových přiznání, které v letech 2008 až 2010 odevzdal v Poslanecké sněmovně, vyplývá, že dlužil více než tři miliony korun. „Severa tvrdí, že peníze půjčil ze zdrojů, které měl k dispozici. Podrobněji k jejich původu se s odkazem na vyšetřování vyjádřit odmítl,“ odvysílali Reportéři ČT.

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích – ovšem 25. února Pavla Severu zprostil obžaloby. Odůvodnil to tak, že skutek popsaný v obžalobě nelze kvalifikovat jako trestný čin. Ekonomický deník text rozhodnutí soudu v této kauze získal.

Co řekl Severa?

Pavel Severa v přípravném řízení využil svého práva a k věci nevypovídal. V hlavním líčení ve své výpovědi popřel, že by se dopustil trestného jednání. Na svoji obhajobu uvedl, že směnky představují reálný dluh Zdeňka Švece. Švec podle Severy směnky podepsal vědomě a s úmyslem svůj dluh vůči němu uhradit.

V odůvodnění rozsudku dále stojí poznatky z výslechů, že se Severa se Švecem seznámil v polovině osmdesátých let, stali se sousedy, jejich domy byly nedaleko od sebe. Postupně navázali přátelský vztah. Švec se v devadesátých letech stal úspěšným podnikatelem. Jeho úspěch trval zhruba do doby let 1997 až 1999, kdy společnost Coda Elektronic, se kterou Švec obchodně spolupracoval, nedostála svým závazkům, za které Švec ručil, a tak musel jako ručitel splácet její dluh v desítkách milionů korun. Švec si proto začal peníze půjčovat i mimobankovně.

Pavel Severa býval generálním sekretářem TOP 09. Kvůli kauze směnek v roce 2018 z funkce odstoupil. Foto TOP0 9

„Obžalovaný mu začal pomáhat zhruba v roce 2000 nebo 2001, zpočátku v desetitisících až
statisících korun. Poškozený postupně své závazky umořoval, ale nikdy se mu to nepodařilo
zcela. Zpočátku obžalovaný poškozenému peníze půjčoval na základě ústní dohody. Když kolem roku 2003 či 2004 jeho pohledávka přesáhla 4 miliony korun, vznikla první směnka, po které následovaly další. Tyto směnky nebyly vytvořeny pro vzájemnou nedůvěru, ale pohledávka již byla natolik vysoká, aby pro případ, že by se někomu z nich cokoliv přihodilo, k její existenci a výši existoval podklad,“ lze se dočíst v rozsudku například o výpovědi Pavla Severy.

Kolem roku 2009 či 2010 se obžalovaný (Severa) a poškozený (Švec) domluvili, že směnky znějící na nižší částky, které byly vystaveny mezi lety 2001 až 2009 (23 nebo 25 směnek), nahradí několika směnkami s vyššími částkami. „Proběhlo to tak, že se např. 8 směnek sečetlo, vystavila se směnka souhrnná a původní směnky byly zničeny. V červnu 2012 došlo k vytvoření souhrnné směnky znějící na částku 600 000 Kč ve prospěch obžalovaného a zároveň směnky se shodnou částkou ve prospěch manželky obžalovaného, důvodem bylo rozložení rizika a použití druhé směnky ke zřízení zástavního práva na nemovitost v Balbínově ulici, když zástavní právo bylo zrušeno po uzavření dohody o zápočtu v roce 2013,“ stojí v soudním dokumentu.

„Směnky popsané ve výroku tak nepředstavují peníze poskytnuté obžalovaným poškozenému v době vytvoření těchto směnek, ale souhrn směnečných částek z doby minulé. Rovněž datum uvedené na směnkách nemusí odpovídat, k podpisu mohlo dojít i několik týdnů po datu uvedeném na směnkách. Data splatnosti byla uvedena náhodně, nebylo to pro obžalovaného ani poškozeného podstatné. Po roce 2010 již obžalovaný poškozenému peníze nepůjčoval. K vrácení dluhu ze strany poškozeného nedošlo ani částečně,“ stojí dále v citované výpovědi Severy.

Směnka na 6 a půl milionu korun byla podle Severovy výpovědi vytvořena již se záměrem ji použít na zápočet vůči kupní ceně nemovitosti (bytu – pozn. red.) v Praze v Balbínově ulici.

„Obžalovaný byl s poškozeným domluven, že dluh bude zaplacen až poté, co se poškozenému podaří svoje podnikání stabilizovat. Obžalovaný byl smířen s tím, že bude jeden z posledních věřitelů, jejichž pohledávky budou uspokojeny… …Obžalovaný věděl, že poškozený poslední roky nadměrně konzumuje alkohol, avšak ve stejném období řídil firmy, uzavíral smlouvy, obchodoval s cennými papíry. Poškozený býval zcela v obraze, byl schopen vnímat, věděl, co dělá, jindy se opil a ani nekomunikoval. K podpisům směnek i uzavření kupní smlouvy a dohody o zápočtu došlo v situaci, kdy poškozený vypadal v pohodě. Poškozený nikdy nezpochybnil existenci směnek či prodej nemovitosti v Balbínově ulici,“ lze se dále dočíst o Severově výpovědi v odůvodnění rozsudku.

Víc jak na 99 procent pravé podpisy

Všechny čtyři směnky, jejich pravost, proto soud nechal přezkoumat znalci. „Znaleckým posudkem Jana Zimmera a výslechem znalce, bylo prokázáno, že podpisy poškozeného Zdeňka Švece na všech směnkách č. 1 – 4, jsou s vysokou pravděpodobností (více než 99%) pravé podpisy poškozeného. Z výjimečně kvalitního srovnávacího materiálu plyne, že v druhé polovině roku 2013 je zřejmý pokles kvality podpisů poškozeného. Vzájemná podobnost podpisů na směnkách č. 1, 2 a 3 nasvědčuje tomu, že podpisy vznikly v jedné situaci, ačkoliv podle data jejich vystavení měly vzniknout s odstupem měsíců. S uvedenými závěry koresponduje i znalecký posudek Jana Klapače, který byl proveden jako listinný důkaz, neboť tento posudek byl zpracován k žádosti obžalovaného před zahájením úkonů trestního řízení. Podle tohoto posudku je podpis poškozeného na směnce č. 1 jednoznačně pravým podpisem, podpisy poškozeného na směnkách č. 1 až 3 byly pravděpodobně vyhotoveny stejnou osobou. Obdobně se ve svém posudku vyjádřil znalec Vladimír Svoboda ve vztahu ke směnce č. 4,“ konstatoval soud.

„Z výše uvedeného znaleckého zkoumání lze mít bez pochybností za prokázané, že podpisy
poškozeného na popsaných směnkách jsou s pravděpodobností blížící se k jistotě pravými
podpisy obžalovaného,“ dodal ke zkoumání pravosti směnek a jejich podpisů soud.

Promluvili lékaři

Vzhledem ke zdravotním potížím Zdeňka Švece na sklonku jeho života soud za účelem objasnění jeho stavu, zejména ve vztahu k podpisu směnek, provedl soud další důkazy.

„Ústavním znaleckým posudkem Psychiatrické nemocnice Bohnice bylo prokázáno, že od roku 2010 poškozený trpěl recidivou aktivní závislosti na alkoholu. Syndrom závislosti na alkoholu progredoval, poškozený trpěl sekundární epilepsií. V roce 2013 se množily stavy snížených až vymizelých schopností rozpoznávacích a ovládacích, avšak nelze uzavřít, že by poškozený nepřetržitě nebyl schopen k právním úkonům – podpisu směnek. Z dostupných materiálů nebylo možno u poškozeného dovodit, že by trpěl tzv. dementním syndromem, neboť nepochybně by musel být diagnostikován minimálně již v rámci jeho častých neurologických vyšetření,“ zní resumé lékařského znaleckého posudku.

Ševčíkova ošetřující neuroložka pak uvedla, že po celou dobu, co byl pacient v léčení, neměla podezření, že by nebyl schopen rozhodovat o svém léčebném režimu. „Když s ním mluvila, byl soudný kromě svého náhledu na svůj alkoholismus,“ uvedla lékařka.

Švec si půjčoval často a leckde

Pak u soudu došlo přímo na směnky. „Svědkyně Dagmar Švecová vypověděla, že obžalovaného znala zejména jako kamaráda svého manžela, stýkali se s rodinami. Po smrti manžela se několikrát s obžalovaným sešla, přátelsky mluvili o dědictví a firmách poškozeného. O směnkách jí nic neřekl, to zjistila až přes JUDr. Skoupého, že byly jako pohledávky uplatněny do dědictví. Když se obžalovaného na směnky zeptala, odpověděl jí, že to bylo mezi ním a poškozeným, že jí nebude nic rozkrývat a že se jedná o peníze z východu a ti, kterým to předá, se postarají, aby zaplatila. Od té doby jejich vztah ochladl, následovalo trestní oznámení a zpochybnění převodu nemovitostí na děti
poškozeného,“ uvedla do protokolu při výslechu vdova po Zdeňku Švecovi.

Svědek Miloš Komárek, který v posledních letech se Švecem obchodně spolupracoval, uvedl, že firmě poškozeného z vlastní iniciativy půjčil peníze, aby je zhodnotil. Půjčka byla jištěna zastavenou nemovitostí poškozeného, vše bylo řádně zaúčtováno. Z výpovědi Komárka vyplývá, že v posledních letech Švec nadměrně konzumoval alkohol. Jeho stav se postupně zhoršoval, ale míval jak chvíle, kdy se s ním nedalo komunikovat, tak chvíle, kdy se s ním dalo mluvit, a byl orientovaný.

Svědek Václav Cimburek pak popsal, že také Švecovi půjčoval peníze, nebyly jištěné, pouze jediná ve výši milionu korun. Poškozený mu půjčky řádně vracel. Se Švecem mimo jiné jednal o koupi pozemků firmy Cimburek se rovněž jednou za měsíc či dva měsíce vídal se Švecem, viděl ho jednou potlučeného. Při jejich setkáních nikdy nebyl mimo, nikdy ho neviděl opilého.

Svědek Jiří Valdhans, kamarád Švece, popsal svoje půjčky Švecovi, kterému v letech 2003
až 2005 půjčil přes tři miliony korun. Půjčoval mu jako fyzické osobě, smlouvy sepisovány nebyly, pouze když poškozenému půjčoval na jeho firmu Digistyl 1 a půl milionu korun, tak byla sepsána smlouva, ale tato půjčka byla později převedena na Švece jako fyzickou osobu. Poslední roky s ním komunikoval, býval při smyslech, orientován. Z půjček mu bylo jednou vráceno 200 000 korun, a jednou 300 000 korun.

Svědek Stanislav Ševčík uvedl, že byl kamarádem poškozeného, obchodovaly spolu jejich firmy. Několik let se Švecem jednal o možnosti koupě firmy Invekta, Švec byl orientovaný. Setkávali se každý pátek v Hifi klubu, poslední rok či dva poškozený pil alkohol, před ostatními téměř nepil. „Obžalovaný se mu zmiňoval o směnkách, svědek nevěděl, zdali to bylo před nebo po smrti poškozeného,“ zmínil i Pavla Severu.

Svědkyně Jaromíra Jindrová uvedla, že 30. září 2013 ověřovala podpisy Ševčíka na čtyřech listinách, Ševčík se dostavil osobně. Pokud by poškozený nebyl způsobilý k podpisu a
jeho ověření, takový úkon by nemohla provést. Zdali byl při uvedeném ověření přítomen i
obžalovaný Pavel Severa, si svědkyně nevybavila.

Svědek Jiří Hynek, přítel Švece, vypověděl, že se Švec a Severa přátelili, jejich vztah popsal tak, že je znal jako téměř nerozlučné bratry. Švec mu jednou mimo jiné mimo jiné řekl, že mu Severa hodně pomohl s jeho problémy, „svědek tomu rozuměl tak, že se jednalo o finanční pomoc“.

Svědek Jindřich Částka, který bydlel nedaleko poškozeného, uvedl, že jej Švec žádal o půjčky, jednalo se o vyšší částky dva nebo tři miliony korun, které však neměl. Uvedl ale, že ví, že poškozenému půjčil Václav Cimburek tři nebo čtyři miliony korun.

Svědek Martin Hanzl, právník společnosti Karlovarské minerální vody, uvedl, že při půjčce
společnosti Alteron připojil na směnku osobní aval Švec i Severa. Vzhledem k tomu,
že vrácení půjčky proběhlo bezproblémově, u druhé půjčky v roce 2011 osobní aval připojil
pouze Švec.

Svědek Julius Pavlovský, jehož výpověď byla přečtena, vypověděl, že v roce 2010 mu
Zdeněk Švec v souvislosti se začátkem podnikání svědka sdělil, že „… zatím to dáme jako půjčku a potom se uvidí“. Peníze v celkové výši 200 000 korun mu byly dílem hotově, dílem z účtu předány Pavlem Severou, kterému půjčku splácel. Směnka stvrzující půjčku vznikla až v roce 2015.

Trestný čin se nestal

Soud po výsleších svědků a znaleckých posudcích považoval za „významnou skutečnost“, že ze žádného z provedených důkazů neplyne, že by Švec kdykoliv a jakkoliv zpochybňoval existenci či pravost směnek. „V hypotetickém případě, že by obžalovaný využil situace a nechal poškozeného směnky podepsat, lze předpokládat vzhledem k osobnosti poškozeného, že by směnky sporoval, pokud by se o nich dozvěděl. Nejen, že poškozený uvedené směnky nesporoval, ale dokonce vědomost o směnce č. 1 prokazatelně měl, neboť dal pokyn Marii Koutné, aby tuto směnku započetla,“ zkonstatoval soud.

„Skutková konstrukce spočívající v tom, že obžalovaný nechal poškozeného ve stavu, kdy nebyl schopen právního jednání, směnku č. 1 podepsat a poté ji bez jeho vědomí započetl oproti kupní ceně za nemovitost, nemůže obstát. Kromě argumentu, že poškozený nikdy existenci směnek nesporoval, lze uvést, že před uzavřením kupní smlouvy na nemovitost a dohody o zápočtu probíhala mezi stranami komunikace,“ uvedl dále soud a připomněl konkrétní e-mail.

„Podpisy poškozeného na všech čtyřech směnkách lze považovat za jeho pravé podpisy. Vzhledem k tomu, že nelze přesně určit okamžik, kdy k jejich podpisu došlo, nelze učinit závěr, že obžalovaný využil aktuálního stavu poškozeného, který byl v důsledku jeho alkoholové ebriety ve stavu vylučujícím nebo výrazně snižujícím schopnost rozpoznat následky svého jednání. Naopak, tím, že poškozený věděl o zápočtu směnky a kupní ceny za nemovitost a dokonce dal Marii Koutné pokyn k zaúčtování zápočtu, lze spíše, přinejmenším u směnky č. 1, učinit závěr, že poškozený nebyl obžalovaným uveden v omyl, tedy podveden,“ stojí v zprošťujícím rozsudku nad Pavlem Severou

Soud dále zkonstatoval, že obhajoba Severy, že jsou-li podpisy poškozeného na směnkách jeho pravými podpisy a nebylo-li bez pochybností prokázáno, že poškozený směnky podepsal ve stavu vylučujícím schopnost rozpoznat následky svého jednání, pak obžalovaný nemůže být trestně odpovědný za podvodné jednání, je důvodná. „Soud při užití zásady in dubio pro reo vychází z výše uvedených závěrů a má za to, že směnky poškozený příčetně podepsal a přinejmenším u směnky č. 1 o jejím zápočtu věděl. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že pokud by poškozený směnky vystavil, pak k jejich platnosti není vyžadována existence předcházejícího reálného dluhu vůči obžalovanému, neboť závazek poškozeného vznikl právě vystavením směnky obsahující všechny potřebné náležitosti. Byla-li poté směnka č. 1 započtena a směnky č. 2 – 4 přihlášeny jako pohledávka do dědického řízení, pak se nemůže jednat ze strany obžalovaného o podvod,“ uzavřel soud s tím, že popis skutkového děje, v němž je usnesením o zahájení trestního stíhání a následně obžalobou shledáván trestný čin podvodu, tak nemůže z hlediska trestní odpovědnosti obstát.

Soud proto ještě zkoumal, zda se Severa nemohl dopustit jiného trestného činu. Ani při tomto zkoumání však na porušení zákona nenarazil. „Soud nedospěl k závěru, že by následek popsaný v obžalobě nastal v důsledku podstatně jiného jednání obžalovaného, než které je v obžalobě uvedeno. Vzhledem k tomu, že nebylo bezdůvodných pochybností prokázáno, že by poškozený na žádost obžalovaného směnky vystavil, resp. podepsal v době, kdy nebyl schopen dohlédnout důsledků svého jednání, a tudíž jej obžalovaný uvedl v omyl, soud s ohledem na to, že jednání obžalovaného nenaplňuje znaky ani jiného než žalovaného trestného činu, postupoval podle trestního řádu a obžalovaného zprostil obžaloby, neboť skutek popsaný v obžalobě nelze kvalifikovat jako trestný čin,“ uzavřel na konci odůvodnění rozsudku soud.

Jan Hrbáček, Ekonomický deník

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY