Pátek, 18. června, 2021

Babiš chce zmrazit platy soudců. Kampaň by se neměla dělat na platech v justici, oponuje prezident Soudcovské unie

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhuje pro příští rok zmrazit platy politiků na letošní úrovni, která je stejná jako loni. Očekávaný růst platů pro příští rok, který by podle něj měl představovat nejméně 5,9 procenta, pokládá za nepřijatelný. Zmrazení by se týkalo i soudců. Návrh zákona, který by růst platů zastavil, předložil Babiš jako poslanec ve Sněmovně. Musí ho schválit dolní komora, Senát a podepsat prezident. Není jisté, zda se celý legislativní proces stihne do voleb. Podle prezidenta Soudcovské unie Libora Vávry však takový návrh nemůže obstát po právní stránce. Zmrazení platů soudců by mohlo narazit u Ústavního soudu.

„Jsme připraveni to podpořit, jakkoli to zcela jistě nevytrhne trn z paty v případě státního rozpočtu, nicméně je to asi důležitý signál,“ uvedl k návrhu vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček. Doplnil, že podobný návrh měla i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Poznamenal, že vláda bude řešit, čím sanovat náklady epidemie covidu, a sociální demokracie hájí to, aby tyto náklady nenesli jen zaměstnanci.

Parlament loni schválil změnu zákona o platech představitelů státní moci, která od příštího roku navazuje růst platů ústavních činitelů na růst průměrné hrubé mzdy za celé hospodářství. Babiš uvádí, že podle této úpravy by vzrostly platy nejméně o 5,9 procenta. „Takový nárůst platů představitelů státní moci a soudců nelze v současné době považovat za přijatelný, a to jak v porovnání s většinou zaměstnanců odměňovaných ze státního rozpočtu, tak s ohledem na zaměstnance soukromého sektoru, zejména ty, na které dopadla tíha hospodářského propadu spojeného s opatřeními realizovanými v důsledku snahy o zachování zdraví českých spoluobčanů,“ stojí v důvodové zprávě.

Prezident Soudcovské unie Libor Vávra Foto: Jiří Reichl

Prezident Soudcovské unie Libor Vávra připomíná, že justice byla proti tomu, aby se platy v justici navázaly na koeficient vyplývající z prosperity v podnikatelské sféře. Nyní je podle něj objektivním faktem, že platy soudců a státních zástupců kvůli tomu zmrazit nelze. „Politická reprezentace si tímto krokem sama zúžila prostor. Je před volbami, ale není správné dělat předvolební kampaň na platech soudců a státních zástupců,“ řekl České justici.

Premiér navrhuje změnu výpočtu

Takzvaná platová základna, od níž se odvíjejí platy jednotlivých činitelů, se podle platného zákona vypočítá jako násobek průměrné hrubé mzdy na přepočtené osoby v celém hospodářství. Dříve se odvíjela pouze od průměrných mezd v nepodnikatelské sféře. Babiš navrhuje změnu výpočtu tak, aby se platová základna na daný rok násobila indexem růstu mezd podle vývoje v předminulém roce proti tomu, na který se základna počítá. Pokud by mzdy v ekonomice klesly, zůstala by platová základna na stejné úrovni, ale v dalším roce by se o ně růst platů očistil.

Návrh najdete zde

Snaha o zmrazení platů v justici by pravděpodobně narazila na limity judikatury Ústavního soudu. Podobný návrh loni předložila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Zástupci justice i ministryně spravedlnosti ho označili za legislativní zmetek. „Platy soudců jsou zákonem upraveny tak, že se díky pevně stanoveným koeficientům odvíjejí od průměrných platů v nepodnikatelské sféře. Automaticky tak reagují už dnes na ekonomickou situaci ve státě. V dobrém, i zlém. Takže i bez jakéhokoli zásahu zvenčí, pokud v České republice v důsledku koronavirové krize poklesnou platy, adekvátně, a ve spravedlivém poměru, se v reakci na to sníží i platy soudcům anebo státním zástupcům. Každým dalším zásahem do tohoto vyváženého systému by byli soudci takto postihováni dvakrát,“ řekl tehdy České justici předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy.
Například v nálezu ze dne 14. 7. 2005 sp. zn. Pl. ÚS 34/04 plénum Ústavního soudu konstatovalo, že „Zásah do materiálního zabezpečení soudců garantovaného zákonem nesmí být výrazem svévole zákonodárce, nýbrž musí být, vycházeje ze zásady proporcionality, odůvodněn výjimečnými okolnostmi, např. tíživou finanční situací státu, přičemž i za splnění této podmínky musí být zohledněna odlišnost funkce soudů a představitelů moci zákonodárné a výkonné, zvláště pak státní správy.“

Ani učitelé, ani lékaři

Podle tohoto výkladu by stát nesměl přidávat nikomu v nepodnikatelské sféře – tedy ani například pedagogům, lékařům a dalším profesím.

„Takový návrh by byl na místě, jen kdyby došlo ke snižování platu všem ústavním činitelům, státním zaměstnancům a dalším zaměstnancům, kteří pobírají plat z veřejných prostředků, a jen kdyby došlo ke stejnému snížení platů např. o 10 – 20 % pro všechny. Pokládám za nepřípustné, aby v „zájmu úhrady“ škod způsobených opatřeními proti koronaviru došlo u některých zaměstnanců (činitelů) ke zvýšení jejich platů, u některých k zachování a u dalších ke snížení platů,“ uvedl tehdy předseda Krajského soudu v Praze Ljubomír Drápal.

Základní měsíční plat poslance a senátora by podle návrhu i v příštím roce zůstal na úrovni 90.800 korun, kde byl i loni. Základní plat prezidenta by i nadále činil 302.700 korun hrubého a premiéra 243.800 korun. Loni si platy ústavních činitelů vyžádaly 5,8 miliardy korun. Pro letošní rok na ně návrh rozpočtu počítal s částkou o 83 milionů nižší.

Eva Paseková, čtk

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY