Specifikovat předmět podnikání odkazem na jednotlivé živnosti uvedené v živnostenském zákoně je běžnou praxí společností Foto: Pixabay

Až 90 procent firem má jako předmět podnikání volnou živnost, podle NS to není možné

Až 90 procent českých firem má jako předmět podnikání uvedenou tzv. volnou živnost, kterou nemají v zakladatelských dokumentech dále upřesněnou. Odhaduje to poradenská společnost Grant Thornton. Podle květnového rozhodnutí Nejvyššího soudu musí být ale skutečný předmět činnosti podnikání každé společnosti jednoznačný. Společnosti tak musí tento nedostatek v zakladatelských dokumentech odstranit, jinak jim může hrozit až soudem nařízená likvidace.

Specifikovat předmět podnikání odkazem na jednotlivé živnosti uvedené v živnostenském zákoně je běžnou praxí společností. Pokud podnikají v oblasti tzv. volné živnosti, mají ve společenské smlouvě, zakladatelské listině či stanovách i v obchodním rejstříku zpravidla zapsáno jako předmět podnikání ‚výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona‘.

Nejvyšší soud ČR ale ve svém novém rozhodnutí dospěl k závěru, že tato masově využívaná formulace je nejasná, neboť z ní nelze jednoznačně určit, co je skutečně předmětem podnikání společnosti. Ustanovení o předmětu podnikání s tímto obsahem se tak považuje za zdánlivé, tedy jako kdyby nebylo ve stanovách nebo společenské smlouvě uvedeno. Může tak chybět jedna z nutných náležitostí zakladatelských dokumentů a zároveň i podklad pro vydání živnostenského oprávnění.

„Podle našich odhadů má obecnou formulaci v předmětu podnikání v zakladatelských dokumentech až 90 procent českých firem. Všechny nyní musí tento nedostatek odstranit a také uvést do souladu i zápis v obchodním rejstříku. To v případě společností s ručením omezeným a akciových společností znamená zejména svolání valné hromady a změnu těchto dokumentů. Rozhodnutí přitom vyžaduje formu notářského zápisu,“ uvedla Veronika Odrobinová z Grant Thornton.

Předmět podnikání by nově měl popsat prováděnou podnikatelskou činnost s dostatečnou jednoznačností. Podle Nejvyššího soudu není třeba používat jednotný popis ani se držet názvů živností uvedených v živnostenském zákoně. „Z praktických důvodů proto doporučujeme držet se v živnostenském zákoně vyjmenovaných názvů oborů činnosti náležejících do volné živnosti,“ podotkla Odrobinová.

V případě, že tento nedostatek neodstraní společnost sama od sebe, vyzve ji soud, aby tak učinila. Pokud tuto výzvu nesplní, hrozí jí zrušení a nařízení likvidace.

Vzhledem k tomu, jak velkého množství firem se tento problém týká, nelze předpokládat, že by soudy začaly ihned rozesílat výzvy a následně nařizovat likvidace společností. „Je ale důležité toto téma zařadit na pořad následující valné hromady nebo plánovaného rozhodnutí jediného společníka. Rovněž je třeba pečlivě sledovat datovou schránku a bezodkladně řešit jakoukoli výzvu, která by v této věci od rejstříkového soudu přišla,“ dodala Odrobinová.

Podle údajů z letošního dubna je v ČR celkem 524.716 firem, z toho 26.839 akciových společností a 497. 877 společností s ručením omezeným.

(čtk, epa)