Pondělí, 2. srpna, 2021

Soud projednával případ Chambon, obhájci namítli promlčení nároku pojišťoven

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Minulý týden probíhalo u Městského soudu v Praze po dva dny hlavní líčení s pěti obžalovanými v případu laboratoře Chambon Soud vyslechl obžalobu, stanoviska obžalovaných, jejich obhájců a provedl některé listinné důkazy. Pokračovat bude na konci srpna a v září.

Ačkoliv se v celém případu jedná o částku přesahující 200 mil. Kč, kterou měli obžalovaní podvodně vylákat na zdravotních pojišťovnách, pojišťovny samy aktivně nevystupovaly. K soudu jako zástupce poškozených z celkových pěti dorazil jen advokát Vojenské zdravotní pojišťovny, a to ještě pouze na první den soudu. Obhajoba také namítla promlčení nároků, přičemž poukázala na skutečnost, že poslední pojišťovny se s nárokem připojily až těsně před začátkem hlavního líčení.

Podle obhájců všech obžalovaných je obžaloba postavena na zcela mylných předpokladech a závěrech. Předně podle nich neplatí tvrzení o úmyslném zatajení informací o charakteru péče laboratoře Chambon před zdravotními pojišťovnami.

Laboratoř předně nemohla odmítat poskytnout službu, kterou po ní, a většinou pro pacienty v těžkém stavu, požadovali lékaři, namítali obhájci. Nemohla ani rozporovat medicínskou potřebnost takového požadavku. Navíc platí, že pacient má právo na tu nejlepší dostupnou péči, kterou v danou chvíli nabízela právě laboratoř Chambon.

Jiný kód sazebníku

Ohledně tvrzení státního zástupce Alexandra Dadama, který obžalovaným mj. klade za vinu, že vykazovali úkony laboratoře pod jiným kódem sazebníku Ministerstva zdravotnictví (MZd), u soudu opakovaně zaznělo, že legislativa zaostávala za vývojem vědy. Sazebník byl z roku 1998, proto byl pro metodu molekulární detekce patogenu prostřednictvím tzv. PCR analýzy používán kód nejbližší shodný.

I přesto však měly podle obhájců pojišťovny přesně vědět, za co platí.  Pravidelně totiž dostávaly přehledy o jednotlivých úkonech v tabulkách, prováděly v laboratoři kontroly a každoročně také docházelo k jednání o úhradových dodatcích, kde se probíraly podrobnosti poskytované péče. Chambon dále procházel pravidelným akreditačním procesem a zapojil se i do pilotního programu Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), který měl vést k úpravě vykazování péče a sazebníku prostřednictvím iniciativy na změnu vyhlášky MZd.

Ve prospěch obhajoby má také svědčit to, že obdobně, jako Chambon, mělo vykazovat stejný úkon i dalších několik desítek subjektů, včetně laboratoří některých fakultních nemocnic. Pojišťovny měly oznámit, že přestanou daný způsob vykazování akceptovat, až v roce 2014, tedy více jak tři roky poté, kdy mělo dojít k údajné trestné činnosti obžalovaných. Pokud by tedy podle obhájců platila teze obžaloby, pak by zdravotní pojišťovny zcela rezignovaly na svoji roli, neboť by až po třech letech zjišťovaly, za jakou péči vlastně celou dobu platily nemalé prostředky.

Obhájci také rozporovali obžalobu stran údajného podvodu, kterého se měl Chambon dopustit tím, že pod jeho formální hlavičkou prováděli vyšetření zaměstnanci jiné společnosti, konkrétně firmy Medeana, v jejímž čele stáli dva z obžalovaných, doktorka Peková a profesor Kozák.

Obhájci upozornili, že zákon v dané době požadoval zaměstnanecký poměr jen u odborného zástupce dané společnosti. To Chambon splnil tím, že zaměstnal právě Pekovou, která také za laboratoř vystupovala a jednala. A protože poskytovatelem péče byl Chambon, splnil tak všechny zákonem předepsané požadavky. Obhájce profesora Kozáka, Tomáš Gřivna, pak konstatoval, že nelze spatřovat porušování zákona ani u společnosti Medeana, neboť té umožňoval provádění zmíněných testů zase živnostenský zákon.

Autorská odbornost

Pokud se jedná o žalobou vytýkaný nesoulad tzv. autorské odbornosti, tedy že laboratoř neměla k poskytování části služeb oprávnění, obhajoba poukázala na to, že zákon toto nevyžadoval. Naopak se v něm uvádělo, že autorská odbornost není pro smluvní vztah mezi zdravotnickým zařízením a pojišťovnou závazná.

Poměrně dlouhou dobu pak u soudu vysvětlovali svoji roli při vzniku a fungování laboratoře Chambon jednotliví obžalovaní, s výjimkou Luboše Paška a Romana Janouška, kteří se odkázali na své obhájce a výpovědi z přípravného řízení.

Roman Janoušek před soudem za nehodu. Foto: Mediafax

Petr Ulrich, jeden ze spolumajitelů Chambonu, vypověděl, že klíčem k úspěchu a výnosům laboratoře byla tehdejší unikátnost metody, její rychlost a relativní přesnost. Lékaři totiž díky Chambonu dostávali podle Ulricha výsledky, které jim umožnovaly jednak zkracovat pobyt pacientů na nejdražším lůžku krizové péče a dále nemuseli léčit tzv. naslepo, což zvyšuje riziko úmrtí a prodražuje léčbu.

Soňa Peková, která měla Chambon na starost po odborném stránce, u soudu popsala genezi vzniku projektu laboratoře Chambon. Peková se vývoji metody v ČR věnovala dlouhodobě a praktikovala ji několik let také ve Fakultní nemocnici na Homolce. Zde prý vykazovala pojišťovnám služby stejným způsobem, jako posléze činila v Chambonu.

„Ve státním zařízení byl všechno problém. Já jsem nadšenec, miluji laboratorní práci a Chambon byl skok, najednou vše šlo. Byla to strašná dřina, neměli jsme pracovní dobu, pracovalo se i v noci. Když jsem ten klinik u lůžka pacienta, tak je potřeba, aby se pracovalo ne ve dnech, ale v hodinách. To byla odlišnost Chambonu, kdy jsme to dokázali dělat v hodinách, a navíc jsme dokázali určit množství, což umožnovalo stanovit léčbu,“ uvedla mj. Peková.

Ta musela podle svých slov odejít z Homolky poté, co se ředitelem stal Vladimír Dbalý, s nímž měla mít spory. Tehdy ji oslovil profesor Tomáš Kozák, další z obžalovaných, který její služby využíval jako přednosta kliniky Fakultní nemocnice na Vinohradech.

Potřeba investora

„Profesor Kozák začal řešit, co dál. Byla zde možnost založit si vlastní laboratoř, což je ale velmi finančně náročné, potřebovali jsme investora. Kozák tehdy přišel s panem Ulrichem. Záměr byl takový, že já přinesu know-how a personál, Ulrich bude mít na starost to ostatní. Pan Pašek měl na starost ekonomickou stránku věci. S Janouškem jsem v kontaktu nebyla, netušila jsem, že byl jedním z investorů. Věnovala jsem se pouze práci v laboratoři, což byl můj život,“ popisovala soudu svoji roli Peková.

Ta před soudem odmítla, že by cokoliv před zdravotními pojišťovnami o činnosti laboratoře Chambon tajila. „Nemohu to přijmout, všichni jsme se navzájem znali, zároveň byla mezi námi veliká řevnivost. Trumfovali jsem se na konferencích s tím, co nabízíme. Vysvětlovala jsem to před odbornou veřejností i v různých institucích, měli jsme to na webu, chlubila jsem se tím,“ popsala soudu Peková.

Ta také na výslovný dotaz předsedy senátu Tome Frankiče vysvětlila, o co se v případě vyšetření, které Chambon prováděl, konkrétně jedná. Na rozdíl od tehdejšího klasického vyšetření, kdy se kultivoval vzorek od pacientů několik dní v miskách, Chambon prováděl okamžitou analýzu vzorku, včetně kvantitativní analýzy.  

„V názvu je sice slovo lidské DNA, protože název odpovídá dané době, kdy tato metoda nebyla ještě vůbec známá. Kdyby v názvu nebylo slovo lidské, mohu tou samou technologií detekovat unikátní charakteristiky i u jiných vzorků. V rámci sporného vyšetření se musel detekovat vedle mikrobů i lidský gen, protože se hledala reakce organismu na přítomnost patogenu. Ať jsme dělali houby či bakterie, všechno to bylo genetické vyšetření. Nebylo možné neprovést analýzu lidského DNA, protože by vyšetření nebylo úplné, neukazovala by se totiž závažnost infekce, tedy odpověď organismu na přítomnost patogenu. Neexistoval hybridní obor spojující lékařské vyšetření DNA a mikrobiologické vyšetření, to se v sazebníku objevilo až v roce 2018,“ popsala soudu Peková.

I další z obžalovaných, profesor Kozák, soudu potvrdil, že Peková byla v oboru výjimkou, a za jejího působení na Homolce poskytovala výjimečné služby. „V roce 2005, kdy jsem se seznámil s Pekovou, fungovaly u nás státní, pomalé laboratoře. Peková byla jiná a progresivní, při jejím působení na Homolce to najednou bylo rychlé, bylo to unikátní, začali jsme spolu dělat i vědu, publikovat,“ popisoval Kozák.

Novela zákoníku práce

Soudu také popsal, jak a proč vznikla společnost Medeana. „V roce 2007 byla novela zákoníku práce, byla zavedena nová podoba služeb, potřebovali jsme více lékařů, jedním z řešení bylo zakládání eseróček, kdy se takto management vyviňoval z dodržování těchto přísných pravidel. Přišlo ale nové vedení nemocnice, které mělo jiné řešení a Medeana tak spala,“ uvedl Kozák.  Poté, co začala mít Peková problémy s novým vedením nemocnice na Homolce, rozhodli se využít Medeanu a poskytovat laboratorní služby na soukromé bázi. Protože však potřebovali vstupní investici v řádu desítek milionů korun do přístrojového vybavení, oslovili Petra Ulricha, kterého znali ze zdravotnických kongresů.

Kozák také vysvětlil co „vystřelilo“ podle něj Chambon mezi špičku poskytovatelů laboratorních vyšetření a zvyšovalo jeho výnosy. Zlom podle něj nastal na podzim 2009 s pandemií prasečí chřipky. Ve vzniklé panice podle něj totiž naprosto selhal Státní zdravotní ústav. Nemocnice přitom potřebovaly rychlé výsledky, aby mohl být nasazen případně lék, čehož byl schopen pouze Chambon. Laboratoř vydělávala více než ostatní i díky tomu, že Peková si dokázala vyrobit potřebné látky pro provoz sama, zatímco ostatní laboratoře musely tyto látky nakupovat.

Po přečtení výpovědi Janouška a provedení některých listinných důkazů bude soud pokračovat v srpnu a září. Do té doby by se měla vyřešit opakovaně vznesená námitka obhajoby proti podjatosti státního zástupce Alexandra Dadama. Obhajobou je totiž namítána jeho role coby soudce v přípravném řízení, kdy v případu povoloval některé úkony, aby se posléze vrátil do řad státních zástupců a případ dozoroval a nyní také intervenoval u soudu.

Petr Dimun

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY