Soudce Jan Veselý dostal důtku za nekonkrétní majetkové oznámení Foto: NSS

Ústavní soud odmítl stížnost soudce Veselého, který nahlížel do cizích spisů

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost mělnického soudce Jana Veselého, který v elektronickém systému neoprávněně nahlížel do některých spisů. Kárný senát mu za to loni v listopadu snížil plat o 20 procent na půl roku. Podle kárného senátu Veselý systematicky sledoval průběh některých řízení a ohrozil důvěru v nezávislé a nestranné rozhodování justice. ÚS označil stížnost za neopodstatněnou, usnesení zpřístupnil ve své databázi.

Veselý například tvrdil, že trest je exemplární, tedy nepřiměřeně přísný, nezohledňuje prý skutečnost, že se sám přiznal. „Nejvyšší správní soud postupoval ústavně souladným způsobem, kdy vzal v úvahu jak okolnosti polehčující, tak i okolnosti přitěžující. Zejména nahlížení do konceptu rozsudku bylo hodnoceno jako jednání velmi závažné, kdy stěžovateli přitěžuje, že s výsledkem nahlížení seznámil jinou osobu,“ reagovali v usnesení ústavní soudci.

Kárná žaloba na Veselého byla původně širší, týkala se také jeho majetkových záležitostí. Hrozilo mu dokonce odebrání taláru. Podle nadřízených Veselý vedle soudcovské funkce podnikal, což nesměl. Podle kárného senátu ale jenom spravoval svůj majetek, šlo zejména o zděděné nemovitosti, správu budov nebo pronájmy bytových a nebytových prostor.

Letos v lednu Veselý dostal důtku za to, že povinných oznámeních dostatečně neupřesnil svůj nemovitý majetek a příjmy. Kárnou žalobu podal Petr Angyalossy, předseda Nejvyššího soudu, který oznámení soudců eviduje.

Další kárnou žalobou se Nejvyšší správní soud zabýval letos v červnu, Veselého zprostil. Nadřízený žádal snížení platu pro Veselého o 30 procent na rok kvůli chybám při vydávání opatření v případu domácího násilí. Kárný senát uvedl, že sice šlo o nesprávný postup, ale nikoliv kárné provinění.

(čtk)