Pondělí, 2. srpna, 2021

NSS zrušil trest pro exekutora Podkonického, ministerstvo selhalo

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Ministerstvo spravedlnosti (MSp) prohrálo u Nejvyšší správního soudu (NSS) spor se soudním exekutorem Jurajem Podkonickým. Ten se na NSS obrátil ohledně výtky, kterou mu ministerstvo uložilo za tři údajná pochybení. Podle NSS však ministerstvo pochybilo a nerespektovalo základní zásady činnosti správních orgánů, když mu trvalo přes rok, než o uložení výtky rozhodlo.

Výtku uložilo ministerstvo Podkonickému v únoru 2020. V jednom případě měl pochybit tím, že na podzim 2017 přijal v období od zahájení exekuce do jejího pravomocného zastavení srážky ze mzdy povinného od plátce mzdy, kterého ovšem neinformoval, že exekuční příkaz dosud nenabyl právní moci.

Druhé vytýkané pochybení spatřovalo ministerstvo v tom, že po neúspěšném doručování exekučního titulu Podkonický vyvěsil na úřední desce exekutorského úřadu jen obálku doručované písemnosti a oznámení o neúspěšném doručování, nikoliv samotnou doručovanou písemnost.

Třetího pochybení se měl dopustit tím, že uložil povinnému uhradit náklady oprávněného v exekuci, přestože byl povinný úspěšně oddlužen a osvobozen od placení dosud neuspokojených pohledávek.

Ministerští úředníci obdrželi první stížnost na exekutora Juraje Podkonického již v březnu 2018 a do podzimu téhož roku probíhala mezi ním a ministerstvem komunikace, která však poté na rok ustala. „Obživla“ pak opět v říjnu následujícího roku a v únoru 2020 Podkonický dostal předmětnou výtku.

Výtka není vázána lhůtami

Tu exekutor nejprve neúspěšně napadl žalobou u Městského soudu v Praze (MS), přičemž vedle toho, že nesouhlasil s důvody výtky, rozporoval také právě onu časovou prodlevu.

Soud shledal výtku po věcné stránce jako důvodnou. Ohledně namítané délky pak soud konstatoval, že ukládání výtek není, na rozdíl od kárných žalob, lhůtami vázáno. A jakkoliv by se mělo jejich ukládání řídit obecnými zásadami řádné správy, přičemž ze strany ministerstva se nejednalo o „zcela pružné řešení“, tak délka nedosáhla intenzity nezákonnosti.

U NSS však Podkonický s kasační stížností uspěl. NSS sice přisvědčil závěrům MS v tom, že na výtky se lhůty nevztahují, podle NSS by to navíc odporovalo jejich smyslu, kdy jejich ukládání nemá být příliš formalizováno, avšak na rozdíl od MS shledal délku jejího ukládání v konkrétním případě jako extrémní.

„Popsaný sled událostí dle názoru kasačního soudu nesvědčí o tom, že by žalovaný postupoval přiměřeně a respektoval základní zásady činnosti správních orgánů (zejména zásadu rychlosti a efektivity a zásadu proporcionality a minimalizace zásahů),“ uvedl ve zdůvodnění NSS

Výtka ministerstvu

Podle kasačního soudu bylo přitom možné závěr o vytýkaných pochybeních učinit rychle a jednoduše, pouhým nahlédnutím do exekučních spisů a nemuselo se nic složitě osvědčovat. Podkonický také poskytl ministerstvu podle NSS dostatečnou součinnost.

„I přesto celý postup žalovaného trval téměř dva roky, a to aniž by ze spisu plynulo, že žalovaný v této době činil úkony odůvodňující takovou délku předmětného postupu. Akcentovat je nutno zejména to, že žalovaný poté, co mu byla doručena reakce stěžovatele na přípis žalovaného ze dne 12. 9. 2018, nečinil ničeho po dobu jednoho roku, aby pak stěžovatele vyzval k doplnění jeho vyjádření. To vše přitom v situaci, kdy již žalovaný disponoval několika vyjádřeními stěžovatele a oběma rozhodnými exekučními spisy,“ konstatoval soud.

NSS pak ministerstvu ještě vytkl to, že uložením výtky řešili úředníci v podstatě své vlastní pochybení. „Pozastavit se lze i nad postupem žalovaného stran třetího skutku. Jak plyne přímo z předmětné výtky, sám žalovaný považoval předmětné jednání za závažné pochybení, avšak protože nestihl podat kárnou žalobu, udělil stěžovateli výtku (viz argumentaci žalovaného na poslední straně výtky), kterou však lze podle výslovné dikce zákona udělit pouze za drobné nedostatky v činnosti exekutora (§ 7a exekučního řádu),“ uvádí se v rozhodnutí NSS.

Petr Dimun

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY