Pondělí, 2. srpna, 2021

Stát by měl zaměstnávat znevýhodněné a vyplácet jim mzdu, navrhují poslanci

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Integračně sociální podnik by měl zaměstnat 30% znevýhodněných, tedy postižených, bezdomovců, pečovatelů či nezaměstnaných v exekuci podle občanského soudního řádu, propuštěných z vězení či osob bez vzdělání. Za to má od státu brát až 100% příspěvky na jejich mzdy i na specifické potřeby znevýhodněných. Zařaďte mezi znevýhodněné i odsouzenou mládež, navrhuje zmocněnkyně pro lidská práva.

Zavést integračně sociální podnik navrhují tři poslanci: Jiří Chvojka za ČSSD, Olga Richterová za Pirátskou stranu a Jana Aulická Jírovcová KSČM. Po již existující formě podnikání prostřednictvím sociálního družstva se sociálně začleňovací funkcí by to byl další způsob podnikatelské dobročinnosti vykonávané soukromníkem s podporou státu. Integračně sociální podnik by například více než 50% zisku po zdanění musel vrátit do svého rozvoje nebo použít pro blaho místní komunity a místní poptávky.

O zavedení sociálního podniku se vláda pokouší už od roku 2016, kdy věcný záměr sociálního podniku navrhl tehdejší ministr pro lidská práva a rovné příležitosti Jiří Deinstbier (ČSSD), jak Česká justice informovala. Už ve věcném záměru byly odlišeny sociální podnik a integračně sociální podnik.

Stát by platil až 100% mzdy znevýhodněných

Podnik by měl prostřednictvím zaměstnání minimálně 30% sociálně znevýhodněných řešit za státní příspěvky nejen jejich zaměstnanost, ale také jejich „specifické problémy“. Integračně sociálním podnikem by se podle návrhu nemohla stát organizační složka státu nebo státní příspěvková organizace.

Za znevýhodněné osoby mají být podle návrhu považováni osoby se zdravotním postižením a osoby sociálně znevýhodněné. Druhé v pořadí jmenované osoby pak jsou více než dva roky nezaměstnaní pečovatelé o postižené děti, pečovatelé o nemocné blízké závislé ve II. nebo IV. stupni, nezaměstnané osoby bez vzdělání nebo se základním vzděláním, nezaměstnaní v exekucích podle občanského soudního řádu, příjemci příspěvku na živobytí, lidé bez přístřeší nebo osoby propuštěné z vězení či detence.

Takovému podniku by stát vyplácel dva příspěvky. Především je to příspěvek na podporu zaměstnávání znevýhodněné osoby, a to až do výše skutečně vynaložených nákladů na mzdu a pojistné ve výši 50% – 100% podle uzavřené smlouvy s Úřadem práce. Výše příspěvku současně nesmí přesáhnout dvojnásobek minimální mzdy. Minimální mzda činí v současnosti 15 200 Kč.

Doprovod znevýhodněných, psychosociální podpora

Druhým příspěvkem je příspěvek na řešení specifických potřeb znevýhodněné osoby „v souvislosti s řešením životní situace“. Příspěvek by činil 75% minimální mzdy, poskytoval by se jednorázově a opakovaně.

Ministři vlády ČR Foto: Úřad vlády

Že bude podnikatel řešit problémy zaměstnanců je jednou z podmínek vzniku integračně sociálního podniku: „e) poskytuje svým znevýhodněným zaměstnancům psychosociální podporu spočívající zejména v pomoci se začleněním na trh práce a do společnosti formou poradenství, doprovázení při vyřizování záležitostí nezbytných pro začlenění se na trh práce a posilování společenských kontaktů. Psychosociální podpora musí být poskytována zaměstnancům s ohledem na potřeby konkrétních znevýhodnění podle § 4 s cílem jejich pracovní a sociální integrace. Psychosociální podpora podle tohoto zákona není činností podle zákona o sociálních službách,“ stojí v návrhu.

Ministerstvo spravedlnosti nesouhlasí

O statut integračně sociálního podniku by podle návrhu mohly požádat fyzická i právnická osoba ministerstvo práce a sociálních věcí. A to je jedna z věcí, kvůli které k návrhu vyslovilo nesouhlasné stanovisko ministerstvo spravedlnosti: „Ministerstvo dále upozorňuje na některá ustanovení návrhu, která lze považovat za matoucí. Předně ministerstvo nesouhlasí s použitím pojmu ´podnik´. Tento pojem před rokem 2014 sloužil v právním řádu k označení věci hromadné, kterou tvořil soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání, a nikoliv k označení osoby. Nelze proto považovat za vhodné použití tohoto pojmu pro označení podnikatele,“ uvádí ministerstvo s upozorněním, že nová úprava není nezbytná, tyto nástroje a podpory již existují a stejného účinku lze dosáhnout pouhou novelou zákona o zaměstnanosti.

Kromě toho se ministerstvo spravedlnosti táže, který povinný v exekuci má být považován za znevýhodněnou osobu: „K návrhu na vymezení znevýhodněných osob ministerstvo uvádí, že z návrhu není zřejmé, z jakého důvodu má být za znevýhodněnou osobu považován pouze povinný v řízení o výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu nebo v exekučním řízení podle exekučního řádu, a nikoliv rovněž povinný v exekučním řízení vedeném podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů nebo zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů,“ uvádí k návrhu poslanců ministerstvo spravedlnosti.

V návrhu skutečně stojí, že znevýhodněnou osobou je osoba, u níž je „prováděn výkon rozhodnutí podle občanského soudního řádu nebo vykonávána exekuce podle exekučního řádu“.

Helena Válková: Nebude to jen necelá miliarda

Nesouhlasné stanovisko k návrhu vyslovila i zmocněnkyně vlády pro lidská práva a někdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková, podle které návrh vychází z návrhu z roku 2019, na kterém se vláda neshodla. Kromě toho není skutečně zjevné, kolik by celá záležitost stát stála: „Návrh zákona nově upravuje zavedení příspěvku na podporu zaměstnávání znevýhodněné osoby, a to až do výše 100 % mzdových nákladů. Příspěvek bude podle důvodové zprávy závislý na výši finančních prostředků přidělených ze státního rozpočtu. Celkové finanční dopady navrhované podpory jsou stanoveny pouze rámcově, a to na necelou 1 mld. Kč. Tento odhad však vychází pouze z počtu 3 852 znevýhodněných osob již zaměstnávaných sociálními podniky. To však vypovídá jen velmi málo o možných skutečných finančních a dalších dopadech navrhované úpravy,“ uvádí v připomínce.

„Na závěr svého stanoviska vládní zmocněnkyně uvádí, že pokud bude návrh zákona dále projednáván, bylo by vhodné, aby za osobu sociálně znevýhodněnou byla považována i osoba, která byla odsouzena podle zákona č. 218/2003 Sb. o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,“ uvádí zmocněnkyně.

Nesouhlasné stanovisko vyslovilo rovněž ministerstvo financí. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže upozorňuje na nutnost zakotvit nové povinnosti pro zadavatele v zákoně o zadávání veřejných zakázek. Tato nesouhlasná stanoviska převzala vláda, která vydala rovněž nesouhlasné stanovisko.

Úplný materiál je zde.

Irena Válová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY