Středa, 29. září, 2021

Stížnosti pro porušení zákona? Benešová vydala stanovisko kvůli trestným činům za nouzového stavu

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová vydala obecné stanovisko k podnětům k podání stížnosti pro porušení zákona směřujícím proti aplikaci kvalifikovaných skutkových podstat vztahujících se k trestným činům spáchaným za nouzového stavu státu vyhlášeného Vládou České republiky z důvodu pandemie onemocnění COVID-19. Postup koordinovala s Nejvyšším soudem i Nejvyšším státním zastupitelstvím.

Ve stanovisku ministryně spravedlnosti typově konkretizuje případy, ve kterých bude stížnost pro porušení zákona zpravidla podávat a zároveň uvádí, ve kterých typech případů podněty zpravidla odloží. Jde například o trestné činy, které souvisejí přímo s pandemií či pokud pachatel způsobil značnou škodu.

Na Benešovou se v souvislosti s předmětnou soudní rozhodovací praxí obracejí obvinění s podněty k podání stížnosti pro porušení zákona podle § 266 a následujících trestního řádu a podání obdobných podnětů zvažují podle dostupných informací i předsedové některých soudů.

K dnešnímu dni ministryně spravedlnosti podala ve prospěch obviněných v souvislosti s právní kvalifikací a ukládáním trestů v návaznosti na nouzový stav státu 14 stížností pro porušení zákona.

V důsledku vyhlášení nouzového stavu státu v souvislosti s pandemií onemocnění
COVID-19 vznikly v soudní rozhodovací praxi nejasnosti a rozpory ohledně výkladu kvalifikovaných skutkových podstat vztahujících se k trestným činům spáchaným za „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek“, a zejména pak kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže. Tyto nejasnosti byly podle názoru ministryně spravedlnosti odstraněny rozhodnutím velkého senátu Nejvyššího soudu.

Krádeže za nouzového stavu se mají trestat přísněji jen tehdy, pokud věcně souvisí s pandemickou situací Foto: Pixabay

Podle NS je vyhlášení nouzového stavu jen podpůrným faktorem. Soudy by měly kromě časové a místní souvislosti hledat také věcnou souvislost mezi činem a mimořádnými okolnostmi, například nynější pandemií koronaviru, a teprve pak ukládat přísnější tresty.

„Uvedená souvislost je pak zřejmá zejména v případě, jestliže trestný čin pachatele bude zaměřen přímo proti opatřením či omezením učiněným k řešení zmíněné situace, anebo bude mařit či ztěžovat její zvládnutí nebo odvrácení atd.,“ stojí v rozhodnutí NS.

Nejvyšší soud už zrušil několik podobných trestů za drobnější krádeže, za které lidé dostali vyšší tresty s ohledem na nouzový stav. Jedním z nich byl například muž, který měl jít do vězení na rok a půl za krádež pěti housek. Na dva roky měl jít do vězení také muž za krádež vibrátoru, i tento trest však Nejvyšší soud zrušil.

Eva Paseková

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY