Vězni se mohou bránit žalobami proti pokutám, které dostanou jako kázeňské tresty, rozhodl dnes Ústavní soud (ÚS). Dosud justice pokuty přezkoumávat nemohla. Ústavní soudci ale dnes vyhověli návrhu Nejvyššího správního soudu na zrušení části zákona. Věta, která vylučuje soudní přezkoumávání některých kázeňských trestů, se nově nebude vztahovat na pokuty. Nález soudce zpravodaje Vladimíra Sládečka zdůrazňuje právo na přístup k soudu.
K problematice kázeňských trestů se ústavní soudci vrátili po více než deseti letech. V roce 2010 zrušili paragraf, který prakticky znemožňoval přezkoumávání všech kázeňských řízení s vězni. Návrh na zrušení paragrafu i tehdy podal NSS. Politici pak museli přijmout novou právní úpravu, která umožnila přezkoumávat alespoň některé kázeňské tresty, jež mohou být výrazným zásahem do základních práv a svobod.
Žalobu lze podat proti rozhodnutí o propadnutí věci, umístění do uzavřeného oddílu nebo do samovazby. Po dnešku se možnost soudního přezkoumávání týká také pokuty, která může činit až 5000 korun. Přezkoumání soudem nadále nepodléhá důtka, snížení kapesného, zákaz přijetí balíčku a odnětí výhod. Ústavní soudci v této části návrh odmítli pro zjevnou neoprávněnost navrhovatele. Nejvyšší správní soud totiž stížnost podal na základě případu, který se týkal jen pokuty. Vězeň měl zaplatit 1000 korun za nedodržení předepsaného postupu při skladování léků.
Jako dopravní přestupky
Nejvyšší správní soud v návrhu upozorňoval na to, že výše pokuty jako kázeňského trestu pro vězně je srovnatelná se sankcemi ukládanými za dopravní přestupky, které soudy přezkoumávat mohou. Navíc ve výkonu trestu je obtížnější vydělat peníze, proto je pokuta citelnější. Není tedy prý správné a logické, aby neexistovala možnost obrany u soudu.
„Není možné, aby co do důsledků mnohem přísnější trest, zasahující do vlastnického práva obviněného stejně jako je tomu v případě pokuty za přestupek, nepožíval možnosti soudního přezkumu,“ stálo v návrhu.
(čtk)
