Středa, 29. září, 2021

Alžířan nedostal vízum do ČR. Nevěděl, kdy se s českou manželkou setkal

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Hlídač z Alžíru, se kterým se Češka seznámila na internetu, nedostal vízum do ČR. Svazek byl vyhodnocen jako účelový. Manželé se neshodli na tom, kdy se setkali a kdy se rozhodli pro svatbu. V případě nových informací podejte správní žalobu, vzkázala mu zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková.  Argument věkovým rozdílem a mladými alžírskými muži považuje za nevhodné a zapření dřívějších žádostí o víza do EU nemá za podvod.

Sama zástupkyně veřejného ochránce práv se ovšem obecně s rozhodnutím Velvyslanectví ČR v Alžíru i se zamítavým rozhodnutím ministerstva zahraničí ztotožnila. U veřejného ochránce práv si na postup českých úřadů proti alžírskému manželovi stěžovala česká manželka.

Alžířan správní žalobu nepodal

Velvyslanectví v Alžíru zamítlo žádost Alžířana o vízum do ČR právě před rokem loni v srpnu, když manželství „vyhodnotilo jako účelové“. Velvyslanectví rovněž konstatovalo, že muž se dopustil podvodu tím, že při pohovoru úmyslně zatajil své dřívější žádosti do Španělska a do Nizozemí, kdy cílem měl být luxusní hotel nebo manažerská cesta. Neudělení víza potvrdilo v říjnu 2020 ministerstvo zahraničí. „Žalobu ke správnímu soudu Váš manžel nepodal,“ shrnuje Monika Šimůnková.

Zástupkyně ombudsmana poté, co se seznámila s fakty, neshledala důvody k zahájení šetření. „Správní orgány poukazují na způsob Vašeho seznámení prostřednictvím sociální sítě. Uvádí, že ve Vašich výpovědích panují podstatné rozpory ohledně průběhu vztahu, finančních poměrů, plánování svatby a dalších skutečností včetně trávení volného času, náboženského vyznání, formy uzavření sňatku, počtu hostů na svatbě a budoucích plánů ohledně případných společných dětí,“ uvedla v dopisu stěžovatelce Šimůnková.

„V pohovorech jste se s manželem neshodli na tom, kdy jste se měli dohodnout na svatbě – Váš manžel uvedl rok 2016, Vy rok 2017. Dle manžela jste se poprvé fyzicky setkali v Alžírsku v květnu 2019 na 10 dnů a následně v listopadu 2019 na 30 dnů. Naopak dle Vaší výpovědi jste se poprvé setkali v červnu 2019 a následně v září 2019,“ vyjmenovává zástupkyně ombudsmana důvody, proč Alžířan nedostal vízum.

Hlídač měl cestovat jako manažer firmy

Ze záznamu případu rovněž vyplývá, že manželé se spolu nedokázali domluvit a že Alžířan takto navazoval kontakty na internetu s více ženami: „Správní orgány také upozorňují na silnou komunikační bariéru (absenci společného komunikačního jazyka), slabé ekonomické zázemí Vašeho manžela (má pracovat jako hlídač) a na to, že se před Vaším seznámením snažil na sociálních sítích navázat kontakt i s jinými ženami z členských států EU,“ stojí v záznamu.

„Dále uvádí, že jste během pohovoru odmítla odpovědět na některé z otázek důležitých pro posouzení žádosti Vašeho manžela a Váš manžel uvedl nepravdivé informace týkající se jeho vízové minulosti. Konkrétně Váš manžel nepřiznal dvě žádosti o vízum do Schengenského prostoru, kdy nejdříve v roce 2018 žádal o turistické vízum do Španělska a následně v roce 2019 o turistické vízum do Nizozemí. V obou případech měly být cílem jeho cesty luxusní hotely, v druhém případě měl Váš manžel cestovat  jako manažer společnosti C,“ cituje dále Šimůnková důvody zamítnutí žádosti.

Nazvat mladé Alžířany těmi, co touží po EU, je stereotyp

Podle záznamu o případu došla sama Šimůnková k závěru, že zamítnutí vstupu do ČR nebylo bezdůvodné, a to přesto, že část argumentace považuje za „irelevantní, nevhodnou a stereotypní“.

Konkrétně jde o věkový rozdíl mezi manžely a o výroky o mladých Alžířanech toužících po Evropě:  „Zdůrazňuji, že část argumentace, kterou velvyslanectví a ministerstvo v rozhodnutích uvedly, považuji za irelevantní (odkaz na věkový rozdíl mezi manžely, hodnocení Vaší sociální situace, hodnocení znalostí češtiny a českých reálií na straně Vašeho manžela) až nevhodnou (spekulace o důvodech studia češtiny či stereotypní výroky typu ,jako většina mladých alžírských mužů je nepochybně motivován migrovat do Evropské unie´),“ uvádí příklad Šimůnková.

Metodiku na odhalování sňatků vydala EU

„Rovněž uvedení nepravdivých informací o vízové historii cizince nepředstavuje dle mého názoru automaticky ,podvodné jednání´ dle § 20 odst. 5 písm. f) zákona o pobytu cizinců. V tomto je můj právní názor od právního názoru ministerstva dlouhodobě odlišný a toto téma je předmětem právě probíhajícího jednání mezi mnou a ministerstvem,“ uvádí v přípisu stěžovatelce Monika Šimůnková.

Účelové sňatky považuje za problém v rámci volného pohybu i Evropská komise. Už v roce 2014 proto vydala pro členské země příručka obsahující metodiku pro boj proti zneužívání práva právě účelovými sňatky a kriteria, podle kterých rozeznávat účelová a předstíraná manželství:   „Ve fázi před uzavřením sňatku: ve srovnání se skutečnými páry je u zneužívajících osob daleko pravděpodobnější, že se před sňatkem nikdy nesetkali, neovládají společný jazyk, jemuž by oba rozuměli (a neexistují důkazy o tom, že by vyvíjeli úsilí o vytvoření základů pro společnou komunikaci),“ uvádí se v předmluvě k příručce, která je v režimu neveřejné.

Nic nebrání, aby Alžířan podal další žádost

Navzdory nesouhlasu s argumenty ministerstva zahraničí i Monika Šimůnková souhlasí, že z podkladů, které české úřady měly, nebylo možné svazek hodnotit jinak, než jako účelový. „Považuji za důležité zdůraznit, že fakt, že Váš manžel s první žádostí o vydání víza neuspěl, samozřejmě nebrání tomu, aby podal žádost novou,“ poskytuje pak stěžovatelce radu s tím, že nová žádost bude posouzena individuálně a že manželé by měli přece jen doložit společný život, například fotografiemi nebo letenkami.

Pokud by manžel i přesto nedostal vízum do ČR, doporučuje Šimůnková podat žalobu k příslušnému krajskému soudu. „To je možné učinit do 30 dnů ode dne, kdy žadatel obdržel rozhodnutí ministerstva. Správní žaloba je v tomto případě nejúčinnějším prostředkem obrany, neboť pouze soud může rozhodnutí ministerstva zrušit,“ uvádí Monika Šimůnková.

Úplný případ je zde.

Irena Válová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY