Neděle, 28. listopadu, 2021

Fal: Pandemie covid-19 dříve či později skončí, ale kouření tu bude dál. Politici by měli více naslouchat odborníkům

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

I přes pandemii covid-19 zůstávají chronická neinfekční onemocnění největším zabijákem současnosti a společnost stojí nemalé peníze. Přitom současná politika kontroly užívání tabáku, který je jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů, již nefunguje, čísla stagnují, tvrdí Andrzej Mariusz Fal, prezident polské Odborné společnosti pro veřejné zdraví a přednosta kliniky alergologie, plicních nemocí a interní medicíny Ústřední klinické nemocnice ve Varšavě. Politici by proto měli více naslouchat odborníkům a podle toho rozhodovat. Například na škále intervencí na podporu odvykání kouření by se podle něj měly při neúspěchu farmakoterapie objevit i alternativní produkty, které ve srovnání s cigaretami výrazně snižují riziko škodlivých dopadů kouření.  

V posledních čtrnácti měsících zemřelo v důsledku infekce virem SARS-CoV-2 ve světě 4,2 milionu lidí. Za stejnou dobu jich na chronická neinfekční onemocnění zemřelo desetkrát více. „Pandemie covid-19 dříve či později skončí, ale takové kouření tu s námi bude dál,“ prohlásil Andrzej Mariusz Fal, prezident polské Odborné společnosti pro veřejné zdraví a přednosta kliniky alergologie, plicních nemocí a interní medicíny Ústřední klinické nemocnice ve Varšavě na mezinárodním panelu Stálé konference českého zdravotnictví Zdravotnického deníku zaměřeném na ekonomiku prevence.

I za dvacet let se bude podle Fala umírat především na kardiovaskulární choroby, infarkty nebo respirační onemocnění. To jsou reálné hrozby, které naši společnost stojí nemalé peníze. Navíc stárneme, upozorňuje lékař. „Čím jsme starší, tím více trpíme chronickými nemocemi. Většina z nemocných se přitom po celý svůj život nijak nevyhýbá rizikovým faktorům. A to je potom drahé,“ dodává.

Foto: Radek Čepelák

Ekonomické ztráty v řádu miliard

Podle studie, kterou v roce 2017 zveřejnila mezinárodní poradenská společnost EY ve spolupráci právě s týmem A.M.Fala, vynaloží Polsko ročně na léčbu chronického obstrukčního plicního onemocnění kolem 442 milionu zlotých (zhruba 2,5 miliardy korun). Přitom přímé náklady na zdravotní péči tvoří jen zhruba jednu pětinu toho, co společnost tato nemoc stojí celkem. To potvrzují data například z Velké Británie, kde odborníci zkoumali společenské náklady kouření. Spočítali je celkem na 12,6 miliardy liber (zhruba 376 miliard korun). „Přímé náklady na léčbu tvořily přitom jen 2,5 miliardy liber. Na dalších 8,6 miliardy liber přišla ztráta pracovní produktivity a 1,4 miliardy společnost vynaložila na sociální péči. A to do toho nejsou započítány náklady, které si nemocní hradí sami, například na dopravu,“ vysvětluje Fal. „Vrátíme-li se do Polska, nejde tedy jen o půl miliardy, ale o celkové výdaje v hodnotě zhruba pět až sedm miliard zlotých ročně,“ vypočítává.

Z ekonomického hlediska je tak více než zřejmé, že dopady chronických onemocnění snižují zemím jejich HDP. Jiná studie spočítala celkové ztráty na americkém HDP mezi lety 2015 – 2050 na 95 bilionů dolarů  (zhruba dva triliony korun). Z toho připadá 11,3 bilionu na kardiovaskulární onemocnění, 10,4 biliony na zhoubné nádory, 5,6 bilionu na chronická onemocnění dýchacích cest a 6,4 biliony dolarů na cukrovku.

Zleva: Ředitel VZP Zdeněk Kabátek, předseda České kardiologické společnosti a přednosta kliniky kardiologie a angiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Aleš Linhart,  prezident polské Odborné společnosti pro veřejné zdraví a přednosta kliniky alergologie, plicních nemocí a interní medicíny Ústřední klinické nemocnice ve Varšavě Mariusz Fal, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Foto: Radek Čepelák

Ohromující čísla, kterým lze předcházet

Přitom tzv. civilizačním chorobám, které stojí za 63 procenty úmrtí na světě, lze v naprosté většině případů předcházet. Jsou totiž odvislé od lidského chování. „V důsledku kouření zemře ročně na světě kolem 7,2 milionů lidí (z toho dva miliony jsou nekuřáci pravidelně vystavovaní cigaretovému kouři). 6,8 milionu lidí zemře kvůli znečištěnému životnímu prostředí, 4,1 milionů kvůli nadměrné konzumaci soli. Za 3,3 milionu úmrtí může alkohol a 1,6 milionu lidí zemře v důsledku nedostatku pohybu,“ vypočítává Fal s odkazem na údaje WHO. „To jsou ohromující čísla, která se budou dále zhoršovat, pokud něco neuděláme,“ naléhá.

Z hlediska prevence je klíčová především prevence primární. Ta však musí začít již u dětí a mladých lidí, aby do dospělosti získali ty správné návyky. Podle Fala to však zabere celou jednu generaci, než se dostaví konkrétní výsledky.  Dokládá to opět na datech z USA, kde odborníci sledovali vztah mezi prodejem cigaret a počtem úmrtí na rakovinu plic. Trvalo celých dvacet let od zavedení prvních opatření omezujících spotřebu, a tedy i prodej, cigaret, než křivka úmrtí na rakovinu plic začala opět klesat. „A to přesahuje časový horizont politiků, kteří nevidí dále než za jedno čtyřleté volební období,“ upozorňuje Fal.

Foto: Radek Čepelák

Změnu může přinést princip snižování rizik a škod

Je proto velmi důležité věnovat pozornost všem fázím prevence – primární, sekundární i terciární. V případě spotřeby tabáku jako jednoho z nejvýznamnějších rizikových faktorů se dlouhodobě aplikují opatření jako zvyšování spotřební daně, zákazy kouření ve veřejných prostorách nebo poskytování podpory při odvykání. Podle Fala však tyto postupy přestávají v současné době fungovat. V Evropě a USA již dlouhodobě nedochází legislativně k žádný zásadním posunům a počty nemocných dlouhodobě stagnují, na což ostatně upozorňují i další odborníci. Podobně Fal tvrdí, že značná část pacientů (v jeho případě celá čtvrtina) odmítá i přes rozvoj nemoci přestat kouřit. „Lidé na to mají právo a my s tím musíme počítat. Musíme ovšem také hovořit o tom, co s tím,“ říká.

Proto je podle něj potřeba zamýšlet se i nad terciární prevencí. „Novou cestou může být princip snižování rizik a škod. Jinak zůstaneme na stejné úrovni jako  před dvaceti lety,“ říká lékař. Pacientům, kteří již odmítají jakoukoli další spolupráci (tj. užívání náhradní terapie nikotinem nebo farmakoterapii) by tak lékaři mohli začít předepisovat intervence, které jsou v souladu s tímto principem.

Poukazuje při tom na doporučení polské expertní skupiny, která se věnuje výrobkům na bázi zahřívaného tabáku. Podle ní by se na konci škály intervencí na podporu odvykání kouření mohly objevit právě tyto produkty, které ve srovnání s cigaretami mnohonásobně snižují riziko škodlivých dopadů kouření. „Je daleko lepší investovat peníze do podpory, která snižuje škodlivost kouření, než tyto peníze utrácet o deset let později za léčbu vážně nemocných pacientů,“ tvrdí Fal.

Profesor Fal diskutuje s šéfredaktorem Zdravotnického deníku a moderátorem panelu Tomášem Cikrtem. Foto: Radek Čepelák

Politici by se měli více držet rad odborníků

Podle Fala je velmi důležité, aby v otázkách vhodných preventivních opatření politici dopřávali více sluchu názorům odborníků. „Pokud  v Polsku dosahují společenské náklady chronického obstrukčního plicního onemocnění sedmi miliard zlotých a na spotřební dani z tabákových výrobků a DPH se dohromady vybere 23,5 miliardy zlotých, tak jsou podle mne politici logicky ve střetu zájmů,“ tvrdí Fal. „Rozhodovat by tak měli nikoli oni, ale kardiologové, neziskové organizace a podobní,“ říká odvážně.

Konečné slovo však mají vždy nakonec ministři, jak tedy propojit politická rozhodnutí a rady odborníků? „Mnoho již bylo řečeno i napsáno a politici to častokrát i vědí, ale nakonec se tím obvykle neřídí. Pokud by existoval nějaký mechanismus, který by politikům ukládal za povinnost držet se odborných doporučení, to by mohla být cesta,“ uzavírá Fal.

Účastníky mezinárodního panelu Stálé konference českého zdravotnictví Zdravotnického deníku pozdravil na dálku i český premiér Andrej Babiš. Foto: Radek Čepelák

Mezinárodní panel Stálé konference českého zdravotnictví se uskutečnil za laskavé podpory generálního partnera konference Všeobecné zdravotní pojišťovny, spolupořádajícího partnera Institutu pro střední Evropu a partnerů společností Sprinx Pharma a Satum Czech.

Jednotlivým tématům panelu se budeme věnovat v dalších vydáních Zdravotnického deníku.

Helena Sedláčková, Zdravotnický deník

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY