Středa, 8. prosince, 2021

Jak dopadlo vyšetřování exmanžela Bradáčové? Detektivní centrála odmítá vydat klíčový dokument

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Kvůli nedávnému střetu vrchní státní zástupkyně v Praze Lenky Bradáčové a detektiva protikorupční policie Radka Holuba u soudu v kauze Bereta si Ekonomický deník podle zákona o poskytování informací vyžádal od policie důležitý dokument. Vše se točí kolem prověřování exmanžela Bradáčové Tomáše Hájka. Holub, který je v kauze Bereta obžalovaný, totiž prohlásil, že policie chtěla před necelými deseti lety Hájka stíhat kvůli IT zakázce na ministerstvu práce a sociálních věcí, ale zahájení stíhání stopl Bradáčové podřízený. Lenka Bradáčová tvrdí, že to není pravda. Ekonomický deník si proto od Národní centrály proti organizovanému zločinu vyžádal anonymizované odložení prověřování Hájka, aby se ukázalo, na čí straně je pravda. Jenže NCOZ legitimní žádosti nevyhověla. Jak dopadlo odvolání se pak lze dočíst v závěru článku.

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) odmítla Ekonomickému deníku vydat dokument, který by mohl rozhodnout zásadní spor mezi vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou detektivem protikorupční policie.

Přestože Ekonomický deník požadoval zcela anonymizovaný dokument ředitel NCOZ Jiří Mazánek odmítnutí odůvodnil českými a evropskými zákony a směrnicemi, které upravují ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, a v souvislosti se zpracováním osobních údajů, ve vztahu k informacím požadovaným ke konkrétní fyzické osobě.

Faksimile z odůvodnění NCOZ. Foto: Jan Hrbáček

Celé odůvodnění rozhodnutí NCOZ si lze přečíst zde.

Tvrdý spor před soudem

Protikorupční policie před necelými 10 lety vyšetřovala podezření z korupce na ministerstvu práce a sociálních věcí. Šlo o IT zakázky. A jedním z podezřelých byl i manažer jedné ze společností, které IT systémy ministerstvu dodávala – Tomáš Hájek. V době, kdy se Hájkovo jméno poprvé objevilo na scéně ale nikdo netušil, že jde o bývalého manžela Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenky Bradáčové. Její úřad přitom vyšetřování dozoroval. Na to policie přišla až při lustraci tehdy podezřelého.

Zájem policie o exmanžela vrchní státní zástupkyně ovšem unikl v roce 2013 do médií. A začala doslova válka mezi Bradáčovou a protikorupční policií.

Spor žalobkyně s detektivem eskaloval koncem března, kdy Bradáčová vyvracela v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Frekvence 1 svoji možnou podjatost v kauze IT zakázek ministerstva práce a sociálních věcí.

Bradáčová tehdy řekla, že na ni kauzu vyrobil tehdejší šéf protikorupční policie Tomáš Martinec. Ten to popřel s tím, že Bradáčová k tvrzení nemá a ani nemůže mít jakýkoliv důkaz.

Kontrola na protikorupční policii začala střídat kontrolu a řada detektivů kvůli tomu sbor opustila.

Na sklonku letošního dubna ale záležitost s exmanželem Lenky Bradáčové Tomášem Hájkem opět otevřel jeden z detektivů. Bývalý šéf jednoho z odborů protikorupční policie Radek Holub, který je obžalovaný ve známé kauze Bereta. V kauze Bereta má jít o vynášení informací z trestních řízení. V případu čelí obžalobě také pražská žalobkyně Dagmar Máchová, bývalý celník Pavel Šíma a někdejší policisté Igor Gáborík a Vladimír Zmrhal.

Měl nakročeno ke stíhání

Radek Holub vypovídal u soudu 26. dubna. Jeho výslech byl veřejnosti uzavřen. Na závěr své řeči se Holub soustředil na Vrchní státní zástupkyni v Praze Lenku Bradáčovou.

„Úplně závěrem mi dovolte jednu moji myšlenku, kterou v sobě nosím pět let, ne-li déle. Proč
obžaloba takto mlží? Proč obžaloba uvádí takto nepravdivé údaje? Došel jsem k přesvědčení, že je to možná ze msty. JUDr. Bradáčová, respektive obžaloba, která je zastupována JUDr. Bradáčovou,
pustila v roce 2013 do éteru do pořadu Xavera Veselého informaci o tom, že Tomáš Martinec a jeho útvar na ni sbírají informace. Tato informace zazněla ve sdělovacích prostředcích po oficiálně ukončeném vysílání. To, že ji paní doktorka vypustila, je její odpovědnost, To, že se dále vysílalo, je její odpovědnost. To, že se snažila toto hodit na našeho ředitele, je její odpovědnost. Soudili se,“ začal svůj výstup směrem k dozorové státní zástupkyni Radek Holub.

„V rámci toho soudního řízení, nebo možná ještě před ním, tam padla docela zajímavá informace, kdy JUDr. Bradáčová v podstatě vyhrožovala našemu řediteli, že je to v podstatě otevřená válka mezi státním zastupitelstvím a naším útvarem. Otevřená válka v tom smyslu, že náš odbor měl stíhat jejího bývalého manžela Tomáše Hájka ze Siemensu v souvislosti s veřejnými zakázkami na MPSV. Paní doktorka Bradáčová uváděla nepravdivé údaje, že nebyl ani prověřován. Je to lež. Její bývalý manžel měl nakročeno ke stíhání. My jsme dokonce vyhotovili usnesení o zahájení trestního stíhání. Nicméně, když jsme s tím seznámili státního zástupce z Vrchního státního zastupitelství, který je podřízený paní doktorce Bradáčové, tak jsme asi za týden dostali pokyn věc odložit,“ prohlásil u soudu Radek Holub.

Zásah policie. Foto: Policie ČR

Pomsta Bradáčové?

„My jsme se s tím neztotožnili, nějakým způsobem jsme vedli řízení, ale nic jsme s tím nenadělali, Zpracovatel spisu proto přetočil, co měl v odůvodnění usnesení o zahájení trestního stíhání, do odůvodnění odložení věci tak, aby bylo zřejmé, že s tím nesouhlasíme, a ještě jsme za to dostali výtku,“ tvrdil dále Radek Holub.

„Od této doby JUDr. Bradáčová dle mého názoru, a bohužel je mi to teď je dáváno k tíži, si myslím, že se snaží pomstít, dehonestovat jak útvar, což se ji podařilo. A moji osobu, což se jí podařilo také. To, že ostatní kolegové odešli zavčasu, protože byli spojování s kauzou ŘSD, což byla také zajímavá kauza, kdy také hlavní zpracovatel skončil před soudem, byl zproštěn obžaloby, to bylo také z dílny paní doktory Bradáčové, respektive z Vrchního státního zastupitelství. Ta kauza ŘSD, kdy i dozorová státní zástupkyně paní doktorka Jahodová byla odejita z VSZ v Praze. Všechno to ve mně pět let bobtnalo, a přemýšlel jsem, jestli je toto možná a relevantní úvaha,“ pokračoval Holub.

„Po přečtení obžaloby, kdy opravdu jsou zamlčovány skutečnosti důležité pro trestní řízení v náš prospěch, kdy jsou uváděny lži, tak si musím odpovědět, že tato úvahu může být pravdivá. K tomu pro dokreslení opět mohu předestřít několik novinových článků, které mi v podstatě dávají za pravdu. Další skutečností bylo to, že paní JUDr. Bradáčová poté, co se dostala do kolize s panem Martincem, bývalým ředitelem ÚOKFK (Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality – pozn. red.), v podstatě ne nařídila, ale na její popud byla provedena kontrola na ÚOKFK, více jak sto spisů. Kde na popud JUDr. Bradáčové bylo přezkoumáváno, zdali bylo zahájeno správně, popřípadě, zdali jsou vedena účelová trestní řízení, nebo jiné pochybnosti. Ta kontrola trvala půl roku,“ opřel se do Bradáčové Holub.

Ze sto sedmi spisů podle Holuba nebylo zjištěno žádné zásadní pochybení ze strany ÚOKFK. „Pouze v rámci tří, sedmi spisů administrativní pochybení. Jiného rázu pochybení typu účelnosti nebo neúčelnosti zahájení trestního řízení, průtahů, nebo zahájení na základě smyšlených příběhů, nebylo nikdy prokázáno, Přesto tady stojím obviněn ze lživých a vykonstruovaných skutků,“ uzavřel svou řeč v neveřejném líčení Radek Holub.

Ne. Nejsem podjatá

Po skončení výslechu si vzala slovo Lenka Bradáčová. „Pane předsedo, já bych se nejdříve ráda vyjádřila tady k tvrzením pana obviněného v tom smyslu, že vnímám jako námitku podjatosti to, co tady zaznělo… …Takže já rozhoduji, že nejsem podjatá vykonávání úkonů v tomto řízení,“ prohlásila Lenka Bradáčová, aniž by Radek Holub námitku podjatosti u soudu vznesl.

Lenka Bradáčová. Foto: Tiskový odbor Senátu

„Jenom zběžně k tomu, co jsem zaznamenala, aby případně pro opravný prostředek pan obžalovaný věděl, mohu říci, že jeho tvrzení o tom, že bylo rozhodováno ve věci trestního spisu, kde figuroval jako osoba ať už podezřelá, svědek, já nevím, můj bývalý manžel, není to pravdou, neboť tento spis byl na základě mého podnětu předán Nejvyššímu státnímu zastupitelství a dozor ve věcí provádělo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Takže rozhodoval státní zástupce VSZ Olomouc, nikoliv státní zástupce v obvodu mé působnosti, tudíž tato námitka je naprosto lichá, a já nevím, jak to řízení skončilo,“ uvedla dále Bradáčová.

„Dále bych se ráda vyjádřila k námitce, že odejita byla doktorka Jahodová. Doktorka Jahodová byla vždy pouze stážistkou na Vrchním státním zastupitelství v Praze a po uplynutí stáže se vrátila zpět na svůj domovský úřad. Nikdy nebyla státní zástupkyní Vrchního státního zastupitelství. Co se týče další námitky, která se dotýkala kontroly trestních věcí vedených na Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality, tuto jsem nenařídila, nemám k tomu ani pravomoc, ale nařídil ji pan policejní prezident, a pan policejní prezident také poté nakonec komunikoval výstupy,“ zareagovala Lenka Bradáčová na řeč policisty Radka Holuba.

Obraťte se na obžalované nebo obhájce

Ekonomický deník proto oslovil Lenku Bradáčovou, aby více rozvedla svoji reakci na tvrzení obžalovaného policisty Radka Holuba.

„V dotazované věci sdělujeme, že vrchní státní zástupkyně v Praze vydala rozhodnutí, v němž se vypořádala s nepravdivými tvrzeními obžalovaného Holuba a toto rozhodnutí bylo zasláno, jak soudu, tak obžalovanému. Pokud má Vaše redakce zájem seznámit se s obsahem rozhodnutí, tak nechť se obrátí na osoby obžalovaných či jejich obhájců, od nichž zcela zřejmě čerpá dosavadní informace. Vrchní státní zastupitelství v Praze nebude přistupovat na Vaši polemiku s tvrzeními obviněných, a to obecně. Pokud hodláte informace veřejně prezentovat či komentovat, potom s celým tímto naším komentářem, a to bez úprav. S pozdravem. Sekretariát vrchní státní zástupkyně v Praze,“ odpověděla prostřednictvím svých podřízených Lenka Bradáčová.

Vnitro rozhodnutí NCOZ zrušilo

Ale vraťme se zpět k žádosti o informace, respektive žádosti o anonymizované dokumenty, jak dopadlo prověřování kauzy na ministerstvu financí.

Reportér Ekonomického deníku se proti rozhodnutí o vyřízení žádosti podle zákona o poskytování informací ze strany NCOZ odvolal. A nadřízený subjekt – ministerstvo vnitro – mu vyšlo vstříc.

„Podle správního řádu se napadené rozhodnutí povinného subjektu ruší a věc se vrací správnímu orgánu k novému projednání,“ vyhodnotil odvolání reportéra Ekonomického deníku Jaroslav Saveljev z ministerstva vnitra.

„Odvolatel žádostí o poskytnutí informace požaduje dokumenty, které se týkají věci (trestního řízení), která má spojitost s konkrétními právnickými osobami a fyzickou osobou. Povinný subjekt takové informace odmítl sdělit, jelikož má za to, že případné poskytnutí informace o tom, zdali bylo nebo je vůči dotčeným subjektům vedeno trestní řízení či nikoliv, je způsobilé tyto subjekty poškodit. Odvolacímu orgánu je však z veřejně dostupných zdrojů známo, že dotčené subjekty konkrétní ´kauzou´ šetřenou orgánem činným v trestním řízení ´procházely´, resp. byly v ní
zainteresovány. Uvedené plyne např. z rozhovoru bývalého nejvyššího státního zástupce pro Českou televizi v pořadu Otázky Václava Moravce, stejně tak lze tyto informace získat i z článků publikovaných odvolatelem,“ stojí v odůvodnění zrušení rozhodnutí NCOZ ministerstvem vnitra.

„Odvolateli, stejně tak jako široké veřejnosti, tedy jsou informace týkající se dané věci ve vztahu k dotčeným osobám veřejně známy a argumentace povinného subjektu stran možného ´vyzrazení´ informace o případném šetření věci, tak ve světle výše uvedeného jako důvod pro odmítnutí požadované informace v celém rozsahu neobstojí,“ dalo ministerstvo vnitra dále za pravdu reportérovi Ekonomického deníku.

Veřejný zájem

Ministerstvo vnitra se jako odvolací orgán současně ztotožnilo s námitkou reportéra Ekonomického deníku stran možné existence veřejného zájmu na poskytnutí požadované informace.

„Pro posouzení toho, kterému právu dát v konkrétním případě přednost je možno akceptovat test veřejného zájmu, který povinný subjekt provedl. Odvolací orgán se však neztotožňuje se zjištěním povinného subjektu, že z veřejných zdrojů neplyne žádná skutečnost, která by zvlášť odůvodňovala upřednostnění práva veřejnosti na poskytnutí informace. Vzhledem ke skutečnosti, že daná kauza, k níž se odvolatelova žádost váže, byla hojně medializovaná, lze se do určité míry
shodnout s odvolatelem, že taková informace zvyšuje zájem veřejnosti, zejména pak z důvodu zainteresovanosti ústředního orgánu státní správy. K této skutečnosti tak měl povinný subjekt přihlédnout a to zvlášť s ohledem na požadavek poskytnutí informace v anonymizované podobě, tj. bez faktického zjištění ´postavení´ dotčených osob a dalších třetích osob v dané kauze,“ stojí dále v rozhodnutí ministerstva vnitra.

Nezákonnost napadeného rozhodnutí dále ministerstvo vnitra jako odvolací orgán spatřuje v postupu NCOZ týkajícího se ochrany procesních práv dotčených osob. V řízeních vedených na základě žádosti o informace podané dle zákona o svobodném přístupu k informacím je třeba chránit procesní práva tzv. dotčených osob. Za dotčenou osobu je třeba považovat konkrétní osoby, jejichž práva a oprávněné zájmy mohou být poskytnutím informace dotčeny a to bez ohledu na skutečnost, zda bude požadovaná informace ve výsledku poskytnuta či nikoliv (viz
např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu).

Dotčené osoby je také třeba považovat za vedlejší účastníky řízení ve smyslu správního řádu.

„Z rozhodnutí povinného subjektu, ani spisového materiálu, však není jakkoliv seznatelné, že by povinný subjekt s dotčenými osobami jednal (seznámil je s žádostí o poskytnutí informace a o způsobu jejího vyřízení), ačkoliv v rozhodnutí uvádí, že dotčená osoba nedala souhlas se zpracováním svých osobních údajů. Na základě výše uvedeného tak odvolací orgán shledal, že napadené rozhodnutí trpí vadami, které způsobují jeho nezákonnost a rozhodl proto tak, jak je
uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí,“ uzavírá Jaroslav Saveljev odůvodnění vyhovění reportérovi Ekonomického deníku ve sporu s Národní centrálou proti organizovanému zločinu.

Jan Hrbáček, Ekonomický deník

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY