Středa, 29. září, 2021

Ombudsman: Různý přístup k očkovaným a neočkovaným nelze posuzovat podle antidiskriminačního zákona

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Různě stanovené podmínky volného pohybu a přístupu ke službám pro očkované a pro neočkované nelze posoudit podle antidiskriminačního zákona. Zákon kritérium „očkování“ neobsahuje, na rozdíl od rasy, pohlaví, věku, víry nebo pohlavní orientace. Neznamená to, že odepření služeb neočkovaným bez dalšího nemůže být zásahem do práv lidí, uvádí ombudsman Stanislav Křeček. Odepření služeb neočkovaným zavedlo ministerstvo od 1. srpna 2021.

Vyplývá to z odpovědi ombudsmana na květnový podnět občana proti diskriminačnímu rozdělení lidí na očkované a neočkované proti Covid-19 a na upírání „práva na cestování, kulturu, sport a práci“ neočkovancům. Podnět, ve kterém odepření služeb neočkovaným nazval  ombudsman Stanislav Křeček ještě letos v červnu hypotézou, 6. června 2021 odložil. Případ je v plném znění zde.

Bez oprávnění zkoumat přístup jako diskriminaci

Ombudsman Stanislav Křeček v odpovědi vychází z antidiskriminačního zákona. V tomto zákonu jsou taxativně vyjmenované důvody, ze kterých diskriminovat člověka je nezákonné: „Diskriminaci lze chápat jako méně příznivé zacházení s lidmi na základě některého z důvodů vymezených zákonem (rasa, etnický původ, pohlaví, věk, zdravotní postižení, sexuální orientace, víra, náboženské vyznání, světový názor, případně státní příslušnost),“ cituje ze zákona ombudsman.

Být očkován nebo nebýt očkován mezi důvody, proč je zakázáno člověka diskriminovat, není: „Skutečnost, zda je osoba naočkovaná či nikoli, mezi vymezenými důvody nenalezneme. Za stávajícího právního stavu tedy nelze uvažovat o diskriminaci, již bych byl ze zákona oprávněn blíže posoudit,“ uvádí ombudsman, který se při své činnosti musí řídit zněním zákona.

Podle antidiskriminačního zákona se „přímou diskriminací rozumí takové jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru, a dále v právních vztazích, ve kterých se uplatní přímo použitelný předpis Evropské unie z oblasti volného pohybu pracovníků), i z důvodu státní příslušnosti“.

Antidiskriminační zákon rovněž hovoří o invaliditě nebo úrazu, což očkování není, a rovněž o nemoci nebo o těhotenství, které je zahrnuto do diskriminace podle pohlaví. Očkování však zákon nezná.

Ombudsman Stanislav Křeček Foto: Tiskový odbor Veřejného ochránce práv

Ombudsman: Existuje-li alternativa, nejde o vyloučení

Přesto nakonec stěžovateli v odpovědi poskytl vyjádření „nad rámec uvedeného“ ke Covid pasům jako nástroji, který má během pandemie usnadnit volný pohyb v EU: „Jedná se o doklad o tom, že (1) osoba byla proti onemocnění COVID-19 očkována, (2) obdržela negativní výsledek testu na COVID-19 či (3) prodělala onemocnění COVID-19.  Držitelem certifikátu, jímž může osoba snadno prokázat, že splnila podmínky pro osvobození od omezení volného pohybu, tedy může být i nenaočkovaná osoba. I po zavedení tzv. COVID pasů nezůstane očkování jedinou možností, jak budou občané moci volně vycestovat mimo hranice České republiky,“ vysvětlil stěžovateli ombudsman.

„Co se týče protiepidemických opatření, jež jsou aktuálně zavedena v oblasti služeb (vč. služeb ve sféře kultury), je v přístupu ke službám skutečnost prodělaného očkování chápána jako rovnocenná alternativa k provedení testu na COVID-19 s negativním výsledkem. Ač tedy osoba není očkovaná, má přístup ke službám či kultuře za stejných podmínek jako očkovaná osoba, podstoupí-li test na onemocnění COVID-19 stanoveného druhu, v předepsaném časovém intervalu a prokáže-li se negativním výsledkem. Ani v tomto případě tedy nedochází k vyloučení neočkovaných osob,“ doplnil své vyjádření ombudsman.

Zástupkyně prověřuje protilátky a četnost testů

Podle svých dalších slov je ombudsman „oprávněn se zabývat činností úřadů, včetně protiepidemických mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví.“ Výkonem této působnosti pověřil svoji zástupkyni Moniku Šimůnkovou, která opatření Ministerstva prostudovala.

Podle Stanislava Křečka nalezla Šimůnková „několik potenciálně problematických aspektů a už 1. června 2021 zahájila šetření, když požádala ministra zdravotnictví, aby veřejnosti srozumitelně objasnil, „nakolik je možné pozitivní průkaz IgG protilátek považovat za dostatečnou ochranu před šířením onemocnění COVID-19 (bez toho, aniž by se osoby s vysokou hladinou naměřených protilátek musely opakovaně testovat), případně pečlivě zdůvodnil, proč nikoli“.  „Tomuto aspektu se totiž odůvodnění aktuálního mimořádného opatření v oblasti obchodu a služeb prakticky nevěnuje,“ vysvětluje Stanislav Křeček.

Dále se zástupkyně ochránce podle ombudsmana zabývá otázkou, zda lze pro přístup ke službám považovat za odůvodněné častější preventivní testování, než je vyžadováno pro přístup na pracoviště. „V této souvislosti požádala o zdůvodnění stávající praxe. Nyní očekává vyjádření ministra, a jakmile je obdrží, zváží navazující kroky,“ informuje stěžovatele ombudsman.

V červnu hypotéza, v srpnu realita

Podle Stanislava Křečka jsou úvahy o odpírání přístupu ke službám neočkovaným v červnu 2021 hypotetické: „Úvahy o tom, zda by mohl být bez dalšího odpírán přístup k cestování, službám či kultuře těm, kteří nebudou očkovaní proti onemocnění COVID-19, jsou v tuto chvíli spíše hypotetické. Kdyby něco takového v budoucnu nastalo, jistě by bylo možné uvažovat o zásahu do některých základních práv,“ uvádí v odpovědi stěžovatel 6. června ombudsman.

„Vždy by však záleželo na konkrétní situaci (zda by se jednalo o znevýhodnění neočkovaných nebo spíše zvýhodnění očkovaných, jak velké by bylo procento naočkovaných občanů, jaký by byl deklarovaný legitimní cíl, zda by se zvolené prostředky vč. jejich zdůvodnění jevily jako způsobilé k dosažení tohoto cíle aj.),“ dodává k tomu Stanislav Křeček.

Ke zvýhodnění očkovaných bez alternativy přistoupilo ministerstvo zdravotnictví od 1. srpna 2021 v kvótách pro očkované a neočkované na venkovních sportovních a kulturních akcích, kam při naplnění úředně stanovené kapacity smějí jen očkovaní nebo lidé s dokladem o úředním prodělání nemoci. Od září pak nebudou neočkovaným propláceny testy povinné pro návštěvu restaurace a dalších míst.

Irena Válová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY