Středa, 29. září, 2021

Soud: Spolky byly z řízení o stavbě Penty u Masarykova nádraží vyloučeny po právu

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Městský soud v Praze (MS) tento týden zamítl žalobu několika občanských spolků na Magistrát hlavního města Prahy (MHMP), který posvětil rozhodnutí Úřadu městské části Praha 1 (ÚMČ) o umístění tzv. Polyfunkčního objektu Masaryk Centre 1 a o změně příslušného územního rozhodnutí. Podle spolků se jednalo o nezákonné rozhodnutí, neboť se řízení nemohly účastnit a uplatnit své připomínky.

Původně byl záměr Penty na výstavbu rozsáhlého areálu v centru Prahy s názvem „Administrativní budova na Florenci“ posuzován jako podlimitní podle zákona o posuzování vlivů ve znění účinném k 31. říjnu 2017.  Stanovisko EIA bylo sice vydáno již po nabytí účinnosti změny uvedeného zákona, nicméně příslušný odbor pražského magistrátu dokončil v daném případě proces posuzování vlivů na životní prostředí podle dosavadní právní úpravy. Rozhodnutí obsahovalo řadu podmínek a další měly být součástí navazujícího řízení o územním rozhodnutí.

Od 1. listopadu 2017 však vstoupila v platnost již zmíněná změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, která změnila klíčové parametry pro určení, které záměry spadají pod režim tohoto zákona. Nově tak mezi tzv. podlimitní záměry spadaly pouze ty, které dosáhly alespoň 25 % příslušné limitní hodnoty parametrů a současně se nacházely ve zvláště chráněném území nebo jeho ochranném pásmu podle zákona o ochraně přírody a krajiny.

Penta, respektive společnost Prague CBD, navíc v záměru v mezidobí provedla parametrické změny, a v březnu 2019 odbor životního prostředí pražského magistrátu rozhodl o tom, že záměr již nadále není předmětem posuzování vlivů na životní prostředí, protože nedosahuje příslušných limitních hodnot a nenaplňuje tak kritéria podle zákona.

V dubnu 2020 stavební Úřad městské části Praha 1 vydal územní rozhodnutí a stavbu povolil, a to bez účasti spolků, které byly součástí původního řízení o posuzování vlivu na životní prostředí. V listopadu 2020 pak magistrát pro nepřípustnost zamítl odvolání těchto spolků proti tomuto rozhodnutí.

Předmětem sporu tedy bylo, zda spolky měly být nadále účastníkem řízení a uplatňovat své připomínky. Podle žalobců (Arnika, Klub Za starou Prahu, AutoMat, Sdružení Občanská iniciativa Pankráce) tomu tak mělo být, neboť se v daném případě jednalo o navazující řízení ve smyslu ustanovení zákona o posuzování vlivů.

Oproti tomu Penta/Prague CBD coby vedlejší účastník u soudu namítala jednak to, že spolky nebyly vůbec aktivně legitimovány podat žalobu a věcně pak upozornila na skutečnost, že rozhodnutí úřadů podpořilo stanovisko Ministerstva životního prostředí (MŽP). I podle tohoto stanoviska MŽP z roku 2018 navazujícími řízení jsou jen ta, v nichž jsou povolovány záměry spadající pod kritéria účinné právní úpravy zákona o posuzování vlivů.

Navíc se podle Penty/Prague CBD jedná již o jiný projekt, než který byl původně předmětem posuzování. Nový nespadá pod definici „obchodní komplex“ či „nákupní středisko“, s nimiž pracuje zákon o posuzování vlivů a také žaloba. Podle Penty/Prague CBD jde totiž v tomto případě o „polyfunkční objekt s obchodním parterem a pronajímatelnými komerčními prostory ve vyšších podlažích“. Což nelze podle metodiky MŽP zahrnout pod jeden ze zmíněných pojmů, s nimiž zákon o posuzování vlivu pracuje.

Podle senátu MS v Praze byly sice spolky legitimovány žalobu podat, avšak žalobu samotnou zamítl, když se plně (a v odůvodnění skoro doslovně) opřel o argumenty Penty/Prague CBD.

Podle soudu je nutné vycházet z toho, že došlo k zásadní změně zákona, která změnila způsob určení, které projekty spadají pod proces posuzování vlivů. A projekt Penty/Prague CBD tato kritéria nesplňuje a pod režim tohoto zákona tak nespadá.

„Soud zjistil, že záměr výše uvedené definice nesplňuje a není proto obchodním komplexem ani nákupním střediskem. Podle projektové dokumentace sice zastavěná plocha záměru činí 6 270,9 m2 (ve smyslu § 2 odst. 7 stavebního zákona), nicméně dominantně převažují kancelářské prostory, jejichž výměra bude 24 155 m2; obchodní plochy (včetně gastro provozu) budou mít výměru 7 225 m2. Obchodní funkce je tak v záměru menšinová a převažuje funkce administrativní. Záměr z hlediska svých funkcí tedy nespadá do žádné kategorie záměrů popsaných v příloze č. 1 zákona o posuzování vlivů,“ konstatuje se k tomu v odůvodnění rozhodnutí soudu.

Ohledně námitky spolků, že se jedná o navazující řízení, pak soud dospěl k závěru, že tomu tak není, neboť to se týká jen projektů, které splňují kritéria podle nového zákona. „K tomu soud dodává, že zákon č. 326/2017 Sb. neobsahuje přechodné ustanovení pro záměry, včetně podlimitních, které před jeho účinností podléhaly posouzení vlivů na životní prostředí, avšak po nabytí účinnosti mu již nepodléhají. V dané právní věci není tedy rozhodné, zda se jedná o stejný záměr nebo jiný záměr. Pro posouzení dané věci je rozhodné, že daný záměr dle nové právní úpravy nepodléhá posouzení vlivu na životní prostředí,“ uvedl soud.

Ten také neshledal, že by vyloučením spolků v daném řízení došlo k porušení mezinárodních závazků ČR či Listiny základních práv a svobod. „Na základě výše citovaných judikatorních závěru dospěl soud k závěru, že v dané věci se nejedná o území, kde lze skutečně identifikovat možnost reálného a vážného dotčení ochrany přírody a krajiny a současně uvedený záměr nepodléhá dle stávající právní úpravy posouzení vlivů na životní prostředí, tudíž se nemůže jednat o navazující řízení. Správní orgány proto podle přesvědčení soudu nikterak nepochybily, pokud žalobce za účastníka předmětného řízení nepovažovaly. Napadené rozhodnutí pak není zatíženo vadou podle § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s., neboť žalovaný správně uzavřel o nepřípustnosti žalobcem podaného odvolání,“ uzavírá soud v aktuálním rozhodnutí.

Petr Dimun

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY