Pátek, 22. října, 2021

Chceme raději vysvětlovat než pokutovat, říká předseda ÚOHS. Úřad slaví 30 let své existence

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Český antimonopolní úřad slaví třicet let své existence. Od roku 1991 změnil nejen své brněnské sídlo, ale i náplň činnosti. Vedle dohledu nad hospodářskou soutěží dozoruje i zadávání veřejných zakázek, poskytování veřejné podpory a brání nekalým praktikám mezinárodních obchodních řetězců vůči dodavatelům. Rolí úřadu však není jen pokutovat, ale hlavně vysvětlovat a kultivovat, prohlásil jeho současný předseda Petr Mlsna na včerejší narozeninové konferenci. Vyvíjí se však i sám úřad. Musí reagovat nejen na soudní přezkumy svých rozhodnutí, ale také výzvy, které přináší současný společenský i ekonomický vývoj.

„ÚOHS vznikl jako strážce konkurence. Ta zajišťuje, aby podnikatelé dosáhli co největší efektivity a svým zákazníkům nabízeli pestřejší výběr, za nižší ceny a s vyšší kvalitou. Zkrátka spotřebitelský blahobyt,“ prohlásil včera v úvodu konference pořádané u příležitosti třicátých narození Úřadu na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) jeho již pátý předseda Petr Mlsna.

Antimonopolní úřad, který vznikl v roce 1991, však již dávno nedohlíží pouze na to, aby si podnikatelé u nás zdravě konkurovali. Během tří desítek let činnost ÚOHS výrazně nabobtnala. Nejen počtem zaměstnanců – z původních pěti zakládajících pracovníků kolem prvního předsedy Stanislava Bělehrádka na současných 250, většinou právníků a ekonomů, ale i rozsahem své působnosti. Vedle ochrany hospodářské soutěže začal úřad, jak mu zákony postupně ukládaly, dohlížet i na zadávání veřejných zakázek a poskytování veřejné podpory. Od roku 2009 má také bránit nekalým smluvním praktikám mezinárodních obchodních řetězců vůči jejich dodavatelům.

Souběh všech tří agend je podle Mlsny unikátní a v Evropě neobvyklý, nicméně přínosný. „Hospodářská soutěž je středobodem zájmu ve věcech veřejné podpory a široká soutěž mezi dodavateli je leitmotivem veřejného zadávání,“ konstatuje. Získanou expertízu tak může úřad využít například při odhalování kartelových dohod mezi uchazeči o veřejné zakázky. „To je naše vlajková loď, v níž se nyní profilujeme,“ prohlásil Mlsna.

To je ostatně vidět i v současnosti, kdy olomoucký krajský soud otevřel rozsáhlý případ třinácti údajně zmanipulovaných veřejných zakázek na informační systémy se škodou zhruba čtvrt miliardy korun. Již dříve antimonopolní úřad označil postup některých obviněných firem v jedné ze zakázek za kartelovou dohodu a uložil (zatím nepravomocné) pokuty v celkové výši kolem 75 milionu korun.

Nejsme jen ex-post soudce

ÚOHS za dobu své existence vydal tisíce rozhodnutí a uložil pokuty za miliardy korun. Mlsna však nevidí roli svého úřadu jen jako ex-post soudce. „Každé naše rozhodnutí domácí soutěžní i zadávací prostředí kultivuje. Tato preventivní složka má mnohem větší význam než naše individuální rozhodnutí,“ zdůrazňuje. Včasný zásah úřadu nápravným opatřením a následná úprava zadávací dokumentace je tak pro něj cennější než udělená pokuta. Od jeho nástupu do funkce v prosinci minulého roku se úřad také mnohem více otevřel. Je aktivnější v komunikaci vůči laické i odborné veřejnosti, začal například nově pořádat tzv. metodické dny.

Právě směrem k osvětovým a preventivním programům plánuje Mlsna nyní napnout své síly. „Chceme podnikatelům vysvětlovat, že určité formy spolupráce jsou nezákonné. Obdobně při školení veřejných zadavatelů budeme vždy připomínat rizika bid riggingu a vysvětlovat, jak lze kartelovou dohodu v zadávacím řízení vysledovat a jak na její likvidaci s námi spolupracovat,“ vysvětluje. Zároveň připouští, že i jeho úřad se vyvíjí. „Naše rozhodnutí přezkoumávají soudy, a i nás toto kultivuje,“ říká.

Veřejné zadávání se kultivuje

„Společně hledáme míru rozumného přístupu,“ zhodnotil letitou spolupráci s antimonopolním úřadem ředitel odboru práva veřejných zakázek ministerstva pro místní rozvoj Vlastimil Fidler. Souhlasí s Mlsnou v tom, že se prostředí veřejného zadávání daří v poslední dekádě kultivovat. „To, co se odehrávalo před čtrnácti lety a dnes, to je zcela nesrovnatelné,“ uvedl.

Jeho resort se s úřadem poměrně tvrdě střetl před šesti lety při tvorbě zákona o zadávání veřejných zakázek, který platí od roku 2017. Společně se snažili napravit nedostatky přísné novely pravidel veřejného zadávání z roku 2012. Ta, slovy Fidlera, „radikálně utáhla šrouby, a řadu zakázek se tak nepodařilo ani zadat.“ Podle něj chtěl jeho resort nastavit flexibilnější pravidla, ÚOHS však prosazoval větší přísnost. A toto pracovní napětí zůstává mezi oběma úřady v podstatě dodnes. „Náš vztah je někdy tvrdý. Vždy ale korektní a odborný,“ říká Fidler, který oceňuje metodické úsilí, jež úřad vyvíjí v poslední době. „Nevnímáme to jako konkurenci. Jsou to dvě různé cesty ke stejnému cíli – vyváženost a kultivace prostředí veřejných investic,“ uzavírá své hodnocení.

To, že jsou zadavatelé zkušenější, potvrzuje i Mlsnova místopředsedkyně Markéta Dlouhá odpovědná za oblast veřejného zadávání. To se podle ní ukazuje i na tom, že dnes již předmětem sporu nebývá porušení základních procesních pravidel daných zákonem, ale co a hlavně jak se poptává. „Diskriminace je často skryta v detailu,“ upozorňuje. Úřad tak často musí při hodnocení veřejné zakázky řešit složité právní otázky, doptává odborné posudky a sám provádí vlastní průzkumy trhu, aby se zorientoval v tom, co je v daném tržním sektoru obvyklé. To může být na druhou stranu poměrně zdlouhavý postup, a úřadu je tak někdy vyčítána pomalost. To ale není podle Dlouhé úplně spravedlivé. „Chtě nechtě potřebujeme na rozhodnutí určitou časovou dotaci. Pak je složité hodnotit efektivitu rozhodování,“ hájí svůj úřad.

Propojení veřejných a soukromých prostředků je novým trendem

V minulých měsících ÚOHS svým know-how ohledně pravidel pro veřejnou podporu na jednotném trhu EU aktivně pomáhal vládě obhájit v Bruselu celkem 45 dotačních programů na obnovu ekonomiky zasažené koronavirovou krizí. „I díky tomu jsou naše veřejné finance po covidovém lockdownu v dobré kondici,“ ocenil roli úřadu premiér Andrej Babiš (ANO), podle něhož úřad významně ovlivňuje tržní prostředí, investování i ekonomiku země jako celek.

Právě covidová pandemie obecně upřela pozornost na propojování veřejných a soukromých prostředků, což se stává novým trendem u celoevropských projektů strategického rázu. Ty mají starý kontinent popostrčit v oblastech, kde průmyslově zaostává, především tedy s konkurencí z USA a Číny. Nyní tak pod dohledem Evropské komise například míří masivní veřejná podpora do výroby mikroelektroniky jako jsou polovodiče, čipy a senzory. „Je bohužel smutnou skutečností, že Česká republika se zatím žádného z těchto projektů neúčastní,“ upozornil místopředseda ÚOHS odpovědný za oblast veřejné podpory Petr Solský. A doufá, že situace se změní u aktuálně připravovaného projektu na podporu výroby vodíkové infrastruktury. Ministerstvo průmyslu a obchodu již podle Solského aktivně vyhledává české subjekty, které by mohly účastnit, a s ÚOHS spolupracuje na nastavení pravidel.

Digitální a udržitelná budoucnost

Podle třetího Mlsnova místopředsedy Kamila Nejezchleba zasáhla covidová pandemie do soutěžněprávního světa opravdu mocně. A urychlila některé trendy potenciálně ohrožující hospodářskou soutěž. Nejen tím, že zavedení dominující soutěžitelé ještě více posilují svou tržní sílu. Stále více obchodů se odehrává v digitálním prostředí internetu. Viditelnost ve vyhledavačích a data se stávají alfou a omegou úspěchu v hospodářské soutěži při boji o zákazníky. „Zavedení hráči kupují vznikající a rozvíjející se společnosti s relativně malým obratem za gigantické sumy. Algoritmy kontrolují a upravují téměř v nulovém čase ceny produktů na internetu. Soutěžitelé nabízející produkty na cenových srovnávačích dokážou prostřednictvím robotů monitorovat výkyvy cen,“ popisuje Nejezchleb. Podle něj jsou právě data do budoucna klíčovou oblastí, na níž bude nutné se zaměřit.

Podle Markéty Dlouhé nabírá nové trendy i veřejné zadávání. „Klíčovým pojmem začíná být kvalita. Zadavatelé si uvědomují, že nejsou tak bohatí, abychom si mohli kupovat levné věci,“ říká s tím, že pomalu ale jistě klesá počet zakázek, kde hlavní roli hraje cena. Velkou výzvou do budoucna je podle ní tzv. strategické a odpovědné zadávání. „Zde nejde jen o technickou kvalitu, ale o širší společenské dopady,“ vysvětluje. Hlavní myšlenkou strategického zadávání je podpořit v rámci velkých veřejných zakázek ty sociální či ekologické aspekty, které přinášejí výhody společnosti jako celku. „Co se vyřeší v rámci zakázky, nemusí se pak podporovat z jiných nástrojů. Je proto třeba dobře zvažovat, co vše může zadavatel ovlivnit,“ uzavírá místopředsedkyně.

Do budoucna by Mlsna, mimochodem první vystudovaný právník v čele úřadu, rád také prohloubil spolupráci ÚOHS s akademickou sférou. V dubnu proto uzavřel memorandum o spolupráci s Masarykovou univerzitou v Brně a v současnosti vyjednává s Univerzitou Palackého v Olomouci. Právě spolupráci s akademických prostředím, osvětovou činnost úřadu a zapojení do mezinárodních projektů ocenil i rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Helena Sedláčková, Ekonomický deník

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY