Pátek, 22. října, 2021

„Moravská justice“ navrhuje, aby Ústavní soud zrušil věkový limit pro výkon soudcovské funkce

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Ústavní soud (ÚS) posuzuje návrh na zrušení části zákona o soudech a soudcích, která stanovuje zánik funkce soudce dosažením věku 70 let. Na ÚS se obrátil s návrhem jeden ze senátů Okresního soudu v Olomouci (OS), který posuzuje žalobu soudce Vrchního soudu v Olomouci (VS). Soudcem zpravodajem návrhu je Vojtěch Šimíček.

Žalobu na Českou republiku, v zastoupení VS v Olomouci, podal soudce civilního úseku tohoto soudu Pavel Kolář. Ten dosáhne věku 70 let v roce 2023 a žalobou se domáhá určení, že jeho funkce soudce s koncem tohoto roku nezaniká.

Kolář, který je soudcem od roku 1995, považuje příslušné ustanovení zákona o soudech a soudcích za ustanovení zakládající diskriminaci z důvodu věku s tím, že jeho důsledkem je porušení ustanovení čl. 26 Listiny základních práv a svobod zajišťující právo na svobodnou volbu povolání.

Paušální omezení

Soudce Kolář také navrhnul, aby olomoucký okresní soud řízení přerušil a předložil věc k posouzení ÚS s návrhem na zrušení této části zákona o soudech a soudcích. S tímto souhlasil i žalovaný VS v Olomouci a k návrhu se připojil. A ke stejnému závěru dospěl i senát olomouckého okresního soudu v čele s Markétou Fialovou. 

„S ohledem na skutečnost, že okresní soud shledal argumentaci žalobce opodstatněnou a sám dospěl ve shodě s žalobcem k závěru o rozporu dotčeného ustanovení zákona o soudech a soudcích s ústavním pořádkem, předkládá Ústavnímu soudu v souladu s ustanovením čl. 95 odst. 2 Ústavy návrh na jeho zrušení,“ konstatuje se v návrhu.

Podle soudu totiž není důvod omezovat paušálně věk pro zánik soudcovské funkce. Soud poukazuje například na to, že u některých právnických profesí tento věkový limit absentuje. Překážkou není ani v případě ústavních soudců, přičemž v tomto případě tak padá argument o spojení věku s „fyzickými“ předpoklady pro výkon funkce soudce. Soud poukazuje i na to, že zákonodárce nestanovil maximální věk ani u laických přísedících, ačkoliv ti mají stejná práva a povinnosti při rozhodování jako profesionální soudci a mohou je v senátu i přehlasovat. „Konečně nazíráno širším pohledem je nebytné poukázat na skutečnost, že úprava trvání funkce podmíněné pouze určitým věkem není zakotvena ani u ostatních ústavních činitelů, tedy představitelů moci výkonné a moci zákonodárné, byť ze základních principů demokratického státu plyne požadavek na vzájemně doplňující se a vyvážené postavení všech tří mocí ve státě, tedy včetně moci soudní,“ konstatuje se v návrhu.

Prodlužující se délka života

Podle soudu je také nutné brát v potaz jak prodlužující se délku lidského života, tak zvyšující se délku dožití ve zdraví.

Jde-li o dosažení legitimního cíle, tedy aby funkci soudce vykonávali po všech stránkách způsobilí jedinci, lze zvolit podle soudu ústavně komfortnější řešení.

„Uvedeného legitimního cíle (stejně jako deklarovaného cíle posílení soudcovské nezávislosti-za předpokladu zakotvení příslušného zákonného rámce) lze dosáhnout i prostřednictvím objektivního individuálního posouzení schopností každého soudce, který by měl zájem ve své funkci setrvat i po dosažení věku 70 let. Takovým objektivním individuálním posouzením by například mohlo být povinné odborné přezkoumání psychického stavu soudce, který by se po dosažení věku 70 let ucházel o setrvání ve funkci. Přitom i současný zákon o soudech a soudcích obsahuje rámec, jenž by uvedenému cíli mohl sloužit, a sice v podobě důsledné aplikace ustanovení § 94 písm. b) ve spojení s ustanovením § 91 písm. a),“ upozorňuje se v návrhu.

Petr Dimun

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY