Pátek, 22. října, 2021

Poslanec Výborný: Zvažme zrušení vrchních soudů a snížení věku přísedících

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Čtyřstupňová soudní soustava je složitá a nepochopitelná, zvažme zrušení vrchních soudů. Umožněme stát se přísedícím u soudu už pětadvacetiletým, když je v tomto věku možné být státním zástupcem. Přemýšlejme nad zvýšením trestů za kyberkriminalitu i nad zavedením dohody o vině a trestu i pro mladistvé. Modernizujme naše trestní právo. Takové plány mají lidovci do příštího volebního období Poslanecké sněmovny.

Česká justice obeslala strany kandidující ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu, které se uskuteční 8.-9. října 2021, totožnými otázkami. Za KDU-ČSL odpovídá poslanec Poslanecké sněmovny Marek Výborný.

Máte v plánu rozšiřovat nebo měnit katalog trestných činů, měnit nějak skutkové podstaty nebo některá lidská jednání naopak vyřadit ze seznamu trestných činů? Tedy chcete změnit trestní zákoník, eventuálně jakým způsobem?
Katalog trestných činů České republiky je velmi dobře napsaný a srozumitelně
strukturovaný i pro veřejnost, což je obrovské plus. Jediné, co bych na něm změnil, by
bylo zdůraznění závažnosti trestných činů v IT.  Kyberkriminalita je v posledních
letech na vzestupu, obzvláště po posledním roce a půl, kdy jsme sledovali velký nástup práce a studia přes internet.
Skutkové podstaty takovýchto činů jsou v současné době rozesety napříč zákoníkem
podle druhu činu, takže sjednocovat je do samostatné hlavy by bylo nekoncepční, avšak
bylo by na místě se pozastavit a blíže zvážit úpravy těchto trestných činů či
zvýšit peněžité sankce za ně a dát tak najevo jejich společenskou škodlivost.

Hodláte nějakým způsobem zasáhnout do způsobu vedení trestního řízení v ČR včetně trestního řízení před soudem? Je podle vás třeba dále novelizovat nebo navrhnout nový trestní řád? Pokud ano, v čem a proč?
Zvažujeme snížení minimální věkové hranice pro přísedící na 25 let či dokonce na
21 let namísto současných 30 let. Pokud je možné být státním zástupcem již od
dosažení věku 25 let a stát se poslancem již po dosažení 21 let, tak nevidím důvod pro
to, aby byl věk přísedících takto nadsazen. Otevřeme tím možnost mladým lidem,
například i studentům vysokých škol, účastnit se rozhodování. Nyní je většina přísedících
v důchodovém věku, jelikož mladší ročníky si nechtějí brát volno z práce kvůli
soudnímu jednání. Snížením věkové hranice lze otevřít tuto pozici i těm, kteří jsou více
časově flexibilní a o chod státu a jeho orgánů se zajímají.
Dalším bodem je zvážení zrušení vrchních soudů – jsme malá země a čtyřstupňová soudní
soustava je zbytečně složitá. Pro laika je často nepochopitelné, proč by měl v jednom případě podávat odvolání ke krajskému soudu a jindy k vrchnímu a jaký je mezi nimi vlastně rozdíl. Zeštíhlení soudní soustavy by tak zjednodušilo vhled do fungování justice i ze strany veřejnosti. Znamenalo by to samozřejmě reorganizace i dalších stupňů soudní soustavy, jelikož agenda vrchního soudu by se musela přerozdělit. Je to projekt na několik let, ale jsme připraveni se do něj pustit.

Volby 2021 Foto Petr Stříbrný

Je podle vás třeba měnit postavení státních zástupců v systému trestní justice? Pokud ano, proč a jak?
Přejeme si zakotvit do zákona o státním zastupitelství jasné podmínky, za nichž lze
odvolat nejvyššího státního zástupce, aby to nebylo navázáno jen na libovůli vlády a
ministra spravedlnosti. Státním zástupcům je také potřeba více uvolnit ruce při uzavírání dohod o vině a trestu. Novela, jež nabyla účinnosti loni na podzim, tomuto napomohla, ale stále je co vylepšovat. Stále však přetrvává nemožnost uzavřít dohodu například s mladistvými. Dohody o vině a trestu mohou také pomoci zrychlit řízení u méně závažných trestných činů a zefektivnit přitom jejich postihování. Rozšíření možnosti dohody uzavírat by zkrátka významně odlehčilo soudní soustavě.

Myslíte si, že Česká republika má dobrý a účinný systém trestání lidí? Že je systém
vyvážený a zohledňuje reálnou „společenskou nebezpečnost“ pachatelů? Máte v tomto ohledu nějaké plány?

Český systém trestání je velmi dobře zpracovaný a jeho potenciál je značný –
legislativa umožňuje soudům volit i jiné tresty než jen „tradiční“ trest odnětí svobody,
např. domácí vězení či zákaz činnosti. Zákonné nastavení tak dává soudům volnou
ruku, aby zohlednily každý případ a každého pachatele individuálně a uložily takový
trest, který bude skutečně namístě. Bohužel i přesto přetrvává zastaralý pohled na
trestání, kdy soudy v některých méně závažných případech ukládají tresty odnětí svobody, které namísto snahy o nápravu pachatele vedou k jeho další recidivě. Velké počty vězňů
jsou navíc pro stát velmi nákladné, na rozdíl od alternativního trestání, které státu
může i pomoci (např. při uložení trestu obecně prospěšných prací). Pevně věřím, že
soudy do budoucna půjdou cestou ukládání alternativních trestů, možnost k tomu mají,
ale není úkolem politika se jim do jejich rozhodování vměšovat. Můžeme jen vyjádřit
přání, aby se tak dělo, avšak individuální rozhodnutí pak je jen a pouze na soudu. Nelze rovněž zapomenout na potřebu nového trestního řádu, jako určitého podvozku pro všechny úvahy o modernizaci našeho trestního práva.

Irena Válová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY