Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání Krajského státního zastupitelství v Ostravě (KSZ) proti rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, který shledal jako důvodnou žalobu někdejší vedoucí Okresního státního zastupitelství v Ostravě (OSZ) Tamary Kornasové na stát. Kornasová žalobu podala, protože byla terčem bossingu a šikany ze strany své tehdejší nadřízené, vedoucí KSZ v Ostravě Zlatuše Andělové.
Je to dobrá zpráva pro Tamaru Kornasovou, špatná pro soustavu státního zastupitelství: NS odmítl dovolání KSZ v Ostravě, čímž je pravomocně potvrzeno, že v soustavě státního zastupitelství docházelo k dlouhodobému porušování práva, které mělo systémový charakter, neboť, jak bylo soudy shledáno, byly o těchto nezákonných praktikách informovány špičky státního zastupitelství. A to včetně jak bývalého nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, tak i toho současného, Igora Stříže. Ten naopak ve své výpovědi před soudem první instance podrobil Kornasovou ostré kritice.
Nevůle vyšších složek soustavy
„Odvolací soud považuje za případný i argument žalobkyně, že k věci přistoupila i opakovaně vyjádřená nevůle ze strany vyšších složek soustavy státního zastupitelství s tímto problémem, který byl zbytkem soustavy celkem jasně vnímán, cokoli činit,“ konstatoval v odůvodnění svého rozhodnutí KS v Ostravě.
Přestože docházelo k těmto nelegálním praktikám delší dobu a byli o nich zpraveni i místní členové Unie státních zástupců (USZ), tato nátlaková skupina uvnitř státního zastupitelství se k věci vyjádřila až po podání dovolání KSZ v Ostravě. A to pouze proti té části argumentace dovolání, která se týkala odlišnosti v postavení soudce a státního zástupce.
Naopak fakt, že o bossingu a šikaně uvnitř státního zastupitelství referovala Česká justice, byl předmětem ostré kritiky této nátlakové skupiny. Zvláštní je mlčení nátlakové skupiny USZ v této věci v kontrastu s případem své členky Radky Pavlišové, za jejíž postup při dozoru v trestní věci zastupitelů Postoloprt bude muset stát zaplatit statisícové odškodné.
Soudy podle NS obstály
NS odmítl dovolání z několika důvodů, přičemž mezi ty hlavní patří ten, že dovolání napadalo skutková zjištění. Podle NS však soudy obou stupňů své role dostály a „dovolací soud přitom neshledal extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a z nich učiněnými skutkovými závěry odvolacího soudu, ani znaky nepřípustné libovůle“.
„Vytýká-li dovolatelka odvolacímu soudu, že opomenul ustanovení § 16a odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, které stanoví povinnost vyřizovat anonymní podání, pak přehlíží, že „nedůstojné praktiky“ vůči žalobkyni odvolací soud neshledal jen v prověřování anonymních podnětů, ale též ve využívání zvukových záznamů z pracovních porad Okresního státního zastupitelství v Ostravě pořízených bez vědomí a souhlasu žalobkyně a tajně pořízených kopií docházky. Především ale dovolatelka ve svých námitkách týkajících se jednotlivých opatření uplatněných vůči žalobkyni přehlíží, že odvolací soud svůj závěr, že dlouhodobý postup žalované vůči žalobkyni byl zneužitím výkonu práv ze strany nadřízeného státního zastupitelství a projevem šikany („bossingu“), učinil s přihlédnutím k tomu, že jednotlivá opatření nelze posuzovat „izolovaně“, ale že je nutno vzít v úvahu, že „působí kumulativně“, přičemž zejména zohlednil skutečnost, že zmiňovaná opatření žalovaná využila v rozporu s jejich zákonným smyslem a účelem k vytvoření tlaku na žalobkyni s cílem donutit ji k „dobrovolnému“ vzdání se funkce okresní státní zástupkyně v Ostravě,“ konstatuje se mj. v odůvodnění rozhodnutí NS.
Z rozhodnutí soudu musel stát vyplatit Kornasové symbolické odškodné 50 tisíc. Kč a zároveň uhradit veškeré náklady spojené se soudním sporem.
Petr Dimun
