Pátek, 22. října, 2021

Voják použil proti matce svých dětí pepřový sprej, případ řešil ombudsman

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Voják z povolání použil proti matce svých dětí pepřový sprej a zasáhl i syny. Zdůvodňoval to nutnou obranou před ženou. Velitel vzdušných sil Armády ČR řízení o přestupku proti občanskému soužití zastavil. Chybně, neboť nezohlednil, že byly zasaženy zájmy třetích osob, tudíž musely být splněny podmínky krajní nouze, uvádí ombudsman Stanislav Křeček.

Případ se nakonec se octil ve zprávě veřejného ochránce práv pro poslaneckou sněmovnu za druhé čtvrtletí letošního roku. „Velitel vzdušných sil Armády České republiky v reakci na závěry šetření uznal zjištěná pochybení a současně informoval ochránce o tom, že již uplynula lhůta pro vedení přezkumného řízení. Ochránce proto přistoupil k uzavření případu,“ uvádí aktuální dohru událostí, které se staly v roce 2018, ombudsman Stanislav Křeček. Z případu vznikly právní věty.

Podle záznamu o šetření přestupku z prosince 2020 v Brně oznámila žena Policii ČR, že na ni muž při předávání dětí použil pepřový sprej. Toho dne v prosinci 2018 se žena dostavila v podvečer na adresu, kde vyzvedla syny ve věku šest let, kteří tam žijí s otcem.
Ve vchodu do domu začala kontrolovat tašku, kterou jí předal otec a ověřovala, zda bude mít k dispozici cestovní pasy synů nezbytné k cestě do Itálie na zimní dovolenou Muž jí začal přivírat nohu dveřmi a vyzývat ji k odchodu. Přitom pořizoval videozáznam mobilním telefonem. Žena se ohradila a muže upozornila na svá práva k rodinnému domu a na to, že neodejde, dokud jí pasy synů nevydá, shrnuje záznam o případu, co se stalo.

„Obviněný vzal do ruky pepřový sprej a výzvu opakoval. Stěžovatelka se začala s obviněným přetahovat o telefon, nesměrovala jej na obviněného, přičemž obviněný jí vstříkl pepřovou látku do obličeje. V těsné blízkosti stěžovatelky se nacházeli oba synové, kteří byli rovněž zasaženi plynovým rozptylem pepřového spreje. Stěžovatelka s oběma dětmi vyhledala lékařské ošetření, u všech zasažených došlo k podráždění spojivky a obou víček očí,“ stojí dále v popisu událostí.

Ombudsman Stanislav Křeček Foto: Tiskový odbor Veřejného ochránce práv

Velitel vzdušných sil Armády ČR pochybil

Protože byl muž vojákem z povolání, předala Policie ČR věc k projednání kázeňského přestupku služebnímu orgánu, Tím byl velitel 24. základny dopravního letectva: „Služební orgán uznal obviněného vinným z přestupku a uložil mu pokutu. Obviněný se proti rozhodnutí odvolal k veliteli vzdušných sil Armády České republiky (dále ,odvolací orgán´), který napadené rozhodnutí zrušil a řízení zastavil,“ shrnuje ombudsman vývoj případu.

Se zastavením kázeňského řízení nesouhlasila žena. Proto se obrátila na veřejného ochránce práv, který záležitost znovu prověřil.

Veřejný ochránce práv dospěl k těmto závěrům: „Odvolací orgán mohl zastavit přestupkové řízení, pokud jednání obviněného naplnilo podmínky okolností vylučujících protiprávnost vůči všem osobám dotčeným přestupkem. Jestliže obviněný jednal vůči stěžovatelce v nutné obraně, tak pro beztrestnost svého jednání vůči třetím osobám (jejich synům), které svou nutnou obranou zasáhl, musel splnit podmínky krajní nouze. Odvolací orgán zjistil, že obviněný použil vůči stěžovatelce nutnou obranu. Odvolací orgán nezjistil, že by obviněný vůči synům jednal v krajní nouzi. Odvolací orgán pochybil, když zastavil řízení o přestupku.“

Voják použil pepřový sprej po marných výzvách

Jak vyplývá ze záznamu o případu, služební orgán nejprve rozhodl, že obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku ublížení na zdravé a pokutoval vojáka pokutou 5 000 korun, přičemž zkoumal i okolnosti, které by vyloučily protiprávní jednání, ale žádné nenalezl.

Jenže voják se odvolal s tím, že znaky nutné obrany byly v jeho případě naplněny a odvolací orgán shledal, že muž jednal v nutné obraně a řízení zastavil. „Z důkazů provedených služebním orgánem zjistil odvolací orgán, že obviněný měl při přetahování o mobilní telefon odvracet trvající útok na zájem chráněný zákonem, přičemž jeho nutná obrana nebyla zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku. Obviněný se k použití pepřového spreje uchýlil po marné výzvě na vrácení mobilního telefonu, po přetahování o mobilní telefon a po marné pohrůžce použití pepřového spreje. Jeho nutná obrana tak byla zjevně nepřiměřená (tj. nikoliv zcela zjevně nepřiměřená), a tudíž limitně vyhovující zákonným podmínkám,“ cituje ombudsman výsledek odvolání.

Otázka dětí, která nebyla zodpovězena

S takovým výsledkem ale veřejný ochránce práv nesouhlasí a dává za pravdu stěžovatelce. „Nutná obrana je speciálním privilegovaným případem ke krajní nouzi. Privilegující podmínky nutné obrany vyplývají z toho, že nutná obrana postihuje útočníka, tedy toho, kdo nebezpečí úmyslně vyvolal. Na rozdíl od privilegované nutné obrany zákon výslovně omezuje institut krajní nouze principy subsidiarity a proporcionality. Při nedodržení těchto omezení by čin zůstal protiprávním a vyvolal odpovědnost za přestupek. Jsou-li při nutné obraně zasaženy též zájmy třetích osob, je k beztrestnosti osoby útok odvracející (bránící se) nutné, aby ohledně těchto třetích osob byly splněny podmínky krajní nouze,“ uvedl v šetření veřejný ochránce práv.

„V poslední větě odůvodnění svého rozhodnutí odvolací orgán uvedl, že řešený případ ,vyvolává otázku legitimity jednání [obviněného] v přítomnosti jeho nezletilých synů´,“ upozornil ombudsman s tím, že právě tato otázka je zásadní a odvolací orgán ji nezodpověděl. „Konstatuji, že odvolací orgán pochybil, když zastavil řízení o přestupku,“ pokračuje veřejný ochránce práv.

Na samotné hraně toho, co lze ještě akceptovat

Podle ombudsmana odvolací orgán zastavil řízení v celém rozsahu, byť se při projednávání odvolání věnoval pouze okolnostem vylučujícím protiprávnost jednání obviněného vůči stěžovatelce, nikoliv vůči synům. To byla chyba.

 „I v případě, že obviněný jednal vůči stěžovatelce oprávněně v nutné obraně, musel by pro svou beztrestnost zároveň v jednání vůči dětem splnit podmínky krajní nouze. Požadavky na osobu jednající v krajní nouzi jsou přitom přísnější, taková osoba nemá při jednání v krajní nouzi tak široký prostor jako při použití nutné obrany. Obviněný by pro dodržení zákonných limitů krajní nouze musel dbát na to, aby zvolené řešení situace vyhovovalo principům subsidiarity a proporcionality; ve svém jednání v nutné obraně takto omezen nebyl, a přesto podle odvolacího orgánu bylo jednání obviněného na samotné hraně toho, co ještě lze akceptovat za nutnou obranu,“ uvedl doslova veřejný ochránce práv Stanislav Křeček.

Právní věty

Jsou-li při nutné obraně zasaženy též zájmy třetích osob, je k beztrestnosti osoby útok odvracející (bránící se) nutné, aby ohledně těchto třetích osob byly splněny podmínky krajní nouze.

Irena Válová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY