Závažnou vadou zjištěnou ministerstvem spravedlnosti v insolvenčním řízení je nepředložení konečné zprávy. Je to konečná fáze insolvenčního řízení a nepředložení zprávy může paralyzovat soud a způsobit průtahy v řízení, upozornila vrchní ministerský rada Eva Bistárová a ředitel insolvenčního odboru Jan Benýšek. Správci spíše nedělají chyby, ale ztrácejí respekt, když si dlužník přečte usnesení soudu, zaznělo na konferenci.
Pohled vysokých státních úředníků ministerstva spravedlnosti dohlížejících na průběh insolvenčních řízení, vrchní ministerské rady oddělení insolvenčního Evy Bistárové a ředitele odboru insolvenčního a soudních znalců Jana Benýška, zprostředkovala KONFERENCE INSOLVENCE 2021 v pátek 15. října 2021 v rámci panelové debaty pod názvem „Dohledová činnost ministerstva spravedlnosti včetně rotačního systému určování insolvenčních správců“.
V úvodu vystoupení zástupců ministerstva spravedlnosti označila Eva Bistárová za mýtus podezření, že „ministerstvo hledá v insolvenčním řízení jednotlivá pochybení“, s tím, že to v tak složitém prostředí dost dobře není možné, zvláště když jednotlivá formální pochybení nedosahují obvykle intenzity, kdy by přicházelo v úvahu trestání.
„Že vám, správcům, je doručena žádost o vyjádření, znamená, že ministerstvo pouze nedokázalo poznat důvodnost návrhu z rejstříku. Většina správců vykonává činnost správně,“ uvedla rada. Ministerstvo nemá patent na rozum, zaznělo.
Ani podle dalších slov profesionálů z ministerstva nelze říci, že pochybnost o jednání správce vede automaticky k zásahu – například k odebrání licence. Je nutno analyzovat, o jaké pochybení šlo, o jaké porušení, jak dlouho trvalo a jaká doba uplynula od tohoto jednání, přiblížili úředníci způsob, jakým o chybách správců uvažují.
Poprvé jsou všichni správci pojištěni
Dohled se v průběhu insolvenčního řízení odehrává dvojího druhu: Je to dohled na základě stížností veřejnosti a následný ex offo. Podle rady si ministerstvo při výkonu dohledu nad insolvenčními správci vzalo příklad ze způsobu, jakým dohled vykonává Česká národní banka, kde dohled dlouhodobě funguje. Jako příklad byly uvedeny „benchmarky“, tedy systematický proces porovnávání procesů a jejich parametrů. První z nich se zabývá jednáním prostřednictví videokonference, byť je číslován dvojkou.
Jak dále zaznělo, do loňského roku se vždy našlo několik insolvenčních správců, se kterými bylo vedeno správní řízení, neboť nebyli pojištění. Letošek je prvním rokem, kdy všichni insolvenční správci splnili povinnost, všichni jsou pojištěni, doplnil ředitel odboru Jan Benýšek.
Formalita? Ne, zpráva je nástroj řízení
Co se týče povinností stanovených v insolvenčním zákonu, které insolvenční správci porušují opakovaně jde podle ministerských úředníků o nevydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, nepředložení konečné zprávy, nezaložení zvláštního účtu majetkové podstaty, neocenění části majetkové podstaty představující předmět zajištění, nepředložení zprávy o stavu insolvenčního řízení a neplnění povinností uložených soudem v rámci dohlédací činnosti (opakující se výzvy insolvenčních soudů).
Podle ministerstva spravedlnosti je nepředložená zpráva vážným porušením ze strany správce, který tím působí průtahy: „Je to konečná fáze insolvenčního řízení a soud může být paralyzován, vznikají průtahy v řízení,“ uvedla ministerská rada.
„Někteří správci mají názor, že konečná zpráva je formální věc. Ne, není. Je to základní pilíř insolvenčního řízení. Bez zprávy správce je znemožněna dohlédací činnost insolvenčního soudu. Zpráva je nástroj insolvenčního řízení,“ zaznělo upozornění ze strany ministerstva spravedlnosti.
Nevybírání nájemného, nevyplacení věřitelů
Z těch porušení povinností správce v insolvenčním řízení, kterých se správci dopustili jednotlivě, jde o soupis nemovitosti do majetkové podstaty s tím, že dlužník do nich investoval a současně soupis pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení, dále nevybírání nájemného za užívání nemovitosti v majetkové podstatě, nepřikročení ke zpeněžení majetkové podstaty, nerespektování pokynu zajištěného věřitele, nevyplácení nezajištěných věřitelů a uplatnění odměny za sepis insolvenčního návrhu mimo insolvenční řízení.
„Insolvenční správce sepsal návrh, který si nechal uhradit, před jeho zahájením,“ komentoval poslední popsané porušení zákona ředitel odboru Benýšek.
Jak dále zaznělo, insolvenční správce má povinnosti veřejnoprávního charakteru, je to zvláštní procesní subjekt a nelze vykonávat funkci jinak, než jak určuje zákon. To se týká i výkonu funkce prostřednictvím zaměstnanců. Z hlediska dohledu je podle ministerstva chyba, když neexistuje dohled nad zaměstnanci, zvláště pokud správci sdílí provozovnu a zaměstnance.
Kolečko nepadá ani se neresetuje
Samotné ustavení insolvenčního správce je trojkolové, určení správce, ustavení správce soudem a samotné ustavení správce se odehrává rotačním systémem, tzv. kolečkem. Část správců je však přesvědčena, že v systému je chyba, neboť jsou přeskakováni. Ministerstvo spravedlnosti systém opakovaně prověřilo. „Ministerstvo spravedlnosti nenašlo systémovou chybu v kolečku,“ uvedl k tomu ředitel odboru Jan Benýšek.
Přesto podle jeho slov zavedlo novou informaci, a to z kterého kolečka vzešel konkrétní správce. Na námitky přítomných, že se systém sám resetuje, uvedl: „Systém nepadá ani se neresetuje a nic neumožňuje jeho manipulaci.“ Pokud dojde k chybě, jde podle jeho slov o „lidský faktor“.
Správci by chtěli více respektu
Jak dále vyplynulo z diskuse, insolvenční správci by potřebovali více respektu zejména ze strany dlužníků.
V diskusi na to mimo jiné upozornil předseda Spolku severočeských insolvenčních správců Pavel Körner, který použil přirovnání s fenoménem bílých plášťů. Tak jako lékař požívá respektu pacienta prostřednictvím bílého pláště, tak dlužník má respekt před soudcem a soudní síní se sloupovím, ale nikoli už před usnesením tohoto soudu, kde soud píše: Insolvenční správce zajistí, provede, sepíše, odpovídá. Insolvenčním správcům takové usnesení soudu bere prestiž, podotkl Pavel Körner v diskusi.
Irena Válová
