Středa, 8. prosince, 2021

Nezákonně stíhaný kaskadér uspěl u Nejvyššího soudu, nemusí prokazovat ušlý zisk

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Nejvyšší soud (NS) vyhověl dovolání filmového kaskadéra, který požaduje po státu odškodnění za nezákonné trestní stíhání. Ministerstvo spravedlnosti, ani soudy první a druhé instance totiž neuznaly jeho požadavek ušlého zisku. Toho se jako živnostník domáhal paušálně, tedy aniž by doložil konkrétní zakázku, o kterou přišel.

Muž byl trestně stíhán od září 2015 pro podezření ze spáchání trestných činů pokusu o těžké ublížení na zdraví a výtržnictví, za což mu hrozil až desetiletý trest odnětí svobody. Soud první i druhé instance jej však zprostil obžaloby a muž, který se živí mimo jiné jako filmový kaskadér, požádal stát o odškodnění ve výši bezmála 1 milión Kč.

Stát mu z menší části vyšel vstříc a soudy pak uznaly další nároky, a to náklady na obhajobu a částečně i nemajetkovou újmu. Spornou zůstala ovšem částka, kterou muž požadoval jako ušlý zisk. Ten požadoval za dobu, kdy údajně nemohl pracovat, protože se účastnil úkonů trestního řízení.

Soudy: Zisk je předvídatelné zvětšení majetku

Soudy však poukázaly na to, že ušlý zisk podle dosavadní judikatury představuje ušlý majetkový prospěch, spočívající v nenastalém zvětšení majetku poškozeného, které bylo možné důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí.

Takové „zbohatnutí“ nesmí být podle názoru obou soudů nejisté a nepředvídatelné, ale musí být podloženo existujícími či reálně dosažitelnými okolnostmi tak, aby bylo jisté, že nebýt trestního stíhání, majetek poškozeného by se zvětšil.

Kaskadér měl tedy podle soudů prokázat, že nebýt trestního stíhání, měl by zisk v konkrétní výši. Tedy měl označit konkrétní výdělečné aktivity, na které mu nezbyl čas, konkrétní zakázky, které v důsledku prováděné obhajoby musel oželet a které by, pokud by nebyl trestně stíhán, vykonával. On však ušlý zisk nárokoval jako částku odpovídající jeho průměrnému výdělku násobenému počtem dnů, a proto soudy nárok zamítly.

NS: Samotná OSVČ může být v postavení jako zaměstnanec

Nejvyšší soud však jeho dovolání vyhověl, přičemž vyšel z nálezu Ústavního soudu (ÚS) I. ÚS 922/18 z 30. listopadu minulého roku. V tomto nálezu, jehož soudcem zpravodajem byl Tomáš Lichovník, zjednodušeně řečeno ÚS prolomil dosavadní soudní praxi a stanovil, že soudy nemají při odškodňování nezákonně stíhaných osob, které vykonávají podnikatelskou činnost, trvat na striktním prokazování ušlého zisku konkrétními zmařenými zakázkami.

„Z výše uvedených důvodů je bezpředmětné, že žalobce v rámci svého podnikání nedokázal vykázat konkrétní smlouvu či podnikatelskou příležitost, o kterou v důsledku vedeného trestního stíhání přišel. Podstatnou je především ta skutečnost, že v souvislosti s úkony svého trestního stíhání nemohl vykonávat podnikatelskou činnost jako tzv. malý podnikatel, tj. fyzická osoba, pro kterou je podnikání základním a převážným zdrojem příjmu, je vykonáváno zpravidla jí osobně a příjmy z něj jsou pravidelné,“ konstatoval v aktuálním případu filmového kaskadéra NS.

„Odvolací soud měl aplikovat § 28 OdpŠk a určit výši průměrného výdělku žalobce za dny, které byl nucen věnovat své obhajobě, a to po případném poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Nejvyšší soud stejně jako Ústavní soud ve výše uvedeném nálezu ze dne 30. 11. 2020, sp. zn. I. ÚS 922/18, nevidí důvod, pro který by měl být podnikatel podnikající jako osoba samostatně výdělečně činná v jiném postavení ve vztahu k výpadku příjmů v důsledku nutnosti účasti na úkonech trestního řízení, než zaměstnanec, který by si kvůli nim musel vzít neplacené volno,“ uzavřel NS.

O části žaloby, která se týká ušlého zisku, tak nyní bude opět rozhodovat Obvodní pro Prahu 2.

Petr Dimun

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY