Středa, 8. prosince, 2021

Nový předseda KS v Brně Milan Čečotka: Nemám o platnosti svého jmenování žádné pochybnosti

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Na zaměstnance v justici jsou kladeny stále vyšší požadavky a jejich průměrné ohodnocení tomu tomu neodpovídá. „Je nezbytné i nadále podporovat návrhy na další změny platového zařazení zaměstnanců, jichž se prozatím dosavadní změny platových tříd nedotkly,“ říká v rozhovoru pro Českou justici nový předseda Krajského soudu v Brně Milan Čečotka. Toho prezident Miloš Zeman jmenoval z nemocnice 12. října. O platnost jmenovacího aktu nemá Čečotka pochybnosti.

Prezident Miloš Zeman jmenovací dekret s vaším jménem údajně podepsal ještě před začátkem své hospitalizace. Zastupitel Prahy 4 Petr Kutílek (Praha 4 sobě – Zelení a NK) tvrdí, že mimo jiné u vašeho jmenování mohlo dojít k padělání listin. Jak se díváte na legitimitu vašeho jmenování?
Nedisponuji žádnými zvláštními informacemi o zdravotním stavu prezidenta republiky v době jeho pobytu na zámku v Lánech, předcházejícímu hospitalizaci dne 10.10.2021. Na můj výslovný dotaz vznesený po předání jmenovacího dekretu dne 12.10.2021 mě vedoucí Kanceláře prezidenta republiky ujistil, že pan prezident se s návrhem ministryně spravedlnosti na mé jmenování a s dokumentací k němu přiloženou seznámil právě v době pobytu v Lánech. Se jmenováním tam vyjádřil souhlas a kancléře pak pověřil předáním jmenovacího dekretu poté, co bude připojen Ústavou vyžadovaný souhlas předsedy vlády. Dám-li si do kontextu uvedené informace poskytnuté panem kancléřem s poznatky pocházejícími z veřejných zdrojů a se skutečností, že i premiér mé jmenování schválil, nemám o platnosti tohoto úkonu žádné pochybnosti.

Od výběrové komise jste ve výběrovém řízení na předsedu Krajského soudu v Brně získal nejvíce bodů – 43 z 50 možných. Čím jste ji zaujal?
V rámci výběrového řízení na funkci předsedy Krajského soudu v Brně jsem prezentoval své záměry a cíle spojené s výkonem této funkce a zároveň představil i uvažovaná opatření k dosažení těchto záměrů. Krajský soud v Brně je specifický v tom, že v jeho obvodu působí 14 prvoinstančních soudů, včetně Městského soudu v Brně, který je největším prvostupňovým soudem u nás. V rámci krajského soudu působí dvě pobočky ve Zlíně a v Jihlavě, přičemž z pohledu množství vyřizovaných agend i počtu soudců a zaměstnanců Krajský soud v Brně patří mezi trojici největších krajských soudů u nás. Řádné plnění úkolů svěřených do rukou předsedy takto významného soudu mimo jiné vyžaduje vytvoření spolehlivého a výkonného týmu místopředsedů pro jednotlivé úseky a v neposlední řadě úzkou spolupráci s ředitelem správy soudu při řešení personálních, organizačních a ekonomických záležitostí. V nejbližší době tak bude třeba vybrat a navrhnout ke jmenování dva místopředsedy na úseku občanskoprávním, jakož i místopředsedu na úseku obchodním. Nezbytná je i efektivní spolupráce se Soudcovskou radou, jejíž zástupci se budou pravidelně účastnit porad vedení soudu.

Který úsek Krajského soudu v Brně se nyní potýká s největšími problémy?
Co se jednotlivých úseků krajského soudu týče, tak dlouhodobě nejproblematičtějším je úsek občanskoprávní odvolací, nicméně statistické údaje z posledních let naznačují citelné zlepšení projevující se markantním snížením počtu neskončených věcí na tomto úseku, který se z úrovně 4 519 ke konci roku 2016 dostal na aktuálních cca 2 300 věcí. Hlavním úkolem tedy bude udržení tohoto trendu a další snížení počtu nedodělků výrazně pod úroveň 2 000 věcí. Bude proto třeba zintenzivnit dohledovou činnost zejména co se týče věcí starších jednoho roku tak, aby se jejich počet ke konci roku 2022 přiblížil nule, což by se mělo mimo jiné příznivě projevit ve statistice celkové délky civilních řízení.

Krajský soud v Brně Foto: Eva Paseková

Jak je na tom trestní úsek?
Trestní úsek zdejšího soudu stabilně dosahuje velmi solidních výsledků jak při vyřizování prvostupňových trestních věcí, tak i v agendě odvolací. Na obchodním úseku dojde k viditelnému personálnímu zeštíhlení, nicméně i přesto bude náležitě zajištěno rozhodování jak v agendě zbytkových závazkových řízení, tak i v agendě směnečné. Insolvenční úsek si pravděpodobně v důsledku očekávaného nárůstu agendy způsobeného koronakrizí vyžádá personální posílení. Jen pro představu, množství živých insolvenčních spisů po rozhodnutí o úpadku se již řadu let konstantně drží na úrovni 17 000 věcí, přičemž jen v uplynulém roce bylo podáno přibližně 69 000 přihlášek pohledávek. Spisová služba v insolvenčních věcech si vyžaduje rozšiřování potřebných prostor, a proto bude nezbytné v průběhu roku 2022 realizovat přesun jednoho soudního oddělení z pracoviště na ulici Husova do adaptovaných prostor budovy na ulici Rooseveltova. Rovněž na úseku správního soudnictví plánuji  personální posílení s cílem dosáhnout v dohledné době i v této agendě výrazného zkrácení délky řízení.

Jak nahlížíte na novou systemizaci ministerstva spravedlnosti co se počtu soudcovských míst týče? Ministryně spravedlnosti Marie Benešová rozhodla o snižování počtu soudců.
Co se nové systemizace týče, pak nelze než uvítat rozhodnutí paní ministryně, kterým stanovila plán počtu soudců krajských a okresních soudů na rok 2022, z něhož plyne, že rozpočtově je pro příští rok zajištěno 2817 těchto soudcovských míst. Na druhou stranu ovšem zůstala nevyslyšena například připomínka ze strany justičních funkcionářů stran zahrnutí nápadu v mnohých ohledech specifického roku 2020 do výpočtu váženého průměru, který je výchozím bodem pro stanovení počtu soudců. Do budoucna se patrně neobejdeme bez provedení důkladného auditu skutečné náročnosti jednotlivých soudních agend a nového nastavení měřítek systemizace podle výsledků tohoto auditu.

Na co by se měla nová vláda zaměřit v oblasti justice?
V legislativní oblasti se aktuálně jeví být akutním problémem absence vyhlášky Ministerstva spravedlnosti stanovící postupy a pravidla výběrových řízení na místa justičních kandidátů a soudců, reagující na novelu zákona o soudech a soudcích.

Jak budete řešit požadavky vyšších soudů o přechod soudců z obvodu KS v Brně k těmto soudům?
Tradičně velmi dobrá je spolupráce Krajského soudu v Brně jak s Vrchním soudem v Olomouci, Nejvyšším soudem i Nejvyšším správním soudem v oblasti dočasných přidělování, jakož i překládání našich soudců k těmto soudům vyšších stupňů. To  jednak umožňuje jejich průběžné personální doplňování a jednak svědčí o skutečnosti, že náš krajský soud disponuje řadou velmi kvalitních odborníků, kteří se bez problémů u soudů nejvyšších stupňů uplatňují.

Jakou máte představu řešení nedostatečného ohodnocení justičního personálu?
Jedná-li se o problematiku nedostatečného odměňování justičního personálu, pak je nezbytné i nadále podporovat návrhy na další změny platového zařazení zaměstnanců, jichž se prozatím dosavadní změny platových tříd nedotkly. Průměrné platy zaměstnanců je nutno neustále vyhodnocovat, neboť i přes zmíněné změny a snahy Ministerstva spravedlnosti nedosahují průměrné platy zaměstnanců v justici výše, která by odrážela stále vyšší požadavky na ně kladené, např. v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek, zajišťováním kybernetické bezpečnosti, provozem datových schránek, zaváděním integrovaného informačního systému státní pokladny, s pseudoanonymizací publikovaných rozhodnutí, úpravou pravidel pro ochranu osobních údajů a tak dále.

Kdo je JUDr. Milan Čečotka?

Profesní dráhu započal po dokončení studia na Právnické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně v září 1985 jako advokátní koncipient v Advokátní poradně v Teplicích. Z rodinných důvodů se v polovině roku 1988 přestěhoval do Břeclavi a u tamějšího okresního soudu od 1.7.1988  nastoupil jako justiční čekatel. Po složení justiční zkoušky v lednu 1989 od 1.4.1989 do 31.10.1993 působil jako předseda senátu Okresního soudu v Břeclavi s tím, že od 1.11.1992 do 31.10.1993 byl dočasně přidělen ke Krajského soudu v Brně. 

Zde působí nepřetržitě na občanskoprávním odvolacím úseku, od 1.1.1996 jako předseda senátu a od 1.5.2017 jako místopředseda soudu. Vyřizuje standardní občanskoprávní odvolací agendu bez konkrétní specializace. Coby místopředseda do 12.10.2021 vykonával státní správu krajského soudu v rozsahu stanoveném zákonem o soudech a soudcích a rovněž rozvrhem práce.

Eva Paseková

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY