Při policejní prohlídce prostor advokáta musí dát zástupce Komory souhlas s vydáním dokumentů. Foto: Pxhere

Policejní prohlídky prostor advokátů a bytů jejich zaměstnanců vedou k úvaze, zda neomezit právní služby

Trend, kdy policie vykoná u advokáta prohlídku nikoli jako u pachatele trestné činnosti, ale jako poskytovatele právní služby, trvá. Advokáti proto zváží, zda interně konkrétní exponované právní služby neomezit. Rostou případy domovních prohlídek prostor advokátů bez zjevného vztahu advokáta k místu. Tlak státního zastupitelství na zástupce Komory při označování listin a na odůvodnění nesouhlasu s vydáním listiny stoupá.

Vyplývá to ze Zprávy o činnosti výboru zákonné advokátní mlčenlivosti. Zprávu za období 2018 – 2021 předložil Výbor na jednání představenstva České advokátní komory dne 11. října 2021.

Jak vyplývá ze zprávy Výboru, bylo v uvedeném období realizováno celkem 32 prohlídek prostor, ve které je vykonávána advokacie. Proti předchozím letům se četnost prohlídek snížila na počet do deseti ročně. Trend, kdy jsou prohlídky advokátních prostor realizovány kvůli právní službě, nikoli kvůli pachateli trestné činnosti, však trvá. Podle odhadu Výboru je takových prohlídek zhruba polovina. Takovou praxi je nutné odmítnout, zdůraznil ve zprávě Výbor.

Tlak na prolomení mlčenlivosti stoupá

Výbor proto Komoře doporučil zastávat stanovisko, že „prohlídka má být realizována primárně u osoby, které byla právní služba poskytnuta a která je trestně stíhána, a nikoli u advokáta, který je pouze její poskytovatel“.

Jak dále vyplývá ze zprávy Výboru, zvyšuje se tlak orgánů činných v trestním řízení, konkrétně státního zastupitelství při samotné realizaci prohlídek prostor advokáta na přítomné zástupce Komory, „aby při odepření souhlasu se seznámením se s obsahem předmětných listin své rozhodnutí podrobně odůvodnil a listiny označil“: „Tento postup je od samého počátku zástupci Komory odmítán, jelikož konkrétním označením listiny a podrobným zdůvodněním odepření souhlasu se seznámením se s jejím obsahem by nepochybně došlo k prolomení povinnosti mlčenlivosti advokáta,“ uvádí k tomu Výbor.

PirStan: Zavedeme ČAK povinné odůvodnění

„Není jistě náhoda, že se tato problematika v nezměněné podobě objevuje i v předvolebním programu Pirátské strany, proti kterému se Komora již vymezila,“ stojí ve zprávě k tomuto problému.

Program volební koalice Pirstan se voličům skutečně zavazuje donutit Českou advokátní komoru k odůvodňování každé zamítnuté listiny: „Při plném respektu k právu na spravedlivý proces a mlčenlivosti obhájce zajistíme funkční podmínky pro prohlídky v advokátních kancelářích v rámci trestního řízení. Zavedeme povinnost odůvodnit odmítnutí poskytnout listiny ze strany České advokátní komory a přednostně vyřizovaný soudní přezkum na návrh advokáta či státního zástupce,“ uvádí se na webu volební koalice v programu pro volby do sněmovny.

Komora bude muset řešit razie u zaměstnanců advokátů…

V poslední době podle zprávy rovněž roste počet případů, kde existují pochybnosti, zda místo policejní prohlídky skutečně slouží pro výkon advokacie. „Jde typicky o pobočku advokáta umístěnou v sídle/obydlí klienta nebo o takovou, kterou fakticky neužívá.“ Totéž podle zprávy platí i pro prohlídky prostor užívaných k bydlení zaměstnanců advokáta, kteří nejsou oprávnění poskytovat právní služby a poskytují jen administrativu. Výbor předpokládá, že počet těchto případů bude i nadále stoupat a Komora bude nucena v budoucnosti zaujmout k šířícímu se problému stanovisko.

Často jedinou možností nápravy chybného postupu policie, kdy není jasná role advokáta v případu, a tedy důvodů pro domovní prohlídku, je podle zprávy řízení o ne/udělení souhlasu před soudem. „V drtivé většině jsou návrhy okresních soudů na nahrazení souhlasu odůvodněny tím, že páchání trestné činnosti advokáty nemůže používat zákonné ochrany a povinnost mlčenlivosti nesmí sloužit k zakrývání trestné činnosti,“ uvádí se ve Zprávě.

…a zvážit, zda neomezit některé právní služby

Takový závěr Komora nikterak nezpochybňuje. Nicméně důsledně požaduje znát, jaké trestné činnosti se měl advokát dopustit, když poskytoval právní služby. Jak vyplývá ze zprávy Výboru, jde o tak zásadní problém, že Výbor navrhuje Komoře zvážit, zda interně mezi advokáty nestanovit hranice právní služby v konkrétní situaci. Týkat by se to podle zprávy mohlo oblasti daňové, AML a jiné exponované oblasti.

Podle zprávy se ale také zvyšuje počet případů, kdy soud odmítne nahradit chybějící souhlas Komory u všech předložených listin a všechny vrátí Komoře. Soud tím napravuje vadný postup orgánů činných v trestním řízení.

Činnost Výboru spočívá zejména v ustanovování zástupců České advokátní komory při prohlídkách prostor, kde je vykonávána advokacie podle trestního řádu, v zastupování Komory řízení před soudem a v odborných činnostech v souvislosti s institutem povinnosti mlčenlivosti advokáta. V řízení před Ústavním soudem je Komora v těchto případech vedlejším účastníkem. Ústavní soud vydal v posledních třech letech několik nálezů ve prospěch advokátů a České advokátní komory.

Nálezy jsou součástí zprávy, úplná zpráva je zde.

Irena Válová