Sobota, 28. května, 2022

Benešová: Unie státních zástupců je mocná nátlaková skupina

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Pro novelu zákona o státním zastupitelství budou ve Sněmovně podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) hlasovat nejen poslanci vládní pětikoalice. O dlouhá léta diskutované změně, kterou chce vláda Spolu a PirSTAN prosadit ještě v letošním roce, jednal se zástupci opozičních hnutí ANO a SPD. Pro zavedení funkčního období státních zástupců a další změny bude podle Blažka „s nadsázkou hlasovat 250 poslanců“. Uvedl to v dnešním pořadu Partie televize Prima CNN. Podle exministryně Marie Benešové žalobci nebudou souhlasit a to zejména ti z nátlakové skupiny uvnitř státního zastupitelství.

Funkční období vedoucích státních zástupců plánuje Blažek stanovit na sedm let. „Uvažujeme jako u soudců, nevím jak u nejvyššího státního zástupce, to ať rozhodne Sněmovna,“ uvedl. Podle exministryně vlády hnutí ANO a ČSSD Marie Benešové není úplně podstatné, jak dlouhé bude funkční období, novela by hlavně měla dát jasná pravidla pro odvolání vedoucích státních zástupců. Shodla se na tom s Blažkem, podle kterého není možné, aby státní zástupci měli „své jisté na dvacet let“. To, že nikdo nemá svoji funkci jistou, je totiž podle Blažka znakem demokracie. Možnost odvolání vedoucích státních zástupců má zajistit kárné řízení s jasnými pravidly.

Benešová očekává nesouhlas státních zástupců s tím, kdo má být ve výběrové komisi pro výběr vedoucích státních zástupců, jako tomu bylo v minulých pokusech o prosazení změny. Ministr, který nese odpovědnost, by totiž podle Benešové měl mít vliv na to, kdo bude do vedení státních zastupitelství jmenován. Očekává v této věci bitvu. „Unie státních zástupců je mocná nátlaková skupina,“ konstatovala Benešová na adresu skupiny, která sdružuje přibližně třetinu státních zástupců a například vede kontroverzní kampaně proti médiím, které o ni kriticky referují.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek a nejvyšší státní zástupce Igor Stříž Foto: Ministerstvo spravedlnosti

Novela zákona o státním zastupitelství má zavést funkční období vedoucích státních zástupců, pravidla pro jejich transparentní výběr i podmínky jejich odvolání, včetně zpřesnění podmínek pro odvolání nejvyššího státního zástupce. Po příchodu Pavla Zemana do funkce nejvyššího státního zástupce prosazovali státní zástupci v čele s Lenkou Bradáčovou zákon o státním zastupitelství, který by mj. zaváděl speciální státní zastupitelství s neomezenou pravomocí, automatické prodloužení mandátu nejvyššího státního zástupce a přechodná ustanovení, která by umožňovala přesunout státní zástupce z rušených vrchních stupňů i na okresy bez jejich souhlasu.

Omluva Parkanové

Blažek s Benešovou v pořadu práci některých státních zástupců kritizovali. Blažek poukázal hlavně na úniky z přípravných řízení do médií, v některých případech řízené, a to z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Podle Benešové má ale stejný problém i Vrchní státní zastupitelství v Praze. Podle Blažka by státní zástupci měli mít odvahu, i přes poptávku v médiích, některá řízení nezahajovat, pokud k tomu nejsou důkazy. Podle Benešové je na místě analýza funkčnosti tzv. speciálních odborů na vrchních státních zastupitelstvích, u nichž se soustředí dozor nad vyšetřováním těch nejzávažnějších a „zájmových“ případů. Podle ní je zde mnohem vyšší neúspěšnost než u případů, které dozorují okresní a krajská státní zastupitelství. Právě za Marie Benešové coby nejvyšší státní zástupkyně byly tyto odbory ustaveny, a to formou ministerské vyhlášky. Důvodem bylo, že před více jak dvaceti lety byly pochybnosti o tom, zda na nižších stupních soustavy je dostatek erudovaných odborníků, schopných dozorovat závažnou a často sofistikovanou trestnou činnost. Od té doby ovšem došlo jak k zásadní personální obměně soustavy, tak k výraznému nárůstu platového ohodnocení státních zástupců.

Blažek v souvislosti s kauzou nákupu armádních letounů CASA, kdy stíhání bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové (KDU-ČSL, TOP 09) i jejího podřízeného Jiřího Staňka definitivně končí až po deseti letech, uvedl, že se někdy v řízeních nehledí na člověka. Státní zástupci, což je i tento případ, někdy podávají zbytečně opravné prostředky, neboť si chtějí některé sporné věci nechat vyjasnit soudem. Člověk je pak trápen deset let kvůli tomu, abychom věděli, jak máme postupovat, uvedl. Blažek v tomto případu chystá omluvu. „Vyzval jsem minulý týden dopisem Tomáše Sokola, právního zástupce Vlasty Parkanové, k jednání. Chci, aby přišel i s ní, omluvím se jí,“ sdělil Blažek.

Případ, ve kterém byli Parkanová a bývalý šéf ministerské sekce vyzbrojování Staněk obviněni ze zneužití pravomoci veřejného činitele a porušení povinnosti při správě cizího majetku, se týká nákupu transportních letounů CASA C-295 pro české vojenské letectvo. Bývalá politička a její podřízený podle pravomocně zamítnuté obžaloby měli státu způsobit škodu 818,8 milionu korun (později byla částka snížena na 777 milionů). Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž před týdnem rozhodl nepodat dovolání v této kauze, stíhání Parkanové i Staňka tak definitivně skončilo. A to přestože o podání dovolání usilovala vedoucí VSZ v Praze Bradáčová. Stříž nicméně v tiskové zprávě k rozhodnutí dovolání nepodat zdůraznil, že je přesvědčen, že trestní řízení bylo vedeno důvodně. Ve stanovisku také kritizoval údajnou nepřesvědčivost soudních rozhodnutí ve věci. Rozhodování soudů v této věci veřejně kritizovala i vedoucí Bradáčová.

„Samotné rozhodnutí nepodat dovolání hodnotím pozitivně, protože je zcela správné. Dovolání nemělo vůbec žádnou šanci na úspěch, nebyl pro ně právní důvod. Tvrzení o větší či menší míře přesvědčivosti zprošťujících rozhodnutí soudů je věcí subjektivního hodnocení. Za sebe bych problém spíše viděl tak, že tvrzení o obvyklé ceně věci, vyráběné jediným výrobcem na světě, v jednotkách kusů ročně, a to v každém případě ještě podle individuální objednávky, která je ovšem z vojenských důvodů tajná, je prostě oxymorón. Něco jako tvrzení o existenci suché vody. A obvinění, které není postavené na ničem jiném, než na zmíněném oxymorónu nemůže dopadnout jinak, než jak dopadlo. Škoda jen těch těžce poznamenaných let života obou obžalovaných,“ uvedl k tomu pro Českou justici Tomáš Sokol, právní zástupce Vlasty Parkanové.

Parkanová i Staněk mohou po státu žádat odškodné za nezákonné stíhání. Parkanová ČTK bez dalších podrobností řekla, že vedle odškodného se bude domáhat omluvy.

V diskusi nicméně Blažek vyjádřil názor, že je rád, že vedoucí VSZ v Praze Lenka Bradáčová, jejíž úřad byl v případu Parkanové činný, pracuje pro stát. Považuje ji totiž za schopnou a erudovanou. Obhajoval i setrvání nejvyššího státního zástupce Igora Stříže ve funkci, přestože před volbami někteří představitelé ODS i dalších stran koalice mluvili o jeho odvolání. Podle Blažka je Stříž v soustavě respektovaným odborníkem a jeho další budoucnost bude odvislá od toho, zda bude realizovat trestní politiku vlády. O tom, že Stříž bude postupně měnit situaci ve státním zastupitelství k lepšímu, je přesvědčena i Benešová, která Stříže ještě za minulé vlády do funkce navrhla.

(pd, čtk)

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY