Čtvrtek, 27. ledna, 2022

Soud: Pirát Michálek měl právo na informace, kdo je skutečným vlastníkem Agrofertu

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Pirátský poslanec Jakub Michálek měl právo na informace, kdo je skutečným majitelem společnosti Agrofert. Rozhodl tak Městský soud v Praze (MS), když vyhověl žalobě Michálka proti Ministerstvu spravedlnosti (MSp), které potvrdilo předchozí zamítavé rozhodnutí stejného soudu, avšak v řízení podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Michálek podal žádost o informaci, kdo je skutečným majitelem společnosti Agrofert, k MS v Praze coby rejstříkovému soudu v červenci 2020. „Požádal jsem Městský soud v Praze, aby mi sdělil, kdo je v dosud neveřejném rejstříku zapsán jako skutečný vlastník Agrofertu. To je důležité kvůli tomu, aby veřejnost znala pravdu a aby bylo možné údaje případně aktualizovat. Již v lednu uplynula lhůta pro transpozici evropské směrnice, která mimo jiné ukládá členským státům, aby zajistily veřejnou dostupnost informací z evidence skutečných majitelů (Směrnice AML, pozn. red.). Protože vláda včas tuto směrnici do českého právního řádu nepropsala, lze se u českých soudů domáhat přímého účinku této neprovedené směrnice, což jsem učinil. Směrnice je přímo účinná na základě judikatury Soudního dvora Evropské unie,“ uvedl k tomu tehdy Michálek.

MS v Praze však jeho žádost odmítl. Nejdříve s argumentem, že ji nelze podřadit pod režim zákona o svobodném přístupu k informacím. Na základě odvolání toto rozhodnutí zrušilo MSp s tím, že se „stošestka“ v tomto případě aplikuje. MS v Praze následně odmítl informaci poskytnout, protože dospěl k závěru, že rejstříkový zákon taxativně vymezuje okruh osob, kterým mohou být požadované informace poskytnuty, přičemž žalobce mezi ně nepatří. A neshledal důvod pro přímou aplikaci AML směrnice, neboť pro to nebyly dle jeho názoru splněny podmínky.

S tímto názorem se již ministerstvo ztotožnilo, když podle jeho názoru nejsou splněny všechny podmínky pro uplatnění přímého účinku směrnice. Tedy že příslušná ustanovení AML směrnice neumožňují určit, jaká minimální práva žadatelům z řad široké veřejnosti svědčí. Státy totiž mohly určit výjimky pro poskytování informací o skutečných majitelích, tudíž není příslušné ustanovení směrnice bezpodmínečné, a jako takovému mu tedy nelze podle MSp přiznat přímý účinek. Proti tomuto rozhodnutí ministerstva podal Michálek žalobu, v níž argumentaci MSp rozporoval a poukázal na povinnost přímé aplikace směrnice AML. A soud nyní dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná a Michálek měl na informace o skutečném majiteli…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Petr Dimun

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit