Středa, 17. srpna, 2022

Strach o výsluhy a návrat k „žebrání“ o naftu? Opozice má obavy z rozvratu bezpečnostních sborů

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Obavy z rozvratu bezpečnostních sborů a záchranného systému nebo z plánované pracovní migrace vyjadřovala opozice v rozpravě o důvěře vládě. Zazněly například obavy o to, že policsté mohou přijít o výsluhy. Kritice neušla ani absence zákona o manželství homosexuálů v programovém prohlášení vládní koalice nebo jednání Víta Rakušana s policejním prezidentem Janem Švejdarem.

Vyplývá to z poslanecké rozpravy k programovému prohlášení v bodech týkajících se ministerstva vnitra, jak se odehrála ve dnech 12. – 13. ledna k žádosti vlády o důvěru. Česká justice debatu detailně zmapovala.

Poslanci rozebírali programové prohlášení dopodrobna. Někteří kritizovali jeho obecnost a vzletná slova, za kterými nic konkrétního nevidí. Jiní upozorňovali, že předkládané body splnila už předešlá vláda. „Ilegální migraci jsme zarazili kvóty, to už nemusíte. Píšete si to ještě do programového prohlášení vlády, to je hotovo,“ uvedl ve svém prvním projevu předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Programové prohlášení rozlítilo i předsedu SPD Tomia Okamuru: „Poskytneme součinnost s Evropskou unií při řešení sociálních sítí. Takže máte na mysli, že chcete ještě větší cenzuru a špehování lidí na internetu? Já bych chtěl požádat, abyste vysvětlili tuhle větu. Také se ptám, proč chce česká vláda řešit profily českých občanů s Bruselem. Co to má znamenat? Takže profily českých občanů na sociálních sítích vy chcete řešit s cizinou, s Bruselem?“ zeptal se v úvodním projevu Okamura, podle kterého vláda namísto zvýšení platů hasičům a policistům rozdává peníze solárním baronům, nepřizpůsobivým a politickým neziskovkám.

Šéf SPD Tomio Okamura v Poslanecké sněmovně Foto: SPD

Šéf SPD dále poukázal na špatnou bezpečnost českých měst, kde ženy musí ze strachu nosit kabelky na břiše. „A chceme nulovou toleranci nelegální migrace na našem území,“ uvedl Okamura. SPD rovněž nesouhlasí se zavedením korespondenční volby, považuje za nemožné ji technicky zvládnout, což se ukázalo na posledním sčítání lidu, které se neobešlo bez problémů.

Program vlády vyvolal obrovské obavy u sborů

Snižující se stavy policistů v ČR a horšící se podmínky služby kritizovala Jana Mračková Vildumetzová z hnutí ANO. Podle ní bylo v roce 2010 v ČR 47 tisíc policistů, ale dnes je jich o tři tisíce méně. K tomu podle jejího mínění vláda sice přidala policistům 700 korun (namísto 1 400), ale v některých krajích jim byl odebrán stravenkový paušál a stabilizační příspěvek.

Poté položila tři zásadní otázky na program: „Takže první otázka, jaké budou změny u služebního zákona?“ zeptala se a pokračovala vysvětlením obav o odchody policistů kvůli výsluhám: „A mě by zajímalo, co se bude měnit v novele služebního zákona, protože je velký strach u policistů, že se to bude týkat výsluh. A i teď v tom území tím, že byly covidové odměny atd., tak to může způsobit odchod těch policistů, protože ta výsluha se vždycky platí z průměru a tím, že v tom roce měli odměny, tak ten průměr je větší. Takže odebrání výsluh, vidím, že se to řeší a všichni se toho bojí.“

Poslední otázka byla na změnu kompetenčního zákona: „Také jsem přečetla v programovém prohlášení, že se bude měnit kompetenční zákon nebo že tam je návrh na to, také je to z rukou Ministerstva vnitra, tak zda bych mohla dostat odpověď, co se bude měnit v rámci kompetenčního zákona,“ vyzvala poslankyně ministra vnitra.

Obavy o bezpečnostní sbory, z nemístného šetření a návrat k „žebrání“ o naftu projevil rovněž poslanec Drahoslav Ryba z hnutí ANO11: „Hned první dva body hovoří o tom, že obrana bude zvyšovat výdaje, vláda bude zvyšovat výdaje na obranu. Hovoří o tom, jak to bude probíhat. Bohužel v oblasti vnitřní bezpečnosti nic takového nenajdeme. Nevím, proč to je. Jestli to je proto, že vláda chce opět přistoupit ke škrtům, které tady byly v roce 2011, 2012, 2013 za Nečasovy vlády, kdy policisté neměli na náboje, hasiči si museli škemrat u hejtmanů, aby jim dali tu 20 litrů nafty, tamhle příspěvek 100 000 na naftu, aby vůbec mohli vyjíždět. Já doufám, že tomu tak není, že se pletu, že to je jen opomenutí do programového prohlášení vlády. Ale to konečně uvidíme při sestavování rozpočtu,“ uvedl poslanec.

Poslanec dále upozornil na riziko plánovaného vzniku pozice „poradce pro národní bezpečnost jako nadresortního koordinátora hybridních hrozeb, dezinformací a teď pozor, dalších závažných nadresortních bezpečnostních problematik“, jak ocitoval z programového prohlášení.

Podle jeho slov hrozí střet různých nekoordinovaných koncepcí bezpečnosti. Takový střet se podle něho projevil v povodních 1997, kdy nakonec 50 lidí zemřelo a vznikly miliardové škody. Poslanec dále upozornil, že bod programového prohlášení o zavádění přípravy občanů na krizové situace už je plněn, přičemž vyčíslil počty učitelů, studentů a škol, které se programu účastní.

„Posledním bodem, který chci otevřít, je bod, kde se říká, do konce roku 2022 zpracujeme strategické materiály, které napomohou rozvoji a dlouhodobé koncepci bezpečnostních sborů a s účinností od roku 2024 novelizujeme zákon o služebním poměru bezpečnostních sborů a zákon o GIBS. Tato problematika je ve sboru velice živá. Diskuse je opravdu obrovská. Já jsem za poslední týden měl několik set ať už telefonátů, nebo dotazů na to, jakým způsobem chce tato vláda do problematiky zákona o služebním poměru zasáhnout a zda chce, případně jak řešit výsluhové nároky. Je to obrovský problém, protože ti příslušníci se opravdu obávají. A hrozí velké odchody od policie i od hasičů,“ uvedl s žádostí, aby se k tomu ministr vnitra Rakušan vyjádřil.

Rakušan: K zákonu mají výhrady sami policisté a hasiči

Poslance poté uklidňoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Upozornil, že modernizaci voleb měla v programu i Babišova vláda, která ji ovšem nedotáhla do konce. Kritizovaný bod programu byl posunut, je vykládán, jako kdyby vláda zaváděla obecně volby korespondenčně.  „Jedná se o korespondenční volbu ze zahraničí,“ zdůraznil ministr vnitra. Potvrdil, že už na pátek je zařazen k projednání ve sněmovně senátní tisk s návrhem na korespondenční volbu.

Dále se ministr vyjádřil k novele služebního zákona. Podle jeho slov na ní pracuje pracovní skupina pod vedením profesora Petra Hůrky. „A já si troufám říci, že to je natolik výrazný odborný gestor, který skutečně nedopustí, aby služební zákon jako takový prošel nějakou revizí, která by koneckonců, a to také musí být, neprošla i u Evropské komise, která se k té normě samozřejmě bude vyjadřovat,“ uvedl ministr.

„Další záležitost, která byla zmíněna, je zákon o služebním poměru. Tady děkuju panu poslanci Rybovi za tu připomínku, že je potřeba uklidnit sbory. Já je tímto uklidním. My se tady rozhodně nebudeme zabývat, a to jsme ve všech předvolebních prohlášeních řekli, tím, že by někdo rušil výsluhovost. To není záležitostí, není to ten směr, kterým my půjdeme. Takže to je to uklidnění. Já vám děkuju. Určitě bylo na místě ho učinit tímto způsobem veřejně a máte pravdu, že klid ve sborech je určitě velmi, velmi důležitý i v tomto ohledu,“ uvedl doslova ministr.

Podle ministra Rakušana však k zákonu o služebním poměru mají výhrady sami členové bezpečnostních sborů: „Druhá poznámka ovšem je, že sami policisté a sami hasiči, a to víme i z bezpečnostního výboru, kde jsme mnozí z nás seděli v těch předchozích čtyřech letech, mají výhrady k mnohým jednotlivostem, které v zákonu o služebním poměru jsou. Dám několik příkladů z pozice Policie České republiky. Například požadavek na rozvázání hodnostního označení a tarifní třídy, možnost mimořádného povýšení nejlepších bez změny jejich zařazení, změna systému dalších odborných požadavků, změna ustanovení o cestovních náhradách,“ uvedl ministr.

Mluvčí státu, koordinátor služeb, bojovník s desinformacemi

Poté se ministr vnitra Vít Rakušan vyjádřil k nové funkci „poradce pro národní bezpečnost“: „Poradce pro národní bezpečnost je strategická funkce, která má být zodpovědná za koordinaci těch nejstrategičtějších bezpečnostních agend, které tady máme, například za koordinaci práce jednotlivých zpravodajských služeb. Poradce pro národní bezpečnost určitě bude vyvíjet tlak, aby tady bylo jasné vládní zadání pro to, jak mají jednotlivé zpravodajské služby pracovat a jaké úkoly mají plnit,“ uvedl ministr doslova. Podle jeho slov právě absence zadání byla příčinou problémů ve zpravodajských službách.

Podle ministra povede poradce pro národní bezpečnost boj s desinformacemi: „Ten člověk krom jiného bude zodpovědný i za strategický boj s dezinformacemi ve veřejném prostoru. To je věc, která byla dlouhodobě velmi zanedbávána. Na Ministerstvu vnitra existuje speciální pracoviště, které se klasifikací jednotlivých dezinformací zabývá, pokoušelo se je i v minulosti posouvat na různé tiskové odbory ministerstva. Nic se s tím bohužel nedělo, tak my jsme pro ten rok, než vznikne tato pozice národního bezpečnostního poradce, ustanovili ad hoc pracovní skupinu na Ministerstvu vnitra,“ řekl ministr.

Exremiér Andrej Babiš Foto: Úřad vlády

„Bude obsahovat tedy naše lidi, naše analytiky, analytiky z obrany, někdy i analytiky ze školství, z jiných odvětví, pokud to bude potřeba, a to zaměření je především na klasifikaci, hodnocení a komunikaci ve věci dezinformací ve věci covidu. Mimochodem to byla věc, která zaujala při těch našich legendárních schůzkách i pana prezidenta Zemana. A já doufám, že toto se povede zprocesovat velmi brzy, v řádu měsíců, ale systémově dezinformace potom také bude řešit poradce pro národní bezpečnost,“ uvedl ministr Rakušan s tím, že půjde o strategickou komunikaci státu, která dosud byla různě přesouvána na mluvčí rezortů.

Ministru Rakušanovi za uklidnění sborů poděkovala předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová s dovětkem, ať vládu nenapadne výsluhy zase zdanit „jako za Kalouska“. „Protože ta výsluha se jim počítala z těch vyšších platů a když ta reálná mzda jim začne klesat, tak samozřejmě oni odchází, protože dneska na trhu práce s touto krásnou výsluhou najdou uplatnění a jsou tzv. lidově řečeno na svých,“ upozornila poslankyně.

Bartoš: Kandidovali jsme spolu, digitalizaci si rozdělíme

Na nesrozumitelnost a nejasnost odpovědností různých rezortů za budoucí digitalizaci apeloval poslanec Robert Králíček z hnutí ANO, který pokládal otázky.

„Tou největší pro mě je, kdo je vlastně zodpovědný za digitalizaci a za miliardy do ní plánované investovat. Je to opravdu vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, který zřídil pozici politického náměstka pro digitalizaci nebo to bude ministr vnitra Vít Rakušan, pod kterým je náměstek zodpovědný za eGovernment, Kancelář hlavního architekta a Správa základních registrů? Pokud to je skutečně vicepremiér Ivan Bartoš, tak se ptám, jakou bude mít zodpovědnost a jak bude ,úkolovat´ právě například pracovníky Ministerstva vnitra, jak a s jakou odpovědností bude komunikovat a zadávat pokyny a strategické cíle pracovníkům státních podniků jako je NAKIT, Státní pokladna, Centrum sdílených služeb a případně Česká pošta, které také spadají do kompetencí ministra vnitra a ministra financí, tedy i jiných politických stran, STAN a ODS?

K tomu vystoupil ministr pro místní rozvoj a digitalizaci Ivan Bartoš (Pirátská strana). „Vy jste zmínil, jakým způsobem budeme přistupovat k tomu, že to jádro digitalizace je na Ministerstvu vnitra. My jsme kandidovali jako koalice Pirátů a Starostů s ministrem vnitra Vítem Rakušanem. Tento koncept řešíme společně a věřím, že v té transformaci si budeme vycházet vstříc, protože taková je dohoda,“ uvedl s tím, že transformace, vymezení kompetencí u sdílených služeb budou nutností.

„Jsem přesvědčen, že třeba síť těch Czech pointů, které vy jste tady zmínil, v tuto chvíli, která je funkční a řeší velké procento lidí, kteří prostě nikdy v obslužnosti nebudou digitální. Jejich data běhají po státní správě, nebo zatím spíše se plouží, dokud nebudou data patřičně sdílena, ale ti lidé prostě nebudou digitální v tom smyslu, že by si na chytrém telefonu vyťukali nějakou službu v jednotném rozhraní. Ostatně portál občana ještě nemá tu aplikaci, která by byla adekvátní, jak jsme zvyklí používat aplikace třeba internet bankingu či dalších služeb. Pro tyto lidi bychom měli zachovat služby Czech pointu tak, aby všechny ty digitální služby jim tam pomohl obsloužit ať už zaměstnanec třeba pošty či kdokoliv jiný, kdo v danou chvíli bude provozovat tuto službu,“ uvedl ministr Ivan Bartoš, který rovněž zdůraznil potřebu posílit bezpečnost digitálních služeb a roli NÚKIB.

Neodvaha k migraci, strach z homosexuálů a urážky

K rozhodnutí vlády zvýšit počty přistěhovalců za prací ze třetích zemí se rovněž vyjádřil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS): „Minulá vláda neměla odvahu otevřít pracovní trh osobám a pracovníkům z třetích zemí. Neměla odvahu. Tím mimo jiné připravuje státní rozpočet o desítky miliard korun, protože tito lidé tady mohli legálně pracovat, zaměstnavatelé by za ně platili odvody, oni by platili daně. Určitě by něco utratili, takže by to nebyla daň z příjmů, ale určitě by se to projevilo i ve spotřební dani, v DPH a v dalších příjmech státu. Neměla odvahu,“ řekl v krátkém vystoupení.

O strachu hovořila ve svém vystoupení také Helena Válková z ANO, a to v souvislosti s absencí zákona o manželství homosexuálních osob v programu vlády, když výbor, kterému předsedala schválil dlouhodobou strategii pro různá pohlaví a homosexuály: „Samozřejmě o sňatku stejnopohlavních párů v té strategii je také řeč. Nechápu, když takové země jako třeba Irsko a Španělsko umožní občanský sňatek. Církev je něco jiného, církevní sňatek. Tak proč my s tím máme takový problém. I proto mně chybí velmi citelně, osobně mně chybí v tom programovém prohlášení zákon o celostátním referendu. Proč se bojíme se zeptat lidí na takové otázky, jako jste pro to, aby mohli uzavřít občanský sňatek stejnopohlavní páry? Proč se toho bojíme? Proč nepřijmeme takový zákon? A ta odpověď by byla potom nabíledni. Něco jiného je samozřejmě – a tam bych byla vždycky a budu vždycky proti, abychom takové referendum konali v oblastech jako je vystoupit či nevystoupit z EU nebo z NATO. To je pro mě tabu. Ale na otázky kouřit či nekouřit v restauracích, připustit sňatky stejnopohlavním párům, co jsme tady ještě řešili? Například objíždění cyklistů, 1,5 metru, 2 metry. Od toho je celostátní referendum,“ řekla v krátkém projevu Helena Válková.

V souvislosti se setkáním Víta Rakušana s policejním prezidentem Janem Švejdarem, po kterém Švejdar oznámil rezignaci, pak došlo k osočování z urážek, když opozice žádala ke schůzce vysvětlení. Podle opozičních poslanců se urážlivého chování dopustil poslanec Pavel Žáček (ODS), když řekl, že „je to radost slyšet kolegy z ANO, že jsou schopni mluvit souvisle, že neslyšíme jenom ten ječák premiéra Babiše“. Podle jeho slov se schůzka politizuje a Jan Švejdar byl rozhodnut o odchodu do civilu před schůzkou. „Rozhodl se za ministra vnitra Jana Hamáčka,“ uvedl doslova poslanec Žáček s tím, že se těší na diskusi ve výboru pro bezpečnost.

Rozprava se táhla až do rána Foto: Poslanecká sněmovna

Neurážejte nás, žádali poslanci za ANO, přičemž Alena Schillerová připomněla, že jako ministryně financí pod sebou měla ozbrojenou složku – Celní správu. „Vím, jak je to uzavřený a senzitivní svět, jak tam platí pravidla, jak tam platí chlapství, jak tam platí to, jestli si to někdo odpracoval, neodpracoval. Pana policejního prezidenta jsem znala jenom z pracovních jednání. Vím, že měl u kolegů obrovský respekt, byl 30 ve službě aktivní, vypracoval se – a to je to nejcennější v těch ozbrojených složkách, takto to oni vždycky hodnotí – prostě takzvaně z chodníku, lidově řečeno, a teď došlo k tomu, k čemu došlo. K tomu nemá docházet. Proto je zákon o ozbrojených složkách. Proto je tam to pětileté období,“ zdůraznila poslankyně Schillerová.

Cinknuté volby a konec civilizace

K nepřijatelnosti korespondenční volby se poté vrátila poslankyně Marie Pošarová (SPD). Podle jejích slov naruší takové volby princip tajnosti: „Princip tajnosti hlasování totiž může být v praxi zajištěn a garantován pouze tehdy, je-li výkon volebního práva individuálním aktem realizovaný fyzickým vhozením hlasovacího lístku do volební urny za plentou ve volební místnosti a zároveň, jde-li o akt kontrolovaný nezávislou volební komisí, složenou z delegátů různých politických subjektů, což v případě korespondenční volby není absolutně možné zajistit,“ uvedla poslankyně. Zrovna tak podle ní nelze vyloučit hlasování pod cizí identitou.

„Nelze rovněž vyloučit riziko, že mnohé osoby budou v korespondenční volbě nuceny hlasovat pod nátlakem a dozorem jiných osob dle jejich vůle, nikoliv dle vůle vlastní. Dále platí, že korespondenční hlasování směřuje i k narušení dalšího klíčového principu demokratického volebního práva, kterým je jeho rovnost. Tedy zásada, že jeden občan má vždy jen jeden volební hlas. Jinými slovy zásada, že každý ve volbách odevzdaný hlas má stejnou váhu a že každý volič má v rámci voleb určitého typu naprosto stejné podmínky,“ upozornila poslankyně Pošarová.

Poslanec Vladimír Zlínský (SPD) pak kritizoval chybějící plán pro kolaps civilizace: „Další možné krizové situace, které mohou nastat, je rozsáhlý válečný konflikt v Evropě, možná i nukleární, masivní migrační vlny, masivní občanské nepokoje s násilím, ekonomický a bankovní kolaps, hladomor, globální přírodní katastrofa, pandemie přirozeného infekčního agens a nakonec moje oblíbená černá labuť, neboli něco, co nedokážeme ani predikovat.“

Před vytvářením bezpečnostních problémů v lokalitách se zahraničními pracovníky varovala poslankyně Lucie Šafránková (SPD).

O vnitru v 05:51 ráno

Po noci strávené v poslanecké sněmovně projevy uzavřel téma ministerstva vnitra poslanec Hubert Lang z hnutí ANO: „Vážení kolegové, je 5.51, je to moje první vystoupení v Poslanecké sněmovně v čase, kdy já normálně vstávám, takže jsem nikdy nečekal, že se dostanu do této situace. Chtěl bych se vyjádřit k věci, ke které tady jednáme už prakticky asi 22 hodin,“ řekl.

Dále se pak obracel k ministrovi vnitra Rakušanovi, který se podle něho už v opozici netajil tím, že jeho ambicí je stát se v budoucnu ministrem vnitra. „Ministerstvo vnitra je těžký resort. Těžký resort opravdu i pro lidi z bezpečností komunity, kteří se pohybují celý život profesní v oblasti bezpečnosti, je to velký resort, civilně správní úsek Ministerstva vnitra, policie, pošta, prostě fakt je to těžké,“ řekl s tím, že Vít Rakušan nezačal schůzkou s Janem Švejdarem novou kariéru ministra dobře. „Nevím, co si o tom mám myslet. Vysvětleno to nějakým způsobem bylo, ale takovým zvláštním způsobem,“ podotkl poslanec Lang.

Poté se v projevu znovu vrátil k politickým náměstkům, systému výsluh a k poměrům v letech 2011 a 2012, když byl ministrem Ivan Langr z ODS. „Prosím vás, to bylo hrozný, hrozný, musím to tady říct!“ zdůraznil s tím, že ministr Rakušan hovoří stejně A hrozí „absolutní destrukce“.

Pro příslušníky bezpečnostních sborů je podle poslance Langa Absolutní rozčarování, že dostali přidáno jen 700 korun, takže to ani nepokryje inflaci. Jenže příslušníci sborů za svoji službu očekávají, že se „o ně stát nějakým způsobem postará“. „Ti lidé, kteří pracují v těchto složkách, i ti, kteří nás tady chrání v tom předsálí, kteří venku teď mrznou, poskytují servis členům vlády jako Ochranná služba a podobně, si toto opravdu nezaslouží,“ apeloval poslanec na vládu s tím, že jde o zvláštní svět, do kterého když se zasáhne, tak se destabilizuje. Pravice si podle poslance Langa vyhodnotila, že 600 tisíc příslušníků jsou asi jen jejich voliči.

Kriticky zhodnotil poslanec Hubert Lang i plány ohledně novel zákonů o pobytu cizinců, jak je uvedeno v programovém prohlášení. „Já jsem drtivou většinu svého života spjat s cizineckou problematikou, s cizineckou policií. Prosazení nové a přehlednější úpravy pobytu cizinců na území ČR, to znamená tady máme něco, co se týká vnitra, něco, co se týká Ministerstva zahraničí. Pobyty cizinců, jaké pobyty cizinců? Máme legální pobyty a nelegální pobyty. Máme legální pobyty občanů EU, kteří pobývají v jiném členském státě EU a máme legální pobyty třetizemců, kteří prostě z nějakého důvodu, třeba z Ukrajiny, chtějí pobývat na území České republiky,“ poukázal na nesrozumitelnost programového bodu s tím, že ani bod o „zjednodušení pobytového řízení“ ho nenaplňuje důvěrou.

„Vždycky nás tady něco jako zákonodárce napadne, nebo prostě přichází něco z Evropy a podobně, co musíme implementovat v rámci nějakých směrnic, tak se vždycky ten cizinecký zákon mění…Je to těžká problematika. Tady je to napsáno jednou větou,“ uzavřel poslední vystoupení k ministerstvu vnitra před hlasováním o důvěře poslanec Hubert Lang.

Irena Válová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY