Přední česká právnička a politička Eliška Wagnerová Foto: Martin Ander

Eliška Wagnerová: Milostí Balákovi byla zasazena rána právnímu státu

Odůvodnění milosti šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi kritizují politici, ale i zástupci justice. „Prezident je bezpochyby státním orgánem a tudíž se při své činnosti musí řídit základními ústavními principy. Touto milostí byla zasazena rána právnímu státu,“ uvedla dnes bývalá předsedkyně Nejvyššího a místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová pro Radiožurnál s tím, že byl zásadně narušen princip rovnosti před zákonem. Podle prezidenta Soudcovské unie Libora Vávry jde o ukázku protekcionismu.

Podle Wagnerové byla zasazena rána i soudům, kterým bylo naznačeno, že nepostupovaly v souladu se zákonem a snad se mstili prezidentu republiky nebo Kanceláři prezidenta Republiky. „Je to neskonale drzé. Podsouvá se soudům, že nepostupovaly řádně a férově. Je to veliká rána důvěryhodnosti justice,“ uvedla Wagnerová.

Zpochybnění objektivity českých soudů kritizuje i Soudcovská unie. „Tohle si mohl pan prezident odpustit. Pakliže tam byly nějaké právní nebo skutkové pochybnosti, tak bylo možno podat dovolání k nejvyššímu soudu, případně se obrátit na ústavní soud, abychom v tom měli jistotu,“ sdělil Radiožurnálu Prezident Soudcovské unie Libor Vávra.

Odůvodnění milosti považuje za absurdní i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. 

„S ohledem na mou funkci předsedy je dost obtížné se k tomu vyjádřit. Udělení milosti v daném případě, kdy byl pan Balák odsouzen pravomocně, by mělo být ze strany prezidenta podložené vážnými důvody,“ uvedl Rychetský.

Podle něj by se důvody měly týkat zdravotního stavu nebo by to měly být vážné rodinné důvody. Rychetský považuje za absurdní Zemanovo tvrzení, že soud Baláka odsoudil s ohledem na to, že pracuje v prezidentské kanceláři. „Tím vysvětlením prezident výrazným způsobem zpochybňuje nestrannost a nezávislost naší justice, která se tímto nezabývá, když rozhoduje o vině a trestu. Odsouzení se vztahuje k míře provinění a posouzení společenské škodlivosti jednání. V tomto případě šlo o zneužití pravomoci a značnou škodu,“ uvedl Rychetský.

Premiéra Petra Fialu (ODS) milost udělená Balákovi překvapila. Obává se toho, že to vzhledem k okolnosti případu nepřispěje k důvěře občanů v právní systém země. Fialův předchůdce v premiérském křesle a předseda ANO Andrej Babiš označil milost pro Baláka za velmi nešťastné rozhodnutí, které se nebude líbit ani veřejnosti. Podrývá to podle něj důvěru ve spravedlnost.

Po schůzce s Blažkem

Udělení milosti Pražský hrad zveřejnil po odpolední schůzce s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Zeman ho o svém rozhodnutí informoval. Jednali také o žádosti Ukrajinců vykonávajících trest odnětí svobody v České republice o udělení milosti a otázce jmenování soudců obecných soudů.

Prezident na schůzce s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem Foto: Pražský hrad

Ministerstvo spravedlnosti v úterý uvedlo, že neobdrželo žádnou žádost o milost v Balákův prospěch. „Ministerstvo nebylo do tohoto rozhodnutí žádným způsobem zapojeno,“ uvedl resort na twitteru. Ministerstvo žádosti o milost pro prezidenta posuzuje a Hradu předkládá jen ty, jež splňují Zemanem stanovené podmínky.

Balák byl odsouzený k tříletému vězení za ovlivnění dvousetmilionové veřejné zakázky na zajištění a odvodnění svahů v Lánské oboře kolem vodní nádrže Klíčava.

Rozhodlo, kde pracuje

Prezident republiky prominul omilostněnému muži nepodmíněný trest odnětí svobody, peněžitý trest a dále trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního zástupce organizačních složek státu a jiných právnických osob s majetkovou účastí státu, a to s účinky zahlazení odsouzení. Tyto tresty byly uloženy za zločin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě.

Zeman při rozhodování o milosti vzal jednak v úvahu, že omilostněný byl dosud bezúhonný, je prezidentu znám jako mimořádně pracovitý a kvalifikovaný vedoucí zaměstnanec. Zároveň však, po seznámení se s rozsudkem prvoinstančního soudu, který byl potvrzen odvolacím soudem, dospěl k závěru, že pro přísné odsouzení nebyla zřejmě rozhodná povahu činu, ale i to, kde odsouzený pracuje, což je hledisko, které trestní právo nezná.

Zeman už před prezidentskými volbami v roce 2013 řekl, že milosti bude dávat jen ve striktně omezeném okruhu humanitárních případů. Jako podmínky si stanovil to, že pachatel nesmí mít na svědomí závažný trestný čin, musí mít závažné zdravotní problémy a zajištěné rodinné zázemí. Tyto zásady několikrát nesplnil, omilostnil například doživotně odsouzeného dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka. Zeman už udělil 21 milostí, v druhém funkčním období 12.

(epa, čtk)