Náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák Foto: Ministerstvo spravedlnosti

Náměstek ministra Karel Dvořák: Zaměstnanci v justici pocítí zvýšení platů už od dubna

Hlavním úkolem nového politického náměstka Ministerstva spravedlnosti Karla Dvořáka je zajištění dobré komunikace s poslanci a senátory při prosazování legislativních návrhů ministerstva. S ohledem na to, že vláda je složena ze dvou koalic, bude podle jeho slov pro Českou justici důležité ve vztahu k agendě ministerstva spravedlnosti mezi nimi zajistit hladkou spolupráci.

Jaké další úkoly budete mít ze své pozice politického náměstka ministra spravedlnosti Pavla Blažka?
Vedle parlamentní práce postupně přibývají i další agendy. Jako velký závazek ministerstva, jehož splnění bych rád pomohl, je postup v elektronizaci justice. Mnoho již bylo uděláno, ale spoustu práce ještě zbývá. Přijde mi také důležité, aby celý resort uměl ve svůj prospěch využít data, která díky elektronizaci získává a která by měla pomoct správným a podloženým rozhodnutím v případě jakýchkoliv návrhů v oblasti justice.
Rád bych se také věnoval tématu ochrany zranitelných osob, a to jak ve vztahu k dětem, tak i dalším skupinám. Vnímám zde potřebu zlepšení celého systému napříč resorty. V této oblasti již delší dobu běží kvalitní pilotní projekty, na které bude dobré navázat. Nepřímo s tím souvisí i další oblast, která je nyní aktuální a to je problematika domácího a sexuálního násilí.
V neposlední řadě řešíme otázku profesních samospráv i ve vztahu k povoláním, u kterých nyní veškerou pravomoc vykonává ministerstvo spravedlnosti.

Mělo by se to v budoucnu změnit?
Vedeme debatu o tom, zda je vhodné přenést tuto agendu na samosprávné organizace a za jakých podmínek. Pro mě je při této diskusi zásadní ochrana veřejného zájmu a zachování důvěry veřejnosti v kvalitní výkon těchto profesí.

Jaké jsou legislativní priority ministerstva?
Je to příprava a prosazení protikorupční legislativy v rámci našich závazků vyplývajících z příslušných evropských směrnic a Národního plánu obnovy. Jedná se o novelizaci zákona o evidenci skutečných majitelů, což musíme stihnout velice brzy. Dále to je příprava zákonů o lobování a zákon o ochraně oznamovatelů. Zásadní prioritou je také příprava novely zákona o státním zastupitelství.

Kdy by mohla být hotová již několik let očekávaná novela zákona o státním zastupitelství?
V současné chvíli interně diskutujeme o tom, jak by měl návrh zákona vypadat. Předložit budeme chtít návrh, který bude mít nejen politickou podporu, ale i podporu v rámci soustavy státního zastupitelství. Záměr je předložit zákon vládě nejpozději na konci letošního roku s tím, že už před tím by na něm měla existovat shoda nejen v rámci koalice, ale i s opozicí. Věřím, že jsme se poučili z neúspěchů našich předchůdců a naší ambicí je tak přeložení zákona, na kterém bude panovat co možná nejširší shoda a který vydrží déle než jedno volební období.

Máte nějaké informace o tom, kdy by mohl být znám nástupce odcházejícího olomouckého vrchního státního zástupce Ivo Ištvana?
Místo pana vrchního státního zástupce bude volné od 1. dubna, tedy čekám, že by nějaké jméno mělo být známo brzy. Upozorňuji však na to, že vrchního státního zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce.

Jak hodnotíte schválený rozpočet. Jak bude reálné ho dodržet vzhledem k politické situaci nebo stoupajícím cenám energií?
Co se týče rozpočtu, považuji za důležité to, aby vedle hladkého chodu resortu bylo plněno i programové prohlášení vlády. V rámci přípravy rozpočtu se podařilo nalézt poměrně výrazné úspory. Celková úspora v platové oblasti činí 949 milionů korun. Úspora za provozní oblast činí 406 milionů korun. Dále ministerstvo přehodnotilo a přeplánovalo výdaje v oblasti investic, kde dlouhodobě realizuje akce na úsporu energií, které zmírní negativní dopady zdražení energií v následujících letech. Úspora v investiční oblasti činí 500 milionů korun.
Co se týče podoby rozpočtu, tak schválený rozpočet stále ještě odolává a mohl by i obstát. Je však zřejmé, že změnu výše některých nákladů nešlo předpovídat, např. v případě pohonných hmot. Stejně tak v případě nákladů zastavování bagatelních exekucí nemůže ministerstvo přesně odhadnout, jaká tato částka ve výsledku bude. Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet a budeme na ni adekvátně reagovat.

Zástupci Ministerstva spravedlnosti – Karel Dvořák zcela vpravo Foto: Ministerstvo spravedlnosti

Ministr Blažek už dříve uvedl, že odpovídající odměňování zaměstnanců v justici a soudních znalců, tlumočníků a překladatelů jsou pro ministerstvo spravedlnosti prioritou. Podaří se jim přidat v tomto roce?
I s ohledem na úspory ve výdajové části rozpočtu budou již v letošním roce přijímána opatření s pozitivním dopadem na tuto oblast.

Znamená to, že tedy zmíněné profese dostanou přidáno?
Ano a odpovídá to závazku z programového prohlášení vlády. Už v tomto roce došlo k navýšení odpovídající části rozpočtu oproti předcházejícímu roku v případě personálu soudů cca o 150 miliónů Kč, státních zastupitelství o 30 miliónů Kč a v případě zbývajících složek také cca o 30 miliónů Kč. Příslušní zaměstnanci by měli pocítit navýšení platů již v následujícím měsíci.
Jsem velice rád, že jsme započali trend navýšení odměn justičního personálu, který si ho bezpochyby zaslouží a odstraníme tak dluh z minulosti. Současně je třeba uvést, že máme také v úmyslu odpovídajícím způsobem navýšit odměny soudních znalců, tlumočníků a překladatelů.

Jak hodnotíte avizované žaloby na stát kvůli zmrazení soudcovských platů s ohledem na současnou situaci v politice i ekonomice?
Považuji celou tuto otázku za velice citlivou a mám za to, že hlavní díl viny leží na nevhodné koncepci propojení stanovení platů soudců a státních zástupců s platy dalších ústavních činitelů, chcete-li politiků. Chápu ale i to, že při provádění rozsáhlých úspor ve výdajích státu z nich nejsou soudci a státním zástupci vyňati.
Avizované žaloby hodnotím je zcela neutrálně. Je právem každého obrátit se na soud, aby hájil svá práva a soud, v tomto případě Ústavní soud stojící mimo soustavu obecných soudů, rozhodne. Mám důvěru v českou justici, že rozhodne spravedlivě. Zároveň musím velice ocenit výzvu Soudcovské unie, aby soudci kvůli válce zmrazení svých platů zatím nežalovali.

Kdo je Mgr. Karel Dvořák?

Karel Dvořák studoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Justiční prostředí je mu známé nejen díky výkonu advokacie, ale také v souvislosti s jeho působením v Justiční akademii – organizaci zřizované Ministerstvem spravedlnosti, ve které působil v letech 2011 až 2013 jako akademický pracovník. Jeho úkolem bylo zajišťování přednášek pro zaměstnance justice především z řad soudců. Dále se podílel na mezinárodní spolupráci Justiční akademie, a to jako lektor při návštěvách referendaristů ze SRN. S ohledem na své studium na Univerzitě v Heidelbergu má silné vazby především na oblast německého práva.

Dále se v roce 2015 zúčastnil soutěže Themis v Lucemburku, již pořádá Evropská síť pro vzdělávání justičních pracovníků EJTN. Do semifinále vedl skupinu asistentů soudců, která reprezentovala Českou republiku v mezinárodním právu soukromém.

Vybudoval úspěšnou advokátní kancelář věnující se zejména právu duševního vlastnictví, ale i dalším odvětvím soukromého práva. Kromě toho se intenzivně věnuje právu územních samospráv, když jako advokát spolupracoval se Sdružením místních samospráv ČR, a to jak v oblasti poskytování právních služeb této organizaci i jejím členům, tak při přípravě větších projektů, kterými tato organizace pomáhá při každodenním fungování obcí po celé ČR. Výkon advokátní praxe pozastavil z důvodu působení na Ministerstvu spravedlnosti ČR. Ze stejného důvodu přestal být společníkem v advokátní kanceláři.

Udržuje kontakt s akademickým prostředím dlouhodobou podporou studentského spolku Common Law Society, působícího na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Díky činnosti Common Law Society neztrácí kontakt ani s prostředím anglo-amerického práva.

Doposud se angažoval především v komunální politice v Praze, a to především v oblasti územního rozvoje.

Eva Paseková