Pátek, 27. května, 2022

Snaha prosadit vlastní způsob hodnocení dokazování? Vrchní soud chyboval, když kauzu přidělil jinému senátu

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Vrchní soud v Praze chyboval v kauze tří bývalých úředníků ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Nařídil změnu prvostupňového senátu Městského soudu v Praze, který trojici opakovaně zprostil obžaloby. Rozhodnutí o odnětí případu dnes zrušili ústavní soudci, vyhověli tak stížnostem obžalovaných Miroslava Elfmarka, Břetislava Grégra a Zuzany Matějíčkové.

Městský soud trojici opakovaně zprostil obžaloby z porušení povinnosti při správě cizího majetku a poškození finančních zájmů Evropské unie. Vrchní soud s výsledkem ale nebyl spokojený, rozhodnutí rušil a nakonec případ přidělil jinému senátu. Bývalí úředníci v tom spatřovali zásah do práva na zákonného soudce. Vrchní soud si podle nich vytvořil jasný názor a jako jediný správný výsledek trestního řízení jej opakovaně vnucoval soudu prvního stupně.

Nález je k dispozici zde.

Podle ústavních soudců skutečně vrchní soud porušil práva aktérů případu. V postupu městského soudu nebyly podle dnešního nálezu žádné excesy nebo zásadní pochybení, která by vyžadovala změnu senátu. „Ústavní soud tedy uzavírá, že vrchní soud v napadeném usnesení neidentifikoval
žádné logické excesy či obdobná zásadní pochybení, kterých se měl v souvislosti
s hodnocením provedených důkazů dopustit soud prvního stupně. Na místo toho
přistoupil k vyvození odlišných skutkových závěru bez toho, že by potřebné důkazy sám
provedl. Ústavní soud proto považuje rozhodnutí vrchního soudu o přikázání věci jinému
senátu soudu prvního stupně podle § 262 trestního řádu za nedostatečně odůvodněné,
přičemž se jedná spíše o projev snahy prosadit vlastní způsob hodnocení provedeného
dokazování, a to zejména v souvislosti s posouzením zavinění stěžovatelů. Tímto
postupem tak vrchní soud zasáhl do práva stěžovatelů na spravedlivý (řádný) proces podle
čl. 36 odst. 1 Listiny a do jejich práva na zákonného soudce podle čl. 38 odst. 1 Listiny,“ stojí v nálezu.

Odnětí případu by mělo být výjimečným zásahem, který musí být vždy racionálně odůvodněný. V projednávané kauze však takové důvody chyběly, spíše šlo podle Sládečka o „obyčejný nesouhlas“. Argumentaci délkou řízení označil Ústavní soud za v podstatě alibistickou, nový senát by totiž musel znovu provádět celé dokazování. Nyní se k případu vrátí původní senát Městského soudu v Praze. Obhajoba očekává definitivní zproštění.

„Soud rozhodl třikrát, že je klient nevinen, vrchní soud to třikrát zrušil, potom to už tomu dotčenému soudci na městském soudu lidově řečeno sebral. Nyní jsme se dozvěděli nejenom to, že nesměl, ale více méně i to, že ten nalézací soud třikrát rozhodl správně, takže jsme naprosto nadšení,“ uvedl Elfmarkův právní zástupce Jan Šmíd.

Podle obžaloby trojice úředníků způsobila státu a Evropské unii škodu přes 4,5 miliardy korun v souvislosti s dohodou mezi ministerstvem a Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. Obžalobě čelili bývalý ředitel sekce strukturálních fondů Elfmark, bývalý ředitel odboru koordinace fondů Břetislav Grégr a Zuzana Matějíčková, která vedla odbor implementace strukturálních fondů. Všichni tři vinu popírali.

(čtk, epa)

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY