Změna nynějšího vymezení trestného činu znásilnění by i díky novému soudnímu verdiktu lepší postavení obětem nepřinesla. Na dnešním sněmovním semináři to uvedl Ondřej Lebl z legislativního odboru ministerstva spravedlnosti. Na semináři se většinově sešli zastánkyně a zastánci názoru, že sex bez souhlasu je znásilnění. Nynější znění zákoníku pojednává o donucení násilím nebo pohrůžkou násilí či jiné těžké újmy a o zneužití bezbrannosti oběti.
„Redefinici trestného činu znásilnění v současnosti nepovažujeme za nástroj, který by měl potenciál faktické postavení oběti tohoto trestného činu zlepšit,“ řekl Lebl. Poukázal na verdikt Nejvyššího soudu, podle kterého fyzický odpor není potřeba, postačí nevole vyplývající z jednání oběti v podobě zaujetí pasivní obranné pozice. „Stávající definice ve spojení s judikaturou už všechny potřebné situace zahrnuje,“ uvedl Lebl. Úpravu definice by ale podle něho mohla přinést nově navrhovaná evropská směrnice.
„Mezinárodní lidsko-právní dokumenty a judikatura včetně judikatury Evropského soudu pro lidská práv směřuje k opuštění konceptu definice znásilnění založeném na překonání odporu a směřuje k založení definice znásilnění na absenci souhlasu,“ řekl ředitel vládního odboru rovnosti žen a mužů Radan Šafařík. Vládní výbor pro prevenci domácího násilí a násilí na ženách navrhl koncem března úpravu zákonného vymezení znásilnění tak, aby výslovný odkaz na chybějící souhlas obsahovalo, poznamenal.
Například podle Ireny Hůlové z Amnesty International nynější zákon nefunguje. „My potřebujeme říct, že pohlavní styk bez souhlasu je znásilnění,“ prohlásila. Podle právničky Markéty Řádkové není vymezení znásilnění jako sexu bez souhlasu módní záležitost nebo produkt kampaně proti sexuálnímu obtěžování MeToo. Advokát a zmocněnec obětí Luboš Kučírek označil současné zákonné vymezení znásilnění za archaické. Existují podle něho i soudní rozhodnutí, která opomíjejí paralyzovaný stav oběti. Psycholožka Ludmila Čírtková míní, že změna vymezení by nepřinesla zvýšení počtu falešných obvinění.
Ministerstvo spravedlnosti podle Lebla uvažuje o úpravě specializace soudních oddělení, když nyní není zavedena pro pro mravnostní kriminalitu včetně znásilnění. Nové zaměření by podle něho mohla být klíčem k posílení postavení obětí. Nyní ministerstvo podle Lebla chystá zavedení zákazu otázek na předchozí sexuální vztahy a chování oběti znásilnění při výslechu. Do budoucna je možné, že v přípravném řízení nebude moci obhájce nebo obviněný klást oběti dotazy přímo jako teď, ale výhradně zprostředkovaně.
O změně vymezení trestného činu znásilnění se ve Sněmovně začalo debatovat loni v souvislosti s kauzou někdejšího poslance TOP 09 Dominika Feriho. Feriho obvinilo několik žen ze sexuálního obtěžování a násilí, což odmítl, omluvil se ale za nevhodné či nepatřičné chování a stáhl se z veřejného života. V případu padlo před zhruba měsícem obvinění ze znásilnění. Feri v reakci oznámil, že proti stíhání podává stížnost a chce prokázat svou nevinu.
(čtk)
