Sobota, 28. května, 2022

Koudelka, Samková či Sváček. Nejvíce kandidátů na ústavní soudce odmítli senátoři Klausovi

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Nominaci advokáta Petra Poledníka na ústavního soudce, kterou Senátu předložil prezident Miloš Zeman, bude horní komora schvalovat na schůzi, který začne již příští týden. Očekává se, že nominaci senátoři zamítnou. Poledníka tento týden odmítl ústavně-právní výbor. Zachoval se stejně jako výbor pro lidská práva. Která další jména v minulosti Senát odmítl?

Kandidáti neúspěšně navržení Václavem Havlem:

Irena Pelikánová – z úvodních 13 nominací na členy Ústavního soudu ČR zamítla Poslanecká sněmovna (Senát tehdy ještě neexistoval) v červenci 1993 pouze docentku pražské právnické fakulty a členku ODA Pelikánovou.

Irena Pelikánová Foto. Jan Novák

Ivan Průša – docenta pražských práv a vedoucího Úřadu vlády ČSFR z let 1990 až 1992 nominoval prezident spolu s dalšími dvěma kandidáty v říjnu 1993. Poslanecká sněmovna ještě týž měsíc Průšovu kandidaturu zamítla.

Kandidáti neúspěšně navržení Václavem Klausem:

Aleš Pejchal – advokáta a člena svého poradního sboru prezident navrhl v květnu 2003. V červenci téhož roku Senát Pejchalovu nominaci odmítl. Klaus jej podruhé bez úspěchu navrhl v srpnu 2003.

Bývalý soudce ESLP Aleš Pejchal Foto: Vladimíra Pejchalová Grünwaldová

Vladimír Balaš – někdejšího prvního šéfa plzeňské právnické fakulty a šéfa svého poradního týmu navrhl prezident v červnu 2003. Senát nominaci zamítl v srpnu téhož roku. Zazněly při tom například pochybnosti o Balašově účasti v kauze IPB. Balaš jakékoli spojení s manažery zkrachovalé banky popřel.

Václav Pavlíček – vysokoškolského pedagoga, významného odborníka na ústavní právo a dalšího z členů svého poradního sboru navrhl prezident v červnu 2003. Senátorům však vadila jeho minulost, například členství v KSČ.

Klára Samková – advokátku, známou mimo jiné obhajobou romských klientů, navrhl prezident v červenci 2003. Senátoři ji v srpnu téhož roku neschválili, protože jim vadily její drobné prohřešky z minulosti, které podle nich dokazovaly profesní i osobní nevyzrálost.

Milan Galvas – vedoucího katedry pracovního práva a sociálního zabezpečení na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně navrhl prezident v únoru 2004. Senátoři mu vytýkali příliš vyhraněné profesní zaměření i jeho postoj ke komunistické minulosti. Galvas byl členem KSČ v letech 1967 až 1989.

Jaroslava Novotná – tehdejší viceprezidentku Unie státních zástupců ČR pro mezinárodní styky a vzdělávání navrhl prezident v říjnu 2004. Senátoři ale nominaci v prosinci 2004 odmítli. Důvodem bylo zejména její dvanáctileté členství v KSČ.

Jan Sváček – dlouholetého předsedu Městského soudu v Praze navrhl prezident v prosinci 2011. Počátkem února 2012 Senát Sváčka těsně zamítl. Před hlasováním se zmiňovalo Sváčkovo někdejší členství v KSČ nebo jeho kontakty s kontroverzními pražskými podnikateli. Sváčka na ústavního soudce znovu neúspěšně nominoval prezident Miloš Zeman.

Místopředseda Vrchního soudu v Praze Jan Sváček Foto: archiv

Zdeněk Koudelka – právníka, náměstka ředitele Justiční akademie v Kroměříži a bývalého poslance ČSSD navrhla hlava státu na ústavního soudce počátkem března 2012. V dubnu téhož roku senátoři Koudelkovu kandidaturu zamítli. Kritici mu vytýkali jeho angažmá u bývalé nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké, jejímž byl náměstkem, nebo obhajobu sporných zákonů.

Kandidáti neúspěšně navržení Milošem Zemanem:

Miloslav Výborný – někdejšího lidoveckého politika a ministra obrany prosadil do funkce ústavního soudce prezident Klaus v roce 2003. O deset let později ale pokus prezidenta Zemana nominovat jej na druhé funkční období skončil nezdarem. Výborný se coby soudce ÚS podílel mimo jiné na zamítnutí stížnosti proti církevním restitucím, což mu někteří levicoví senátoři před červnovým hlasováním připomenuli.

Jan Sváček – ani druhá nominace předsedy Městského soudu v Praze (poprvé jej navrhl Václav Klaus) k ÚS nevyšla. Senát Sváčkovu nominaci zamítl v srpnu 2013. V prosinci téhož roku Zeman řekl, že už Sváčka opětovně navrhovat nebude.

Jiří Nykodým – opětovnou nominaci advokáta a někdejšího ústavního soudce z let 2003 až 2013 odmítla horní komora v květnu 2014. Nykodým se ještě jako člen Ústavního soudu podílel na zamítnutí stížnosti na církevní restituce, což mu v Senátu se sociálnědemokratickou většinou přitížilo, právě jeho postojem k vyrovnání státu s církvemi otevřeně někteří senátoři odůvodnili svůj nesouhlas.

Profesor Aleš Gerloch Foto: archiv

Aleš Gerloch – senátoři odmítl jeho nominaci na ústavního soudce v březnu 2019. Nesouhlas s Gerlochem vyjádřili třeba lidovečtí senátoři, později se k nim připojili zástupci TOP 09. V podpoře Gerlochovy kandidatury se už předtím neshodly senátní výbory – zatímco ústavně-právní ji doporučil, výbor pro lidská práva odmítl. Důvodem odmítnutí byly zřejmě pochybnosti senátorů o Gerlochově morální integritě, kterou vyjádřili hlavně zástupci lidovců, Starostů, TOP 09 a uskupení Senátor 21.

(epa, čtk)

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY