Neděle, 3. července, 2022

Obvinění z krádeže bylo založeno na nevedení knihy jízd. Soud nepostupoval podle zákona, upozornil NS

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Krádež, kterou spáchali neznámí pachatelé s použitím firemního auta, přičetly orgány i soud firmě podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Obvinění bylo založeno na nevedení knihy jízd. Soud nepostupoval podle zákona, upozornil Nejvyšší soud. Stížnost pro porušení zákona ve prospěch firmy podala bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová.

Za přečin krádeže a legalizace výnosů z trestné činnosti byla firma odsouzena k peněžitému trestu 50 tisíc korun, ačkoli pachatele krádeže auta se nepodařilo zjistit. Nejvyšší soud rozsudek zrušil a vrátil Obvodnímu soudu pro Prahu 7. Případ projednalo trestní kolegium, které schválilo právní větu.

Způsob nezjištěn, pachatel neztotožněn

Jak vyplývá z odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu, orgány činné v trestním řízení nezjistily ani pachatele ani způsob provedení krádeže. Jediným faktem tak zůstala nedokladovaná jízda firemním autem.

„Obviněná právnická osoba podle skutkových zjištění Obvodního soudu pro Prahu 7 vyjádřených ve výroku rozsudku dopustila stručně řečeno tím, že dne 2. 10. 2018 okolo 9.52 hodin v XY, ulici XY před domem s číslem XY, se přesně nezjištěným způsobem zmocnila zde zaparkovaného a řádně uzamčeného motorového vozidla Škoda Octavia Combi RS v hodnotě 120 000 Kč, ve vlastnictví poškozeného D. K., narozeného XY, poté, co se dosud neztotožnění pachatelé na místo krádeže dopravili jejím motorovým vozidlem Škoda Fabia Combi a bezprostředně po krádeži odvezli vozidlo poškozeného do její provozovny na adrese XY, XY, kam obě vozidla jela za sebou v tzv. doprovodu,“ uvádí se v popisu případu odsouzené firmy.

Následně ukradené auto „neztotožněné osoby“ rozebraly na díly a připravily k prodeji v areálu, kterou využívala odsouzená firma. Zbývající části našla policie na autovrakovišti.

Úvaha vede k jednateli, jenže to nikdo nedokázal

Jak dále vyplývá z rozhodnutí, obvinění firmy založily orgány na tom, že jednatel ani jiný zaměstnanec nezajistil vedení knihy jízd. Policie tak nemohla zjistit, kdo firemní vůz používal. Dále firma nezajistila identifikaci vykupovaného zboží a prodávajících podle zákona proti legalizaci výnosu z trestné činnosti ani nezajistila evidenci výkupů. Policii předložila jen tři výkupní listy.

Podle odůvodnění se pravděpodobně mohl činu dopustit sám jednatel nebo zaměstnanci jednali s jeho vědomím. To však orgány ani soud neprokázaly. Na fakt, že orgány činné v trestím řízení neidentifikovaly okruh, ze kterého měla pocházet nezjištěná osoba, ale jednoduše přičetly přečin právnické osobě, upozornila Marie Benešová ve stížnosti pro porušení zákona. „Ve vztahu k přečinu krádeže však argumentace soudu v předmětné věci nemůže obstát, zejména proto, že v trestním řízení nebylo žádným způsobem prokázáno vědomí jednatele P. Ch. o trestném činu krádeže či jeho rozhodnutí, schválení nebo pokyn ve smyslu § 8 odst. 2 písm. b) t. o. p. o.,“ uvedla ve…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Irena Válová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY